Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Jet do Krkonoš házet s lidmi do sněhu
Komentáře k článku: Jet do Krkonoš házet s lidmi do sněhu
helca: No, ne ze bych tomu moc rozumela (a vlastne i chtela rozumet, nasili a rvacky :/ ) K cemu je dobry nosit protivnika?
Ty sunkovy sneci, ja je dneska (prvne) zkusila upict, ale dost se splacli naplacato, misto aby byli kulaty. Taky jsem tam dala sejra, kterej dost vytek, a posledni, davat misto sunky slaninu vyusti v tukovou koupel. Jak je teda delas ty? Potrebuju nejakej osvedcenej postup 
eithne: To nošení protivníka je prvotní fáze odhození; ale jak nesu na fotce Lenku a za námi je dvojice holek, tak tím jejich stylem se ve všech filmech nosí zranění vojáci, když je jen jeden zdravý na jednoho zraněného 
Do šneků jsem dávala anglickou slaninu napůl se šunkou, ale ta slanina měla hodně masa oproti tuku, asi je to o tom, jakou se ti zrovna povede koupit. Sýr mi nevytéká, asi ho tam dávám míň a líp to utěsňuji při balení - a parmezánem jsem to jenom posypávala navrch. Každopádně pokusy rozhodně nevzdávat, je to moc dobrý!
helca: Tak tak nas ucili i vynaset lidi z horiciho domu, copak to jo. Spis mi nebylo jasny, v jaky casti boje o zivot si soupere kousek poponesu
Jo, ta slanina byla hodne tucna. Na obrazku (rohlik) vypadala vic masove, proto jsem ji vybrala. No, pokracovani priste. Jenom me teda zklalo, ze ze tri balicku testa byly jenom dva talire. To je zoufale malo!
eithne: Jů, já chci taky vynášet lidi z hořícího domu! Kde se to učí? A ten dům si člověk může při tréninku zapálit sám? 
sargo: Cha chá, už jsem se těšila na blogísek, jak si zase jednou zaóchám. Osvědčilo se číst si v horké vaně - i tentokrát 
Počasí luxusní, program zjevně také, óchy óchy. (I když na některé detaily by to chtělo varování předem, aby člověk včas vypnul fantazii... a výjimečně se netýkají sportovních výkonů ani počasí 
) Ještě rozdat bílé kombinézy, potrénovat nějaké to šťouchání na lyžích, a můžet jít rovnou točit Jamese Bonda. 
eithne: Ještě jsem tam přidala video! Který je hustokrutě přísný, když na to člověk kouká nezasvěcenýma očima; zasvěcení jsou zklamáni, páč tam jsou samí instruktoři. No ale kouká se na to dobře, to zas jo
Děkuji, děkuji - je to prostě užívací a óchací dovolená 
tlapka: Při těchto článcích si vždy vzpomenu na svého oblíbeného klasika - "Všem se nápad líbil, ale nikdo se nechtěl výpravy zúčastnit".
evi: Já ti nevím, to s těma dredama jsem možná nepotřebovala ani číst - tekhle lidi s fantazií prostě nesmíš trápit Když vidím ty sněhy (a ty vostrý lidi), tak teda pohory by byla obuv, kterou bych rozhodně z batohu nevyndavala, to už teda raději spojit vnitřní tenisky a společenskou/šoférskou obuv do jednoho Jsou aspoň ty pády do sněhu měkčí? Ne fakt, jsi prostě hustá, tohle jde úplně mimo mé chápání, že bych se dobrovolně nechala mlátit. Ale zas je mi jasný, že s přístupem raději do sebe nechám mlátit dobrovolně, než se pak nechat odrovnat nedobrovolně, do toho člověk jako ty prostě půjde. A navíc tě to zjevně baví, necháváš si pak obkreslovat modřiny do uměleckých kreací a vůbec. Neděláte třeba někdy nějaké ukázky pro okounějící (nechtějící se účastnit) veřejnost? Že bych se třeba přišla juknout naživo.
eithne: Ach, ty máš tak úchvatně obsáhlé a dlouhé komentáře - děkuju! 
Pády do sněhu jsou úchvatný, mohla bych to dělat pořád. I když se udupe, pořád tlumí - ty pády nejdou dělat tak kvalitně a pohodlně nikde jinde. Miluju pády do sněhu
Jinak ukázky se asi moc nedělají. Občas jdou naši trenéři prezentovat krav magu třeba do škol, vozíčkářských společností nebo mezi ozbrojené složky, ale přímo pro veřejnost asi nebývá nic. Je to asi i tím, že se to prezentuje špatně - není to bojové umění, kde by kolem sebe dva lidi deset minut ladně poskakovali a sem tam nějak elegantně zaútočili nebo vykryli útok. My většinou zablokujeme překvapivý útok, kopneme útočníka mezi nohy a utečeme Takže zbývá přijít na prezentační hodinu vždycky před náborem na začátku semestru - příští bude v září. Nebo prostě na trénink, ale to se většinou piluje jedna dovednost a pro přihlížejícího by to bylo asi mimořádně nudných 90 minut
A ono "dobrovolně se nechala mlátit"... My se nemlátíme, žejo. Ty rány nebývají dotahované, málokdy dostanu nějakou, která by bolela. A ten pocit, že už nejsem úplně bezbranná, za to rozhodně stojí
rebarbora: Jste dobří všichni – něco jako hrdinové z akčních filmů, akorát že v reálu 
Opět se to moc hezky čte jako vyprávění někoho dalšího, ale sama bych to zaručeně nepřežila