evi: Parádní článek! Fascinuje mě, kolik existuje zajímavých akcí (kterých tedy nemám šanci se někdy zúčastnit), o nichž bych bez tebe ani neměla tušení. Ale zas třeba vím, jak dlouho se dokážu válet v posteli nebo jíst svíčkovou (nejlépe obojí dohromady). Nechápu, že si někdo dokáže poprvé sednout až po 66 kilometrech chůze! Jako fakt super, obdiv nesmírný! Nápad je to opravdu dobrý, teď, když už aspoň díky synovi vím, že dokážu zůstat 24 hodin na nohou (i déle, zvlášť když poporodní hormony pracují), tak by bylo zajímavé zjistit, kolik za tu dobu ujdu. Bojím se ale, že při mém tempu bych tam už po ujití prvních 15-20 kilometrů žádnou kontrolu nenašla, ledaže by tam fakt seděli celých těch 24 hodin i na těch prvních kilometrech...