boudicca: Vzpomínám na jeden z táborů, kde jsem byla jako malá holka. Bylo nás tam tak 50 a zvraceli jsme snad všichni. Pamatuji si na svůj nový spacák, jak skončil v táborové pračce na vyvářku a celý se vevnitř srazil a ožmolkovatěl.
Eli, jsi statečná! Jen máloco mě děsí více než střevní chřipky.
eithne: Tak nás padla "jenom" necelá třetina, takže asi... dobrý...? Ne, nebudu si představovat, jak by to vypadalo, kdyby nás byl ještě vyšší podíl. Se spacáky jsme důvěřovali místním uklízečkám a dopadlo to naštěstí dobře, jen jeden byl příliš velký, tak se z něj pořádně nevymáchal prací prášek. To už je starost rodičů - lepší než ho nechat pozvracený...
sargo: Jestli na ně děláš takovéhle kukuče, tak se nedivím, že tě mají rádi!
Jedno velké UF to je.
Ale fotky super
helca: Ta prvni fotka je skvela.
To byla smula, pristi rok to bude urcite lepsi.
Nakrceny celo je dobry
Hra zni fakt dobre.
eithne: To bodnutí v čele při zcela absurdním rozložení mimických svalů a kýchnutí mě dostalo. Vůbec jsem nechápala, že to myslí vážně
Díky, díky
marm: No my jsme tábor museli bohužel ukončit ve čtvrtek předčasně - postupně zvracení zhruba polovina z 85 účastníků včetně vedoucích. Středeční noc nonstop - ve 4 vedoucích jsme obíhali děti, marodka plná po strop. Podobné jako u Vás - některé děti zvracely 3x a vyspaly se z toho, některé až 11x, do toho u některých průjem, horečky minimálně. Bohužel nad ránem jsme museli volat RZP, protože některé děti už nepřestávající zvracení nedávaly. Takže 11 dětí odvezli, naštěstí jen 3 si v nemocnici nechali na delší pozorování.
eithne: O vás jsem četla článek na iDnesu, žejo? To je mi líto, to muselo být teprve peklo. I já se o svoje děti bála, a to mi nikoho RZP neodvážela... uf. Zrovna dneska jsem dostala zprávu z našeho posledního turnusu, že jsou zatím na šesti zvracejících. Moc by mě zajímalo, co to tady řádí.
helca: U nas byli vsichni taky blici, pulka kamaradu a pulka domacnosti. Jen noc a den a jako stacilo, pracka se malem zavarila. A to jsem doma ve svym, nechci si predstavovat vubec tabor ve stanu, v typi se studenou vodou v potoce.. musim rict, ze jsem na tebe dost myslela, jak jsi to mohla zvladnout. Ja mela se dvema dost.
Nekde jsem cetla, ze prej letni rotaviry.
eithne: Mně to na místě přišlo hrozný, ale jak si čtu články z jiných táborů - takové, co se dostanou do novin - tak si říkám, že jsme ještě měli štěstí. No a představa, že nemáme k dispozici pračku na spacáky, ta je hrozná už tuplem. To bysme si asi zařídili nějakou rychlou spojku mezi táborem a Prahou
marm: My jsme to naštěstí do novin nedotáhli, ale směle konkurujeme v tisku zveřejněným případům...
Blbé je, že jak se to začne šířit, tak je to skoro nezastavitelné. Nedokážu si představit dezinfekci všech prostor po každém zvracení..
tlapka: Než bych jako "hlavní dospělák" jela se svou třídou na výlet do přírody, tak jsem radši otěhotněla. Takže hrozně moc obdivuju všechny, kteří si tuhle zodpovědnost berou na bedra dobrovolně a ještě ji nesou tak srdcařsky. Vůbec se nedivím, že ti děti energii zrcadlí zpátky.
Poslední dobou jsem slyšela o mnoha podobných případech, o některých dokonce ve zprávách, že zasahovaly sanitky. Vůbec nezávidím to rozhodování a posuzování, jestli je to ještě klasická virózová štafeta mezi dětmi, nebo něco většího.
Hry znějí skvěle, já bych byla asi podobný budovatel jako klučina z úvodu, jen nevím, jestli bych byla tak přesvědčivá. A neposlat pohlednici děcku na tábor je taaaak kruté!
Ještě, že tě tam měli.
zlomenymec: Jako největší minus toho tábora beru to, že se o tebe nikdo nepostaral, když jsi to potřebovala Jako co to je?
Já na táboře nikdy nebyl, takže nemůžu porovnávat, ale na ten tvůj bych asi z fleku zajel. Ale mám pocit, že tam je nějaké věkové omezení, což? A teda jak si čtu ty komentáře, tak to zvracení je nějak rozšířené, takže to bych asi taky zažít nemusel
eithne: Ono je to těžký. Do lanového centra je potřeba každý dospělák, který je k mání, protože jinak se tam ty děti uškrtí na atrakcích. Já to odkývala, ať jedou komplet, protože mě už tak děsilo, že tam nebudu já, tedy zdravotník. No a po návratu - zdravotnice je prostě nenahraditelná. Nikdo jiný nevydá pravidelné léky, neposoudí aktuálně potřebné léky a nutnost diety, nenapíše zdravotnické záznamy... a nikdo kromě mě ani neměl přístup na nahrávání fotek rodičům, například. A zase jsem si mohla být jistá, že moje nevolnost za 24 hodin odezní, takže jsem sice byla ukřivděná, ale věděla jsem, že neumírám
A dííík Už letos s námi některé děti byly naposledy, protože jim bylo 15. Tolik smutku u puberťáků bych nečekala, že uvidím.
zlomenymec: Stejně to měli nějak zařídit
Tak můžou jezdit jako pomocníci, ne?
Jo a ti rodiče, kteří neposlali dítěti pohled, jsou teda fakt...