Komentáře k článku: Tréninkový deník: listopad 2014
hospodynka: Dobře se to čte. Zejména obdivuji Tvoji vytrvalost, že to ani v chladném depresivním podzimu nevzdáváš.
sargo: Finále s kotníkem beru jako důkaz, žes stále člověkem.
Dobré vědět *frajer*
jarmik: Zajímavý psychologický efekt je, že osobně nejsilněji prožívám těch 10 km tempem 6:28 po Stromovce - "společenská událost", "prokecáno", "pomalu", "kyslíkově v pohodě".
Na to říkám jenom "uff, uff" (jsem trochu ovlivněn, že poslední dny jsem poslouchal při uspávání dramatizaci "Vinnetou".)
eithne: Hospodyňka: Chladné depresivní počasí přišlo až v druhé polovině měsíce, a to jsem běhat už nebyla, takže nic k obdivu. Ale doufám, že to tak nezůstane!
Sargo: Nu ano, je dobré si připomenout, že má nesmrtelnost není totéž co nezranitelnost :-D
Jarmik: Žádný div, když je to skoro jediný opravdový běh, a vlastně jediný běh toho druhu, který podnikáš ty :-) Za což máš pořád ještě můj neskonalý obdiv, protože si nedokážu představit, že bych šla dobrovolně běhat na asfalt něco jiného než intervaly.
Díky za komentáře, věrní čtenáři - teprve u takovýchto článků se skutečně pozná čtenářská loajalita! :-D
hospodynka: Loajální čtenář bude s mírnou škodolibostí čekat, až se v prosincovém deníku objeví klouzání po ledovce *hi**smich*
evi: Uboze krátké?! Tak jasně, ty se srovnáváš s těmi dalšími sportovci, ale když se s tebou srovná průměrný věrný čtenář, jehož pohyb se omezuje jen na běh za vyjícím dítětem s výkřiky: "Cos to tam zase (na sebe) shodil?!", tak si nutně musí připadat jako největší lůzr. Ale já mám zas dobrou představivost, tak to s tebou při čtení s chutí prožívám aspoň v duchu. Jako všichni ti chlapi co "sportují" v hospodě při koukání na fotbal *smich*
eithne: Nojo, tak já nemám dítě, že ano ;-) Navíc považuju sport za svůj největší koníček, to taky udělá hodně.
Díky :-D