Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Esej o operaci aneb Já už to koleno nechci
Komentáře k článku: Esej o operaci aneb Já už to koleno nechci
e.b.r: Jediny, co sem z toho nepochopil je, jestlis mela fakt utrzenej ten meniskus nebo co s tim bylo krome toho vazu. A ten vaz se poskodil pri tom zraneni, nebo byl blbej porad? Pichat si injekce mi prijde dost normalni 
Vlastne heparin byl pro me dobrej trenink na zbytek zivota.
eithne: Nojo, jenže tobě vykládat historky o doktorech, to je skutečný nošení dříví do lesa 
Vaz byl špatný dlouhodobě, ale měla jsem tam ještě nějaký kus něčeho, který mi tam dělal paseku, a to asi souviselo s tím zraněním. Nicméně meniskus od prosince vzorně srostl.
atraktivnistrasilka: V ÚVNce před pětadvaceti lety kuchali moji mámu. Měla chronický zánět slepého střeva, moc ji ale nikde nechtěli operovat, protože ji to vždy bolelo jen chvíli a pak nic. No a rodinný známý, lékař, který pracoval v ÚVN, se uvolil, že by mámě ten slepák vzal. Ze známosti. O pár let pozděj byl tentýž chirurg součástí týmu, který jako úplně první v ČR provedl transplantaci od živého dárce. Na mámu tam tehdy byli docela oškliví, hlavně sestřičky, protože měla obyčejný slepák operovaný tamní kapacitou, která si takovými věcmi obyčejně ruce nešpiní. Takže jsem ráda, že tvá zkušenost je v tomto směru o tolik lepší.
Jinak jsem si říkala, jak to s tím meniskem asi pokračuje, a ono ejhle, meniskus nakonec nic. Je dobře, že to máš tak nějak z krku, teď jen ta rekonvalescence. Občas se při té operaci ani nepřijde na to, co to tam zlobí, tak se musí operovat znova, což je protivný a je dobře, že to není tvůj případ. Tak snad už budou všechny vazy v pohodě! 
Mimochodem, injekce bych nedala. Jsem tak nějak zdravotník, ale ne zdravotní sestra, a důvod číslo jedna je: musela bych dělat s jehlama, a to by nešlo. Fakt mi nevadí šťourat se v krvavém prostředí a tak, ale ty jehly. 
Jsi dobrá. 
eithne: Taky už jsem slyšela o nemocničním personálu i odrazující historky, ale já fakt nemůžu říct půl křivého slova. Na mě byli všichni TAK hodní!
Když mi sestřička vysvětlovala, jak se to do toho břicha píchá, tak se ptala, jestli to zvládnu, a když jsem se tvářila neutrálně, navrhla mi, ať si kdyžtak někomu řeknu. Jenže když jsem to doma nahlas nadhodila, tak fíkus jenom zarytě mlčel, takže to zbylo na mně
helca: Blahopreju! Ty uz to mas za sebou.
Jsem teda lehce zmatena, ze menisku nic nebylo. Ty vazy jsi teda mela vzdycky spatny? Mela jsi vubec nejakej uraz?
Ty nemocnice, to je desivy misto. Ale docela rozumim, ze to jinak udelat nejde. Zatim jsem taky vzdycky potkala jen samy hrozne mily doktory a sestry, aspon si z okoli nic spatnyho nevybavuju. A taky bych tu praci nedala, ani den. Hrozne je obdivuju .(Ja teda ty u porodu, kde si se mnou uzili taky dost a byli vsichni prost bezvadny. A to nejsem urcite jedina, kdo vyvadi.)
Pichnout si injekci, je to jako pichat se spendlikem do prstu? To totiz nedam.
Preju rychly zotaveni. Pises nekolik tejdnu z prace pryc - tak dlouho budes lezici? To uz te asi zvladnem i my navstivit!
eithne: Úraz byl, ale srostl. Vazy byly špatné dlouhodobě (jako ano, tohle koleno mě už párkrát v životě bolelo, ale tváří v tvář těm stovkám jsem si myslela, že si za to můžu sama přetěžováním), ale opaloval mi tam ještě nějaký kus nějaké chrupavky, což souviselo s tím úrazem.
Špendlík do prstu taky nedám, ale ta jehla je asi tisíckrát tenčí a ostřejší. Nakonec to vůbec není hrozný, po první injekci se z toho stala rutina
Ležící jsem byla jen první den. Zotavování jde rychleji, než jsem čekala, chtěla bych se nechat příští týden uschopnit. Připadám si jako děsnej simulant a jenom ty dvě zašitý díry v noze mi pomáhají to překonat
helca: Jo, a nabizim spolecnost na zacatecnicky prochazky/vyleticky. Dame tak 3 km a mame dost.
eithne: Já se chci na kontrole u ortopeda na konci měsíce zeptat, jestli smím prvního srpna na padesátku. Upřímně doufám, že tříkilometrové procházky u mě nepotrvají déle než tenhle víkend
sargo: Při vší bídě s hlavou to vypadá málem jako akce IDEÁL Snad rozcvičování a posilování půjde dobře (ale to u tebe vážně nemám strach 
). Sledovat tu honičku pár dní předem v přímém přenosu bylo jistě mnohem zábavnější, než ji zažívat - je skvělý, jak to všechno klaplo. A ano, v práci to pozlatit!
eithne: No já nevím, když si rozeberu tenhle týden, který ještě neskončil, tak z toho vycházím se dvěma dírama v koleni, migrénkou, nevolností, teplotkou a rýmičkou a ze včerejška ještě se spáleninami ze sluníčka Ale jinak ano, tři dny po operaci už chodím líp než tři měsíce po úrazu. Je to hrozná úleva, že je to konečně za mnou
boudicca: Myslela jsem na tebe, když ti zrušili operaci kvůli covidu. A jako na jednu stranu super, že jsi takto rychle naskočila na volný termín, ale na druhou ...uff, to muselo být stresu! Hlavně, že všechno dobře dopadlo. Ať už to bylo cokoliv, když ne meniskus, snad se vše hojí rychle a už běháš ladně jako srnka. Tolik bolesti kvůli jednomu kolenu, ach jo.
Co se týče snížené srážlivosti krve během menstruace, mám přímou zkušenost z trhání osmiček. U zubaře jsem byla asi půl hodiny a vše šlo dobře, takže mi vzal osmičky všechny čtyři, abych nemusela po měsíci na druhou stranu. Že bych měla hlásit tehdy dost intenzivní periodu mě nenapadlo, termín jsem měla domluvený půl roku, tak ani nebylo žádoucí jej posouvat... Cestou domů se to šíleně rozkrvácelo, protože srážlivost nula nula nic, a já strávila zbytek dne polomrtvá nad umyvadlem, bez šance jíst, pít nebo to zaspat, jen jsem plila krev. Zážitek za všechny prachy.
eithne: Já s méně srážlivou krví mám zkušenosti bohaté, pár dní v každém měsíci smrkám krev, když se to sejde s rýmou. Ale zas tak krvavé drama, jako popisuješ ty, to nebývá...
No, hlavně že se už hojím. Ještě sice neběhám, ale na kole už jsem bez problémů, tak to snad už půjde všechno rychle Díky!
jn: Gratulace k povedené operaci a rychlé rekonvalescenci. Jsem taky po operaci (rozlámaný kotník, operace v Motole). Mám podobné dojmy - velmi profi přístup, sestřičky, co 12 hodin běhají... ať je ti jenom líp
Tak doufám, že operace dopadla dobře! A děkuju 
myfantasyworld: To zní dost náročně, ale je skvělé, že to všechno tak dobře doapdlo a operace dopadla úspěšně. Když jsou sestřičky příjemné, je to úplně super a já je obdivuji, protože kolikrát co vše musí snášet. Člověk se pak cítí tak nějak lépe. Také jsem měla dobrou zkušenost se sestřičkami a celkově s doktory.
Uvažuji nad tím, jestli se tě neptali na intolerance z toho důvodu, že jsi tam byla jen na jednu noc nebo jestli to bylo tím, že se tam neptají. Ale mě se hned při příchodu ptali, jestli mám nějakou potravinovou alergii.
Koukám, že krav maga je nebezpečný sport, bráchovi někdo blbě přisedl ruku nebo tak něco a vykloubil si rameno. Hojilo se mu to dlouho, ještě když byl v červnu na kontrole, neměl to úplně zahojené.
eithne: Je to možné. Ono kdyby na tom záleželo, tak jim tu intoleranci řeknu sama, ale jak píšeš, na jednu noc to bylo jedno.
Krav maga bohužel svádí k podobným nehodám. Ale zase ten benefit umět se ubránit... já ji rozhodně nezatracuji
Díky!
tlapka: Páni, to mně uniklo, že máš za sebou takovou eskapádu. Snad už jsi fit, nadpisy novějších článků znějí slibně. 
Nevybrala sis zrovna nejvhodnější dobu, jen co je pravda. Koronavirus a první e-neschopenka, na tvém případu se psaly dějiny!
Ten odklad musel být úmorný... Kamarádčině mamce odložili operaci ramene, na kterou čekala už tak dlouho. Tak se rozhodla rozjet doma rekonstrukci - malování, výměnu kuchyňské linky... a když to všechno vyklidili, zavřeli hranice. A jim to měli dělat Poláci.
Ale zvládla jsi to se ctí... drén je největší hnus fialový. Aspoň teda v břiše, nevím, jak v noze. A i já smekám před sestřičkami. Když člověku není dobře a hledá pomoc, je ochotný a příjemný personál k nezaplacení. Jak z operace, tak z porodnice mám jen dobré zkušenosti a přála bych každému pacientovi, aby měl takové štěstí. 
Držím palce, ať koleno drží a zase jsi brzo plně v pohybu! 
eithne: Joo, největší eskapáda letoška. Doufám, že to tak i zůstane
Koukám, že kamarádka byla ještě smolnější než já. Já si jen na ten týden naplánovala dovolenou s kamarády... ale není všem dovoleným konec, žeáno.
Drén byl v pohodě až do chvíle, kdy ho vytahovali. I sestřička mě varovala, že to bude trochu bolet... jako - "trochu" definuju jinak, ale zas to bolelo jen tu vteřinu, co ho tahala ven, takže dobrý, tyhle vzpomínky můj mozek maže spolehlivě
Díky, díky!