chachina: No, já věděla, že tohle nemám nikdy číst! Málem jsem uronila slzu už tady..
eithne: Já zase nemám odvahu se podívat na film. A to nemám malé děti; mám za to, že pro matky tohle nebude nejvhodnější četba.
Ono celkově čtenářská obec příliš neholduje příběhům o týraných dětech (kromě čtenářské obce novinek.cz). Celý naturalismus je v tomhle dost handicapovaný...
reltsek: Jé, to mi leží na poličce jako přijatelnější část povinné četby. Tak raději článek číst nebudu, aŤ nepřijdu o překvapení, ale jsem ráda, že nebudu jediná kdo to četl, čte a bude číst.
eithne: Přijatelná část povinné četby? Skvělé, to si musím zapamatovat pro budoucnost, jen více takových knih
reltsek: Poslušně hlásím, že jsem přečetla a moc se mi líbilo. Nevšední pohled dítěte a kuře, které by nedojalo jen ruský vzor [titraď]. Mám však jednu poněkud palčivou, nikoli plačtivou, otázku. Jde sehnat nějaký návod nebo pomocné body k tomu odstavci, jež začíná Novela je krátká... ? Vždycky s tím při zápisech do čtenářského deníku bojuji, ale nejdelší bylo dva řádky a nejsem si jista, zda mi to při maturitě k něčemu bude.
eithne: Jejda, já tuhle tvoji otázku přehlédla, omlouvám se. Třeba si to ještě přečteš
Návod nebo pomocné body jde sehnat těžko. Pořádné zápisy jsem se naučila dělat až na vejšce, a to podle nenáviděné knihy Teorie literatury pro učitele. Co si tedy myslím, že by v čtenářském deníku mělo být obsaženo:
Literární druh a žánr, forma vyprávění (ich-/er-forma), perspektiva vyprávění a vypravěč (autorský, nadosobní, neosobní, nespolehlivý, objektivní, osobní, perzonální, přímý, subjektivní, vševědoucí). Délka díla, dělení do kapitol (pokud děleno je, tak zaznamenat i jestli jsou pojmenované nebo jen číslované), vyrovnanost příběhu (délka uvádění do děje, kde se rozvíjí zápletka, zda je ukončená, jak dlouhá je která část - intuitivně). To, co tě nějak zaujalo (ne líbilo, zaujalo) - ať už jsou to dlouhá souvětí (Hrabal), častá úsloví (Jirotka), míšení vysokého a nízkého stylu (Poláček) atd. atd., to ti potom lépe pomůže se upomenout na dílo samotné, až to po sobě budeš číst.
Náhodně jsem teď otevřela při hledání druhů vypravěčů Teorii literatury pro učitele přesně na té stránce, kde to Peterka shrnuje trochu uspořádaněji než já:
1) identifikace - autor, název, rok prvního vydání.
2) genologická charakteristika - zařazení k druhu a žánru
3) literárněhistorický kontext
4) poetika - co a jak: námět, děj, postavy, prostředí, nejpůsobivější jazykové a kompoziční prostředky, způsob vyprávění, autorský styl; u poezie lyrický subjekt a typ verše, u epiky a dramatu hlavní zápletka, konflikt, není účelné podrobně líčit děj
5) tázání po smyslu a hodnotě - v čem spočívá zajímavost, hloubka, co pro mne znamená a může znamenat, vyjadřuje určitý životní postoj, aktuální problém, mravní naučení, znám odlišné zpracování podobného námětu, dovedu se vžít do podobné situace, zůstává dílo živé či je už jen dokladem své doby a proč?
6) typická ukázka - ilustruje poetiku díla, zváště působivé místo apod.
Snad ti to pomůže
eithne: Já dělala teorii literatury napopáté. Nikdo tu knihu nemůže nenávidět víc než já a nikdo ji nečetl víckrát než já!
lusi: Ahoj, mám dotaz, to kuře zemřelo s děckem? V knize píší jen že se přisunulo k mrtvému děcku. Já to právě chápu tak, že se přisunulo k mrtvému tělu.
dík za odpověď
eithne: Promiň, četla jsem to před rokem a už si to nepamatuju, nemám tu knížku u sebe. Takže ti neporadím
blanc: hodne dobre zpracovany referat,moc mi pomohl,presne jako v knize i s vlastnimi narozy,takze dekuji
eithne: Jsem ráda, že se ti zpracování líbilo, a budu - snad ne příliš naivně - doufat, že kvůli němu nezůstala kniha netknutá