angie*: Jooo, Beckov, tam jsem byla a je to krásný Čučela jsem na ten hrad jak na zjevení.
A hezky, holka, hezky! Hlavně za tu statečnost, kdy ses na to nevykašlala ale jenom sis zula botu a pokračovala dál.
evi: No zní to idylicky - teda až na tu jednu botu, neviditelné kontroly a hlad A ty ojíněné stromy jsou krásné! Gratuluju k úspěšnému dokončení, vidím, že holek obecně tuhle "kratochvíli" moc nevyhledává, tak počítám, že tam jsou jen samé borkyně a ty se mezi nimi krásně umisťuješ
eithne: Angie: Díky! Ten hrad v Beckově je skutečně nečekaný, vynořil se zpoza zatáčky jako odnikud
Evi: No právě! Ono těch ojíněných stromů bylo jen pár kilometrů na hřebeni, ale zapůsobily mocně. No a díky, ve skutečnosti tady byly holky podobného ražení jako já, takže o krásném umisťování nemůže být řeč, tohle byla chůze ryze na zážitky
sargo: Tak já nevím, jestli jsem vstávala ráno levou zadní, ale zní mi to tentokrát dost děsivě. Hladový stovkař bez boty, který místo bílých myšek vidí mourovaté kočky - to už by vážně jednoho přešel humor. I když vstřícnost a doslova obětavost vůči čtenářům, tradičně natěšeným na horory, se samozřejmě cení
eithne: Sargo: Kvůli svým čtenářům všechno, vždyť mě znáš...
Hablina: Uznávám, tahle byla trochu strašidelná. Hlavně když pořád ještě nenazuju botu. Ale to se mi stává jenom u pochodů, které předem podcením - naposledy u BVVŠ, které jsem dokonce ani nedokončila. Holt pokora, pokora
Ebřík: Mě zaujalo, že je něco tak malého šplhavého, můj dosavadní ptačí svět se omezoval asi na deset druhů, a to do toho počítám i tučňáky. Překvapilo mě, jak snadno se mi pak podle (extrémně nekvalitní) fotky povedlo dohledat, co to je. Google mi nabídl použitelný odkaz na "malý šplhavý pták"
e.b.r.: No jasně, tim to začíná My sme taky nejdřív určili asi 200 ptáků metodou "google: small blue bird canary islands forest" než jsme si koupili nějakej atlas. Za pát let tě vidim v klubu 300
eithne: Pro mě je to naprosto nepoužitelnej koníček, protože jsem na ptáky úplně slepá. Mám pocit, že ptačí mimikry se vyvinuly tak, abych je neviděla já. Těžký úděl být predátorem...
e.b.r.: Pokud seš schopná zaznamenat šoupálka, tak jsi svůj argument sama vyvrátila
jarmik: Krásný článek Jen k debatě o míře děsivosti si říkám, že bych si těžko oblíbil pochodoběh po horách bez boty v hladu a zimě... Neuvěřitelné.
eithne: Děkuju Já pochodoběhuju na zážitky, vždyť to moji čtenáři už přece musí vědět