Mlýnské kameny

Nonfood dělá jedna nákupčí se dvěma asistentkami. Food obvykle dělá pět nákupčích, každý s jednou svojí asistentkou. To jenom já jsem tak báječná, že dělám asistentku rovnou třem různým lidem.

Můj nákupčí, kterému jsem dělala asistentku od doby, co jsem nastoupila, odešel začátkem dubna na nemocenskou a vrátí se až v září. Měsíc a kus mě nechali v kanceláři sedět samotnou a hrozně se divili, že tam zůstávám do pozdního večera, a teprve po několika rozhovorech mi sehnali novou nákupčí. A protože má půlúvazek, vzali mlékařinu a dali jí té největší náně ve firmě.

Dělám asistentku nepřítomnému nákupčímu, což teď spočívá jen v jeho informování o zákulisí v práci a zajišťování jeho dobré reputace, aby se měl kam vrátit.
Dělám asistentku nákupčí na půlúvazek, která je skvělá a báječná, systematická, nechá mě koukat pod ruce a vysvětluje mi práci nákupčího. A protože je tam jen dopoledne, leží na mě spousta práce a zodpovědnosti, které asistentkám nepřísluší, a moc mě to baví.
Dělám asistentku náně, která zjistila, že nic neví, a protože se na to chodí ptát mě, dává si záležet, aby se mnou dobře vycházela. Pořád ji nemám ráda.

Přišel za mnou onehdy vedoucí, zavřel dveře, vzal si zmrzlinu, sedl si na volnou židli nákupčího, chvíli mlčel a pak se zeptal, komu budu chtít dělat asistentku, až se vrátí můj původní nákupčí z nemocenské. A já chci zůstat s nákupčí s půlúvazkem, protože mě baví dělat všechnu tu nadstavbu mé vlastní práce.

Jenže před chvílí mi volal nákupčí z nemocenské. Psala jsem mu totiž, jak to teď ve firmě vypadá (hodně lidí odešlo a přišlo), a on se chtěl ujistit, že mu neuteču. Považte, komu jste dělala asistentku déle, paní Majorová. A jak jste se se mnou měla dobře, než začlo to scheiß období obíhání nemocnic! A ona má jenom půlúvazek, budete mít víc práce. Já o vás nechci přijít a udělám, co budu moct, abych si vás udržel, tak doufám, že mě nepodrazíte. Jaké to je, když o vás lidi takhle bojujou?

Ach jo. Je prima, že mě lidi mají rádi a že se mnou chtějí pracovat. Mám ráda, když mě lidi mají rádi. Jenže co mám jako dělat? Jediné, v čem mám jasno, je, že kdykoliv uteču od nány, jenže to mi nedovolí vedoucí, protože ona potřebuje schopnou asistentku, která jí bude říkat, co všechno udělala špatně a jak to má napravit, a k tomu jsem nejvhodnější já.

Budu se mít nejlíp a bude z dlouhodobého hlediska nejlepší, když zůstanu u nákupčí s půlúvazkem, protože ona mě naučí práci nákupčího - a platy nákupčích se mi zamlouvají a jejich práce vlastně docela taky.

Jenže nemocný nákupčí si nesedne s žádnou jinou asistentkou, na to má moc suchý humor a je cynický a nevadí mu dělat si legraci z ostatních, což je mi blízké, ale nikdo další takový ve firmě už není. A je chaotik, což by ostatní asistentky těžko nesly.

Vrací se v září. Bude to legrace.