evi: Opožděně gratuluji k narozeninám. A jinak tvoje babička zní jako člověk dle mého gusta - přesně shrnula pocity, které bych jako tvoje blízká osoba měla z tvé cesty do Turecka (do hor) taky
eithne: Evi: Dííík Moje babička je úplně nejlepčejší, zrovna dneska večer jsem jí byla povyprávět o tom 170km pochodu, kde jsem před týdnem byla, a o 130km pochodu, kam se chystám o víkendu. Obojí bylo v pořádku, špatné začalo být až když jsem zmínila, že možná pojedu na Silvestr sama pod stan
eithne: Hablina: Já myslím, že nakonec nepojedu sama, ale ten hlavní krok spočíval v rozhodnutí, že i kdyby si nakonec všichni našli něco jiného, nezůstanu ve městě. Já se tak bojím hlasitých ran! Stejně jsem si už dávno chtěla vyzkoušet sólo vandr na sněhu (ééé... pojedu někam, kde sníh bude!)
Sargo: No prima. Nakonec můžu být ráda, že jen ty vlasy, co?