sargo: Ještě jednou GRATULUJI!
Tělo nastavené na stovku - mohlas noc potom vůbec spát? A nezačaly tě náhodou bolet nohy tak akorát... stovkovitě?
michal: Pěkný text. Diky. Hned si přečtu další tvoje výlety a ať ti to dál šlape. Michal.
ava*: No tak to je hustý!!!!! Gratuluju ke zlatu, přijde mi úplně neuvěřitelný něco takovýho zvládnout a ještě nejrychlejc!
"Nebo jsem je předehnala nějak... kvantově?"
---
ava.pise.cz
míla: Hlasuji pro "ANEBO: Krásná a inteligentní a ještě tak talentovaná!". Opakuji se: Díky za inspiraci. Míla
evi: GRATULUJU! Je to tvoje první zlato nebo se pletu? Hele, že ty předbíháš ty lidi nějakou červí dírou? Protože je to fakt, kam by se jinak poděli? A tenhle motiv o mizejících lidech před tebou nevidím v tvých povídáních poprvé. Doufám, že se zas někdy na nějakém pochodu potkáme, tedy tam, kde vedle dlouhých tras zařazují i ty kratší. V sobotu jsme šli 12 km trasu Šáreckým údolím přes Nebušice, Horoměřice a Kozí hřbety do Suchdola a myslím, že jsme na momentálním synkově maximu - ke konci už za sebou trochu tahal nohy. Ale očekávám lepší (a delší) zítřky! Ještě jednou moc blahopřeju, pořádně si tu medaili někam vystav a doufám, že brzy přidáš nějakou další. I když jsou to jen výlety pro radost. Já sama soutěživá nejsem, ale teď na tom dítěti vidím, jak mu i o ten diplom za účast jde, tak to pomalu začínám chápat, co na tom máte
eithne: Sargo: Díky! Spát jsem zvládla během soboty dokonce dva osmihodinové cykly... ale nohy bolí velice fest
Michal: Díky, i tobě!
Ava: A nevypsanou soutěž o nejóchajícnější komentář získává...! Dííík
Míla: Dvě ze tří příjemkyň této esemesky mi odpověděly, že to se mnou i přes tohle všechno mohou vydržet především díky mé ohromující skromnosti
Evi: Ne ne, loni jsem vyhrála Den cesty, akorát že tam se nic nevyhlašuje, protože tam není společný cíl. Ale zlatou medaili mám poprvé! A vůbec mi radost nekazí, že byly vizuálně zlaté i ty pro druhé a třetí místo Je príma, že pilně se synkem trénujete, těším se, až se zase potkáme