Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Loučení s turistickým rokem: EKUT 2 (2014)
Komentáře k článku: Loučení s turistickým rokem: EKUT 2 (2014)
zdenek: Super reportaz,a obdivuji jak jsi to dosla. Ja uz usinal za chuze o noc drive.
angie*: Chudák kotník 
Být jím, normálně bych stávkovala. Měla bys ho pořádně pochválit a dlouho rozmazlovat
A jak vždycky - jsi fakt dobrá
jiří l.: teda Eliško, normálně před tebou smekám, jsi fakt borka a ještě to tak nádherně, ale opravdu moc nádherně , okomentuješ. Já to musel zabalit už po noční etapě v Lovosicích, nohy mi nedaly šanci se plazit dál,sice jsem tam byl kolem osmé ráno ale prostě to v tu chvíli nešlo,hlava i nohy byly proti.Moc gratuluji a závidím že jsi to došla, na čase vůbec nezáleží, jsi lepší jako já a to mě fakt štve (cha,cha).Takže letos ještě Pražská a máme to za sebou, tam se určitě potkáme, už se moc těším a moc si chci vynahradit neúspěch na EKUTu. Ahoj má nová královno Českého středohoří, tvůj poddaný Jiří L. z BLK.
eithne: Zdeněk: Ale to víš, že já taky, ale krize jsou od toho, aby se překonávaly Díky!
Angie: Kotníku teď dám dva týdny pokoj, pak je poslední letošní stovka. Teda, v neděli s ním půjdu na beach, a jestli to přežije, tak v pondělí na šestkový volejbal... ale víme jak. Třeba tenhle týden mám v úmyslu neběhat, i když teda dneska ráno mě to ven táhlo neuvěřitelně. Takže se určitě stihne uzdravit. Veliké díky
Jiří: Cheche, ten komentář zní, jako bys to ještě nestihl dospat 
Díky, na P100 mi to určitě natřeš 
Jakkoliv jsem chabá na rychlost, tak "dojít" mi obvykle nepřipadá jako problém. Ale zase mě ty extra dlouhé tratě většinou už nebaví, no. Moc kvůli tomuhle rozporu nevím, na co se do budoucna zaměřit. Každopádně P100 vyhlížím netrpělivě
sargo: Přišel pohled - díky! Mocně jsme tu óchali, v jak obratných větách jsi schopna se vyjadřovat ještě po 106km. Jinak je to jako vždy vtipné počtení, takový zábavně soutěživý prvek v tom celém, no a taky jsem dostala chuť na palačinky. Jen mi tu chybí nějaké zvíře.
jarmik: Přečteno, krása! Fantastický výkon. Týdenní dovolená komprimovaná do jednoho zátahu.
Jsem dojat, že v první části se Ti vybavilo zrovna naše skrovné chalupaření.
eithne: Sargo: Vyfotila jsem hraboše, ale zaprvé jsem ho vyfotila nekvalitně, a zadruhé jsem tu fotku v nějakém mazacím záchvatu smazala, asi v domnění, že jsem omylem zmáčkla spoušť a mířila přitom na trávu. Stává se Text do pohledu jsem vymýšlela aspoň třicet kilometrů. Přišlo mi, že vás pohledově nějak zanedbávám, od doby, co nejezdím do Asie
Jarmik: Děkuji! Vaše skromné chalupaření bylo v mých vzpomínkách trochu výsměch, až zpětně jsem si to četla znovu a zjistila, že jste taky neměli ideální počasí, ale podle fotek mi bylo vážně smutno, že je v našich Habar-xxx oproti vašim Habar-xxx tak ošklivo!
wil mustang: Strasne moc gratuluju a tesim se na nejakej vejlet do Stredohori ( vetsinu zminovanych kopcu znam moc dobre).
jarmik: Mimochodem zpětně mi dochází, že motiv Maďarů, kteří se střídavě zjevují a mizí, má literární, až románovou sílu. Jak jsou urputní, nikomu nerozumí, jim nikdo nerozumí a přitom tam nejsou pozitivní chudáci snaživci, spíš lehce negativní.
eithne: Wil: Děkuju! Středohoří je na výlety vděčné - ty zříceniny na každém kopci jsou svojí koncentrací opravdu fascinující.
Jarmik: To opravdu vyznělo takhle? To jsem ale vůbec nechtěla! Já mám Maďary ráda, teď o víkendu jsem dobu s jedním šla (shodou okolností se stejným jako na Loučení před Lovosicemi) a výborně jsme si popovídali - konečně jsem pochopila, proč jich na naše stovky jezdí skoro víc než Slováků. Ale je pravda, že jsou zajímaví tím, jak se na naše stovky vrací pořád stejná (velká) skupina, která obsahuje borce z čela závodního pole i pomalé turisty z konce. Navíc jsou hodně uznávaní, obvykle se spojují s přívlastkem 'nezastavitelní' nebo 'mašina', protože když Maďar na startu nasadí nějaké tempo, je jisté, že jím dojde až do cíle a nezpomalí, ani kdyby se mu do cesty postavily velehory.
evi: uf, teda vážně nechápu, jak to můžeš zvládnout bez toho spánku. A to mám za sebou hodně probdělých nocí... Jsi fakt hustá A ještě v té pošmourné krajině v tento zimní čas, kdy je i kvůli počasí vlastně furt tma - já jsem fakt ráda, že můžu zůstat zalezlá doma. Ale o to jsem teda ta loajálnější čtenářka, poněvadž ty to tak živě popisuješ, že má jeden pocit, jako kdyby tam s tebou byl. A protože tak nějak obecně děláš věci, které by mě taky bavilo dělat, kdybych nebyla taková vymlouvající se lenivá lemra. Gratuluju k tomuhle šíleně dlouhému úseku a těším se na jaro na další reportáže! A hezký svátky přeju!
eithne: Jé jé jé, díky za krásná slova Ono je něco jiného bdít bezcílně jenom proto, že tě dítě nenechá spát, a něco jiného bdít při chůzi s jasným cílem. Každopádně každé zaóchání mě vždycky moc těší!
Krásné svátky!