Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Běžecký deníček: srpen 2014
Komentáře k článku: Běžecký deníček: srpen 2014
sargo: Ta "meruňka" v soupisu hodně pobavila. Jen se obávám, že neznalý čtenář si pomyslí spíše "Už nepij!" než "Ó, zahradnice!" 
Pořád ještě mi přijde hodně vtipný vidět ve spojení s tebou slova "do práce". Člověk si asi musí postupně zvykat, že dětičky vyletí z hnízda, ale... stejně. 
Ty třicetikilometrové tréninky na půlmaraton, k tomu se opravdu nedá říct nic jiného, než že postoj humanitních studentů k matematice je dosti tristní.
Ta poslední fotka je obzvlášť super
eithne: Manželko, já nemít tebe a tvoje komentáře, pro co bych vlastně žila?
Meruňku byla tochu recese, si tam napsat. Ale zas poctivě přiznejme, že jsem z toho byla docela vyřízená...
Práce vůbec není práce, ale brigáda, ale když mně se slovo brigáda nelíbí, nemůžu si pomoct.
A nevím, co je špatnýho na třicetikilometrových trénincích na zářiový půlmaraton. Co když tam třeba zabloudím? Se mi pak ty kilometry navíc budou hodit...
A běžecké selfies si fotí všichni, tak jsem to taky chtěla zkusit! A vůbec! Jako! Óchat nade mnou máš, ne se mi smát! 
eithne: To je to umění fotit se ze správné perspektivy Vážím od výletu do Číny (2012) pořád stejně, tak leda bych se nějak... přetransformovávala... (Ha, tohle slovo chci slyšet od Garíška! )
jarmik: "vy tyhle kopce neběháte?"
Ne že bych tam už někdy šel. Ale když chodím kolem, tak čistě visuálním pozorováním (jak píší notáři) jsem to dosud považoval za terén spíše horolezecký než běžecký
Drze přiznávám, že 30km tréningu na půlmaratón jsme se doma večer chechtali společně...
eithne: Píšu tam snad někde, že trénuji na půlmaraton? Nepíšu. Takže se klidně chechtejte, ale já se cítím povzneseně
Cestou z Lihovaru na Dívčí hrady se opravdu kus leze po skále. Některým to ale nevadí...
evi: A mně jsou stejně nejbližší ty fotky s pivem I když ta selfie na konci je super - kolik km že jsi v té chvíli měla uběhnuto? Protože vypadáš podezřele dobře ve srovnání s mojí představou o vlastním vzhledu za takových okolností... Ale teda místama, kde se před 14 lety staly dva mordy, tudy bych po setmění asi nešla - a zvlášť pak za mlhy - ztotožňuji se sice s tvou teorií, že tam v tom nečasu těžko někdo bude čekat zrovna na tebe - ale vysvětluj to paranoidní matce (mně), která by pěkně remcala, kdyby jí takhle někde pobíhala její ratolest
eithne: Já myslím, že ty jako matka bys remcala, ať by tvoje ratolest pobíhala bez dozoru kdekoliv, vzhledem k tomu, že jí jsou dva roky Selfie je z dvacátého sedmého kilometru. Kdybych na tom byla tou dobou dobře, tak bych neměla tak průhledné záminky k zastavení, jako je vyfocení selfie...
Díky, díky
eithne: Na to spoléhám především, samozřejmě. Přepadávat někoho v běžeckých botách je podle mě ptákovina