Analýza projevu premiéra Andreje Babiše

Je to silnější než já. Po letech oživuji rubriku s vysokoškolskými pracemi, které nejsou pro mou čtenářskou obec příliš zajímavé, ale já jí je přesto vnutím! A začneme zostra - z předmětu "média, jazyk, politika" se jedná o mou práci na téma "Koronavirus a analýza klíčových vystoupení českých politiků (se zaměřením na rétorické prostředky a argumentační strategie)", která se zaměřila na tiskovou konferenci po mimořádném zasedání vlády, na němž bylo poprvé rozhodnuto o lockdownu pro Českou republiku, a konkrétně jsem rozebírala projev premiéra Andreje Babiše. Chvíli mi sice trvalo, než jsem se do toho dostala, (během psaní jsem postavila novou postel,) ale pak jsem chytla flow a jen zadaný rozsah práce a další pracovní den mě donutily nejít víc do hloubky.

Projev je ke zhlédnutí tady nebo k přečtení tady.

Úvod

Cílem této seminární práce je provést analýzu projevu premiéra Andreje Babiše na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády dne 15. 3. 2020, na níž bylo oznámeno první omezení volného pohybu osob od vypuknutí epidemie koronaviru v ČR.

Této tiskové konference se zúčastnili premiér Andrej Babiš, ministr vnitra Jan Hamáček, ministryně financí Alena Schillerová, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Tato tisková konference a nová omezení, která na ní byla vyhlášena, byla zásadní v boji s koronavirem: svobody jednotlivců byly omezeny; služby a provozy byly pozastaveny; společnost získala na další týdny zcela novou dynamiku.

Právě osoba premiéra Andreje Babiše byla nositelem všech těchto změn a právě na něj a na tento proslov se upírala pozornost celého národa. Proto si myslím, že stojí za hlubší analýzu.

Makrokompozice tiskové konference

Andrej Babiš měl v rámci tiskové konference slovo celkem desetkrát: jako první se vyjádřil k aktuální situaci a nově přijatým nařízením a následně dostal devětkrát slovo v části dotazů od novinářů.

Svůj proslov uvedl Andrej Babiš takto: "Dobrý večer, dámy a pánové, my se velice omlouváme za zpoždění, ale skutečně jsme vyhodnotili vývoj situace se šířením koronaviru a přijali jsme na dnešním jednání vlády patnáct usnesení. A tato usnesení mají omezit volný pohyb osob a zabránit šíření epidemie koronaviru na další osoby." (0:08-0:44)

Pozdrav byl zvolen oficiální a adekvátní situaci (srovnat lze např. s pozdravem "čau lidi", který užívá na sociální síti Facebook v každotýdenním souhrnu událostí), následován byl omluvou za zpoždění, nicméně bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení či dovětku, a ve stejném souvětí pokračoval Andrej Babiš již konkrétními výroky o výsledcích mimořádného zasedání vlády, které tiskové konferenci předcházelo.

Jeho projev v první části tiskové konference byl velice ucelený a bez zbytečných odboček. Jedinou výjimkou bylo vyjádření: "Já nechám asi slovo dalším kolegům." (5:50), po kterém pokračoval ve svém projevu ještě další dvě minuty.

Během svého proslovu strukturovaně shrnul usnesení a jejich platnost, a to tak, jak byla zapsána. Protože ale články, které uváděl, neuváděl písmeny, bylo následné odkazování na tato písmena pro diváky a posluchače tiskové konference velice neintuitivní: "Vláda nařizuje osobám pobývajícím na území České republiky omezit pohyb na veřejně dostupných místech na dobu nezbytně nutnou a pobývat v místě svého bydliště s výjimkou případů uvedených v bodu y i, písmeno a až i." (3:08-3:26)

Řečnický styl

Projev Andreje Babiše byl mluvený a připravený, a to především v první části tiskové konference, kde měl ke svému projevu písemnou oporu. Jednalo se o tzv. řečnický monolog, tedy monolog, který byl narušován prvky fiktivního dialogu⁽¹⁾, v tomto případě např. pozdravem ("Dobrý večer, dámy a pánové..." (00:08-00:09)), vysvětlováním možných nejasností ("To znamená, že by měly do týdne mít jenom omezený rozsah úředních hodin..." (04:53-05:00) nebo naznačení svých, resp. v tomto případě vládních postojů ("To je to opatření, které je nejdůležitější." (04:35-04:40)).

Andrej Babiš se snaží mluvit spisovně, přesto je jeho projev narušován špatným skloňováním slov ("...jedného měli pustit domů..." (40:00)), přeřeky ("uzněsení" (00:51)), chybnou výslovností ("...hygienického zboží, [kozmetiki]..." (01:45)) nebo přímo slovakismy ("...na tých pacientech..." (39:55)), které jasně ukazují na to, že čeština není jeho rodným jazykem.

Proslov je adresován celému národu, a jako takový je stylisticky velice neutrální. Osobní postoje se projevují až v dotazové části tiskové konference ("Ale zatím to mapujeme a perspektivně určitě k tomu přikročíme, si myslím." (37:05-37:13))

Lexikální stránka

Celá tisková konference se týkala onemocnění COVID-19, o níž se v běžné mluvě i v médiích mluví jako o epidemii koronaviru. Slovo "koronavirus" není neologismus, nýbrž označení pro čtyři rody virů obsažených v podčeledi Orthocoronavirinae⁽²⁾; jeho užití pro konkrétní koronavirus SARS-CoV-2 se ale vžilo až po vypuknutí epidemie na přelomu let 2019 a 2020.

Andrej Babiš ve svém projevu využívá pro označení šiřitele nemoci s jedinou výjimkou výhradně slovo "koronavirus". Ona výjimka je použití označení "COVID-19", ovšem opět s doplňkem, že se jedná o koronavirus: "...zřídit dvě speciální nemocnice pro případy COVID-19, koronaviru." (1:07:37-1:07:44)

Ve svém projevu používá cizí slova, ovšem jejich volba je srozumitelná i pro široké publikum, kterému je projev určený (např. intenzivně, v kondici, analyzujeme).

Často užívá módní spojení slov s cílem vyvolat dojem kompetentnosti a pocit, že se na problému pracuje, např. "budeme zítra intenzivně jednat" (1:07:44), "udržet naše zdravotnictví v kondici" (1:10:47-1:10:42) nebo "my to analyzujeme" (36:35).

Na několika místech užívá podobně znějící slova s jiným významem: "Takže my jsme dostali plno informací, že lidi, většina občanů jsou určitě odpovědní a uvědomují si vážnost situace. Ale pravděpodobně ne všichni jsou odpovědní, a proto zavádíme další opatření omezení kontaktu osob." (1:04:20-1:04:41) Slovo "odpovědný" se užívá ve vazbě s akuzativem ("odpovědný za co"), ovšem v tomto výroku chybně nahradilo (nevalenční) slovo "zodpovědný".

Ve svém projevu také používá slova z obecné češtiny jako např. "...my jsme mluvili s těmi fabrikami...", což je podle Slovníku spisovného jazyka českého dokonce nejen obecné, ale i zastaralé.⁽³⁾ (Zde se ovšem sluší podotknout, že SSJČ vycházel mezi lety 1960 a 1971, a tudíž mohla podle něj zastaralá slova znovu přejít do běžného užívání.)

Na jednom místě použil tautologický obrat: "...nakonec jsme se rozhodli, jak jsme se rozhodli." (57:57)

Morfologie

V dotazové části, kde mluvený projev ze své podstaty nemohl být připravený, se velmi těžko rozeznávají některé morfologické zvláštnosti, neboť Andrej Babiš často polyká koncovky slov. (O tomto jevu bude pojednáno v části Zvuková modulace.)

I tak lze prohlásit, že Andreji Babišovi dělá ve spontánním projevu problém správné skloňování slov. Vezmeme-li si jako příklad větu: "...na tých pacientech, který jsou u nich hospitalizovány..." (39:55), máme zde rovnou tři jevy. Prvním je slovo "tých" místo "těch", což je jednoznačný vliv slovenštiny, rodného jazyka Andreje Babiše. Druhým je hovorové "který" místo "kteří", pocházející z obecné (nespisovné) češtiny. Třetím je chybná koncovka ve slově "hospitalizovány" místo "hospitalizováni", což nemá oporu ani v cizím jazyku, ani ve formě češtiny, ani v dialektu.

Ve svém projevu Andrej Babiš špatně časuje některá slovesa: "...aby občané naší země vycestovávali ven." (36:38-36:43) Zde se jedná o snahu vytvořit nedokonavý vid od dokonavého základu – zatímco dokonavé sloveso zní "vycestovat", nedokonavý tvar téhož správně zní "cestovat" (a nikoliv "vycestovávat").

Syntax

Syntaktický (tedy větný) rozbor nepřipravených částí projevu Andreje Babiše by vydal na samostatnou práci. Pro tuto analýzu bude vybráno pouze několik příkladů, protože by jinak bylo nutné ocitovat většinu projevu z dotazové části.

"Mě o to požádala šéfka infekčního oddělení Bulovky, jestli by nemohli na těch pacientech, kteří jsou u nich hospitalizováni, a myslím, že jich tam bylo sedm a jednoho měli pustit domů do karantény, jestli by pan profesor Prymula nemohl, protože tam má kontakt u té firmy vlastně, zabezpečit tento lék, a že by to mohli aplikovat na jejich pacienty." (39:48-40:12)

Výše máme uvedeno souvětí o devíti větách, které na sebe nenavazují tak, jak by měly.

Ve větě hlavní ("mě o to požádala šéfka infekčního oddělení Bulovky") máme předmět vyjádřený zájmenem "to", přesto na ni navazuje věta vedlejší předmětná. Ta ovšem není dokončená, neboť se k ní Andrej Babiš nevrátil po dokončení dalších vět vložených ("jestli by nemohli na těch pacientech"), a stejný obsah nakonec vyjadřuje větou novou ("jestli by pan profesor Prymula nemohl zabezpečit tento lék").

Poslední věta se vztahuje k větě hlavní (která jí je nadřazená) špatným vztahem – sloveso "požádat" vyžaduje valenci lokálu (požádat o co), která zde není naplněna ("Mě o to požádala šéfka infekčního oddělení Bulovky, ..., a že by to mohli aplikovat na jejich pacienty.") – v tomto případě byla valence podřízena obsahovému zámyslu syntagmatu, které mělo znít např.: Mě o to požádala šéfka infekčního oddělení Bulovky, ..., a navrhla, že by to mohli aplikovat na jejich pacienty."

Souvětí obsahuje kataforu – v hlavní větě je předmět vyjádřen zájmenem "to", který se odkazuje na to, co je řečené až v dalších větách vedlejších.

"My jsme mluvili o tom i, že u starších lidí bysme, a my potřebujeme hlavně je ochránit, aby nějakým způsobem byli ochráněny, a o tom ještě budeme vést debatu zítra na vládě, protože samozřejmě seniory hlavně nad sedmdesát let jsou nejvíc ohrožení." (1:02:40-1:02:52)

Výše opět máme syntagma o šesti větách, v němž na sebe jednotlivé věty nenavazují, nejsou dořečené, a opakují se v mírně odlišných formách. Dále obsahuje tautologii ("my potřebujeme hlavně je ochránit, aby nějakým způsobem byli ochráněny"), špatně užitý kondicionál být (bysme místo bychom), slangově zvolené spojení na vládě (místo např. vhodnějšího na poradě vlády)⁽⁴⁾, špatnou koncovku slova ochránit ("(starší lidé) byli ochráněny") nebo záměnu pořadí slov ("my jsme mluvili o tom i").

Zvuková modulace

Během svého projevu, a to i v první části, která je připravená a obecně lépe srozumitelná, nedodržuje Andrej Babiš klesavou intonaci na konci vět, čímž často znemožňuje rozeznat, kde jedna věta končí a jiná začíná. Sama autorka této práce se na mnoha místech při přepisu citovaných částí neshodla při dělení vět na jejich ukončení s oficiálním přepisem tiskové konference. Takovým příkladem je již jednou citovaná výpověď: "My jsme mluvili o tom i, že u starších lidí bysme, a my potřebujeme hlavně je ochránit, aby nějakým způsobem byli ochráněny, a o tom ještě budeme vést debatu zítra na vládě, protože samozřejmě seniory hlavně nad sedmdesát let jsou nejvíc ohrožení." (1:02:40-1:02:52) V oficiálním přepisu je toto syntagma rozděleno na dvě různá, a to takto: "My jsme mluvili i o tom, že u starších lidí bychom, a my potřebujeme hlavně je ochránit, aby nějakým způsobem byli ochráněni. O tom ještě budeme vést debatu zítra na vládě, protože samozřejmě senioři hlavně nad 70 let jsou nejvíc ohrožení."⁽⁵⁾

Ve svém projevu si nicméně Andrej Babiš často pomáhá logickými/gramatickými pauzami⁽⁶⁾, díky nimž zpřehledňuje svůj projev. V první části tak zpřehledňuje výčet zákazů a omezení, v druhé části při odpovědích na dotazy tak často činí, když si uvědomuje, že nemá správnou větnou stavbu.

V řeči často Andrej Babiš polyká koncovky slov ("nikdo nechce nikoho kontrolat" (1:03:16), "dva tisíce devadesát šes vojáků" (5:22)), vynechává hlásky ("mysim, že jich tam bylo sedm" (39:59), "eštěsme k tomu nepřikročili" (36:50)) a zkracuje vokály ("Požádám pana ředitele, aby napsal svoji verzi a napsal to Novinkam." (43:03-43:08))

Tempo řeči je srozumitelné a na některých místech znatelně zpomaluje, typicky když Andrej Babiš přemýšlí, jak dokončit svou výpověď.

Neverbální komunikace

V první části tiskové konference byl projev Andreje Babiše z velké části čtený, na spontánní odpovědi došlo až v druhé části tiskové konference při dotazech novinářů. Navzdory čtení z papírů ovšem během každé věty několikrát pohlédl do publika, aby navázal kontakt se svými diváky.

Zatímco během první části tiskové konference listoval svými podklady, během části s dotazy si při zodpovídání otázek pomáhal gestikulací.

Otázky z řad novinářů poslouchal Andrej Babiš nehnutě, pohled upřený jejich směrem, a neměl tendenci přikyvovat ani jinak reagovat předtím, než začal odpovídat. Také mimiku měl nevýraznou.

Zdroje

ČECHOVÁ, Marie a kol. Komplexní jazykové rozbory. Praha: SPN-pedagogické nakladatelství, 1996. ISBN 80-85937-27-1.

LOTKO, Edvard. Kapitoly ze současné rétoriky. 2. vyd., aktualiz. a rozš. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. ISBN 80-24407-96-5.

Andrej Babiš vyhlašuje karanténu Česka - tisková konference 15. 3. 2020 [online]. In: . [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Pts7xX3ZuZ4

Tisková konference po mimořádném jednání vlády 15. března 2020 [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-mimoradnem-jednani-vlady-15--brezna-2020-180361/

Internetová jazyková příručka [online] (2008–2021). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Cit. 4. 3. 2021. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz

Koronavirus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Koronavirus