vyhlidka-u-vinice: Pokračování stejně poutavé jako první díl fotopříběhu. Není nic horšího než mokré boty a nebo spacák. Pokud se odhodlám někam v naší malé zemičce vydat tak pouze za přítomnosti červeného autíčka. To uveze několik párů bot pro každou příležitost. Přeju další povedená putování nejen u nás, ale jak tak koukám tak i hodně daleko v zahraničí.
< br>
eithne: Děkuju Mokré boty jsem ochotná tolerovat, když je šance, že uschnou. Občas to holt nevyjde
helca: Je, tohle je super. To uz zni jakovelka pohoda. Ja si na destivy mae, mam pocit ty s trifidama, trochu natavila uplne novy pohory. Stvalo me to prvnich pet let, druhejch uz se to zacalo ztracet v ostatnich nedostatcich. Posledni vylet uz misto podrazky byla jen takova vnitrni barefootova vrstvicka.
Krasa. Zavidim, proste zavidim.
eithne: Já mám krásný, skoro nenošený pohory! Ale před pár (no, asi pěti) lety se mi propadla klenba jednoho chodidla, a tak je mi pravá bota malá. Od tý doby se odhodlávám si koupit nový...
helca: Takze si nevymejslim! Musela jsem dat svoje boty mame. Fakt se mi ta noha s vyzranim o 20 kg rozplacla! Husty. Taky mam na chodidlech mozoly, coz jsem nedavno zjistila, znamena plochou nohu. Ma to reseni?
Ja si furt myslela, ze se mi to zda, ze jsem paranoidni jak s oblecenim.