Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Výletování s kytarou po Kokořínsku
Komentáře k článku: Výletování s kytarou po Kokořínsku
epona: Opět super virtuální výlet s krásnými fotkami. Vždy obdivuji tu odvahu někam v tomto nečase vyrazit déle než na jeden den....
sargo: Osvědčená paráda! 
Na tvé koleno jsem tuhle myslela, tak to mám s reportem i z této strany
Steak bez soli zní dost hardcorově, ale zase je pěkné, že to na tom ohni fakt jde. 
) Ovšem ta slanina...! 
A jo, bílá březová kůra je problém, to si pamatuju z dob, kdy jsme na ni zkoušeli psát. Ony jsou ty mrchy v kuse bílé jen z hodně velké dálky
eithne: Já jsem na svoje koleno po intenzitě prosincových výletů a běhů taky dost myslela 
Ale lepší se. Já se taky polepším a nebudu ho tak přetěžovat, vážně, už zanedlouho... 
Pepa obecně skoro nesolí. Já solím hodně, ale překvapivě to bylo poživatelné. Ale příště už prý sůl vezme! Slanina na ohni... 
Břízy jsou bílé jen úplně mladé, jak jsme ověřili. A ty zase nejsou ulámané a živé stromy se netrápí, takže vlastně netuším, čím Lucka nakonec ty svíčky zdobila
myfantasyworld: Moc krásný výlet, je fajn, že jste si to užili. Ten steak na ohni zní skvěle.
Kokořínsko je moc pěkné.
helca: V drepu te vubec nepoznavam.
Ja tam taky byla jednou v prosinci na vanocni vandr. Nohy jsem necejtila od kolen dolu. Zato nas ale zaslouzily trempove provedli asi patnacti kempama. Pamatuju si jen Vajomink (myslim, ze to tam psali takhle), pak obrazem jeste nekolik dalsich. Byly uzasny a pamatuju si cestu presne k zadnymu z nich. I kdyz mozna bych podle kroniky neco dohledala. Nicmene jsem se tam ujistila, ze nejsem trempovej material. To sezeni u ohne s cizim "kamaradem" pro me proste neni. Hezky ja se svejma a ostatni at jdou nekam jinam.
eithne: Já na to přátelení se s cizími trampy taky úplně nejsem, ale ono úplně nejde říct ne, když se tě už za tmy někdo zeptá, jestli tam taky můžou přespat. Ale zase je to něco jiného... a o to víc si člověk pak váží vlastních kamarádů
