bětka: Gratuluju.
Nádherná krajina!!
Opět tak nějak závidím a zároveň jsem ráda, že jsem za víkend šla jen 8 km Šárkou.
Jsem zvědavá na pocit z kompresních návleků. A na osobní vyprávění. Ahoj večer.
sargo: 28 hodin a JEDNA minuta? Co to jako je? To nešlo těch posledních pár metrů zrychlit, případně doskočit do pásky parakotoulem? Ranní start mě taky zarazil, chvíli jsem dumala, jestli je to tak schválně, nebo průtrž mračen, či co. Odbýt si s plnými silami na noc mi připadá praktičtější. Ale holt cizina. Konečně, i ty kroupy tam mají lepčí
Fotky úžasné, mimochodem. Ranní starty jsou praktické minimálně v tom, že šlapák má ještě sil na ostření foťáku Též mě zaujal ten rafinovaný způsob eliminace konkurance. Přilísnout se (nejlépe to narafičit, aby se objekt sám nabídl), vyžíznit, a odhodit cestou!
Spoluchodec by zasloužil metál, jak to tak popisuješ...
Pěkné, moc. Gratuluji!
eithne: Bětko, díky. Krajina je tam vážně krásná, nádherně by se tam výletovalo. A na těch loukách jak by se povalovalo!
Sargo, za ten čas nemůžu, nestartovalo se přesně v celou, takže jsem nevěděla, kdy mám dojít. I tak jsem si chvíli pohrávala s myšlenkou, že bych konec doběhla, abych se vešla pod dvacet osm hodin, ale nechtěla jsem utéct Petrovi... a ono je mi to stejně dost ukradený, tohle taky vypadá hezky
No a ano, moje metoda eliminace konkurence je rafinovaná, navíc s vysokou pravděpodobností úspěchu - vezmi si to, 82 chlapů a 6 holek
Fotky jsou tentokrát mimořádně nepovedené, ale svádím to na foťák, že nezvládá fotit rozhraní světla a stínu, což je v řídkém lese při plném slunci dost problém. Proto je v reportáži tolik fotek luk, ačkoliv jsme jich ve skutečnosti potkali jen pár
Díky!
petr Č.: Eli, jen pár poznámek a doplnění
1) Na ten čas pod 28 h jsme se měli hecnout. Měla jsi zavelet, šlahnout mě hůlkou a běžíme. Sice jsem tou dobou šel po jehličkách, ale to by se dalo zvládnout. Měl jsem za to, že jsme startovali ještě o něco později a že sokolovna je o trochu blíž a že nám to stejně vyjde. Na těch závěrech musím ještě hodně zapracovat, takhle jsem před dvěma týdny přišel v Jeseníkách o čas pod 20 hBoty jsem bezprostředně po příchodu hodil do popelnice u sokolovny, páč bylo jasné předem, že jdou naposled. A to byla ta chyba, mi to mrchy daly sežrat, naštěstí ale až v samém závěru
Měl jsem je vyhodit hned a koupit už nové dřív.
2) Ač jsem si možná stěžoval na otlaky po odchodu ze zastávky, tak ten úsek byl jednoznačně náš nejpovedenější. Nějak mnou okamžitě projel pocit, že když jsme vyrazili, máme vyhráno. A seběh do Krásné Vsi po asfaltu byl superStejně tak mi trochu otevřel oči seběh z Baske. Ono to fakt jde, tak rychle běžet z kopce
3) Jak jsi zůstala ležet v jehličí, tak poloha nebyla nepřirozená. Tou dobou jsem už snídal halušky po dvou nocích beze spánku, mezi větvemi stromu viděl domy, i když tam nemohly být...pozitivní halucinace prostě Ta, že tam ležíš jakási zlomená byla jediná negativní, ale přece nepůjdu dál...
4) S nekonečnou trpělivostí...zatím mě evidentně furt dost dobře neznáš. Tam to možná tak vypadalo a možná i bylo, ale obecně v životě jsem pravý opak. A v hobby č.2 bych to zrovna potřeboval nejvíc Ale tady to vůbec o trpělivosti nebylo...
5) Pro sarga (nebo jak se to skloňuje): Na metál to určitě nebylo. Nechat holku v lese před setměním, ať jde sama, kór když má krizi a když ani pořádně nevíme jak to vypadá za námi, se prostě nedělá. Základní princip fair play. Krom toho se mi šlo s Eliškou fakt dost dobře, šli jsme s rezervou na limit a to mi stačilo. Mám-li vybrat, která polovina byla ta lepší, volím tu druhou.
6) Fotky bych neviděl tak tragicky, mně se celkem líbí. Stejně, nejlepší způsob jak si připomenout krásná místa, je vrátit se na ně. Přítelkyně po včerejší projekci vzkazuje, že jsi sympaťačka Nevím, nemůžu posoudit, jsem jenom chlap
No a to je asi tak vše. Doufám, že na MF přijedeš s předstihem, ať můžeme splatit dluhy. Nebo to dáme až v cíli s diplomem s časem 31:59???
Měj se a ať Ti to šlape, uvidíme se za 5 týdnů na trati
Petr
P.S. Sice druhou polovinu Tvé reportáže jsem si zažil a většinu té první slyšel při chůzi během druhé, přesto jsem ji četl už bez přehánění 10x. Fakt geniální literatura
eithne: Cheche, vydatné dodatky, díky
Asi už nebudu upřesňovat tvá upřesnění, ačkoliv nemohu nepodotknout, že to o tom nechávání někoho v krizi daleko za sebou píšu o kus výše... chudák Peter
Na MF vůbec netuším, kdy přijedu, záleží s kým a jak pojedu. Ale možná bych to spíš viděla na pivo v cíli, jestli nezhynu někde cestou - děsí mě to víc a víc. Uklidňuju se tím, že já větší převýšení už nikdy nepůjdu a že se můžu smát Ondrovi, který se přihlásil na UTMB, že on jo
Díky
petr Č.: Buď úplně v klidu. Kdybych Tě potkal v krizi kolem poledne, tak se na Tebe usměju, pozdravím a fičím dál Ale to nehrozilo, protože v té krizi jsem byl v poledne leda tak já
Ok, může být. Já mám z Ovy tentokrát super vlako/busové spojení,tak možná taky dorazím později. Snad bude důvod dát 2 vítězná Já se zas uklidňuju tím, že dlouhé prudké kopce v Beskydech mi vyhovují, žádné jiné placebo nemám. Objektivně si dávám tak 30-35% šanci na dokončení. Subjektivně mi toto číslo nepřijde zas tak malé, tak vzhůru do toho
Tak pořádně potrénuj, ať neskončíme v propadlišti dějin oba dva
boudicca: Slovensko je krásné. A ty jsi fakt dobrá! Ten taxík musel vyžadovat velkou dávku sebezapření. Úplně z toho článku sálá pozitivní energie...
Co mě ale pobavilo, párkrát jsem četla o vojácích, co na delších pochodech za chůze spali. Fakt bych nevěřila, že to jde. A ono evidentně ano
eithne: Děkuju
Znám jednu slečnu, která chodí na nepochopitelné množství dálkových pochodů a která opravdu při chůzi umí spát. Poprvé jsem ji potkala na pochodu, který měla v plánu dokončit ještě v sobotu, aby v neděli stihla ještě jeden, než pojede z Čech domů do Maďarska. Mívá s sebou parťáka, který když potřebuje spát, ji vede za loket. Tehdy mi to přišlo nemožné, dneska si myslím, že s vodičem bych to možná taky zvládla - zlomilo se to ve mně tehdy, kdy jsem usnula ve stoje...