Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Turecko: Hory a samá dobrá rozhodnutí
Komentáře k článku: Turecko: Hory a samá dobrá rozhodnutí
evi: Ten sestup teda zní jako slušný dobrodružství. Chválím, žes to dokázala včas otočit, byť je mi jasné, že dojít až nahoru muselo být hodně, hodně lákavé, protože... ty fotky! Nádhera!
eithne: Díky, Evi! Naštěstí už mi ve foťáku znatelně docházela baterka, takže bych těch fotek stejně nemohla nasekat o moc víc, ani kdybych dolezla až na samý vrchol 
helča: To je hodně pěkně sevřený místo, ten kemp.
To víš, kytka musí mít trn, aby jí nezežral nějakej beran.
Popravdě vůbec netušim, kterej z těch šutrů má bejt ten tvůj bobík. A je to fuk.
On asi dřív nebo pozdějc každej udělá nějakou ukrutnou hovadinu. Nesmyslný rozhodnutí, který by neskončilo dobře. Teď už plánuješ jinak, ne? 
Každopádně ta krajina vypadá mimořádně nehostinně. Ještě mohlo začít sněžit třeba.
eithne: Jo, sevřený byl ten kemp dost. Ještěže tam v okolí neměly tendenci padat laviny... jo vlastně měly. Hm.
Bobík je ten krásnej a roztomilej a pravidelnej, takovej maličkej, ňuťuťu, jak je půlhodinku chůze po vápenci daleko... víceméně 
Jo, cítím se z téhle cesty poučeně a nemůžu se dočkat, až zas někdy vyrazím do hor sama. To už budu totiž hrozně rozumná, zkušená a drsná. Samozřejmě.
Sněžit ne, nebyla mi zima jen díky tomu, že jsem dostala v cíli závodu finisherskou flísovou vestu! Ježiš, sněžit ještě. Jenže já s tím vlastně počítala, proto jsem si s sebou brala stan a ne plachtu, na tohle dilema si dobře vzpomínám. Já byla tak pitomá... ještěže jsem tomu sněhu uvěřila
