evi: Ty jsi ták dobrá!!!
To máš opravdu na co být hrdá!
No, co dodat, co nejdřívější start byl v sobotu opravdu dobrou volbou - říká ta, která začínala 12 km trasu kolem Kutné Hory až po 11. hodině dopolední a odpoledne pak na kontrole za hřmění a blýskání navlíkala na dítě pláštěnku. Ale zase z toho máme s těmi padajícími kroupami v pozadí pěknou akční fotku
Moc ti blahopřeju, je super, že jsi vyhrála a navíc že z toho průběhu máš tak dobrý pocit. Takovýhle článek nabije i nás, čtenáře, pěknou dávkou pozitivní energie!
eithne: Díky, Evi! Pořád mám po víkendu ještě dobrou náladu, byl to úžasný zážitek.
Koukám, že jste se se synkem do pochodování opravdu opřeli Nebudete teď v sobotu v Říčanech na Pytláckých stezkách? Přemýšlím, že tam vyrazím na tu padesátku, budu to mít jako poslední dlouhý trénink před Krakonošovou stovkou. Neuvidíme se tam?
evi: Jé, škoda, já si zrovna říkala, že se asi nemáme šanci někde potkat, protože akcí zajímavých pro tebe a zároveň pro nás zas tak moc není Jenže teď bude turistický víkend i na Táborsku a tam já mám rodiče, takže razíme tam. Třeba se nám díky tomu podaří konečně brzký ranní start a nebudeme ty naše dětské trasy končit ve čtyři odpoledne
Tak ale pevně doufám, že někdy příště!
eithne: Na to Táborsko jsem taky koukala (42. Husitským krajem, že?), jenže to bude hrozná placka, tam by mě to skoro určitě nebavilo. Ne že by to kolem Říčan bylo zase o tolik lepší, ale aspoň je to blíž. Ale jo, potkáme se jinde
markéta: Čtu, čtu, říkám si - měla bych to brát tak, že Eliška je hustá, jak to dobře uběhla, že to vůbec uběhla, že do toho vůbec šla - prostě takové ty laické velmi obdivné pocity naprosté lamy. A pak přišel okamžik souznění - taky zapomíná věci! UF. Hned je mi na světě líp!
eithne: Doma: Neměla bych si brát ty drahé brýle, ještě je tam ztratím. Jenže to říkám vždycky a vůbec je nenosím a nechci, aby mě bolely oči, bude svítit slunko... vezmu si je a budu na ně opatrná.
Tak asi tak
Zas ale lidi se sklerózou mívají skvělou fyzičku, jak se naběhají...
matěj: Pane jo, nebo pani jo, gratuluju. Tenhle cas na tuhle porci kilometru uz asi nema s pojmem turistika moc spolecnyho. Videl jsem te na dvou akcich a obe jsi zhodnotila tak, ze to vubec neslo, takze jsi dopadla zhruba stejne (pomalu) jako ja. Jinde litas jak utrzena. Tak se mi furt nedari videt Elisku mizici po nekolika okamzicich za horizontem se spalenou zemi za sebou a zazit si ten pocit setkani se s realitou, ze i kdyz jdu naplno, ztracim na tebe tri ligy. Nevim, jestli je to nejaka zvlastni forma masochismu, ale tesim se na to, tak ti budu fandit v Krkonosich.
Jinak o tech Ricanech taky uvazuju jako o forme pripravy na ni, ale asi mi kdyztak bude stacit ta tricitka. A nebo zustanu nekde v lesich za barakem.
At se dari.
eithne: Matěji, dík, ale musím se smát. Jako jo, ani Letecká 100, ani Den cesty mi nevyšly, ale pro tebe to byla první a druhá stovka vůbec, takže se asi necháme překvapit, jestli mě na Krakonošsce uvidíš mizet za obzorem. Jako udělám všechno pro to, abych zmizela za obzorem co nejvíc lidem, ale ještě jsem neodhalila princip, na jehož základě mi pochod sedne, nebo nesedne
Říčany ještě zvažuju, padesátku nakonec asi nedám, pořád mě dost bolí koleno. Ale třicítka... já mám totiž ráda, když nemusím vymýšlet, kam běžet, a na podobných akcích to za mě udělají organizátoři
matěj: To já v tom plánování tras mám tu největší zábavu, takže kolikrát si zkoušim plánovat trasu i když vim, že nikam nepůjdu.
Jinak to přání myslim upřímně, aby to nevyznělo nějak jinak. Budu zvědavej, jestli a o kolik překonáš svoje maximum. Mně by se fakt líbilo dát to pod 19 hodin, ale vůbec nevim, jak jsem na tom, protože od Dne cesty nedělám vůbec nic. Bude to taková zkouška ohněm.