Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Deset pravidel duševní hygieny
Komentáře k článku: Deset pravidel duševní hygieny
tetka: Já se přiznám, že si neumim ani v nejmenším představit dělat školu a práci zároveň. Musí to být záhul...vhodnej jen pro takový ty hodně energický lidi. A vzhledem k tomu, že hodně sportuješ, chodíš na hory a cestuješ, tak asi energická budeš.
Každopádně všechna čest. Desatero je super.
eithne: Jé, děkuju. Nejsem si jistá, jestli energičnost není spíš na překážku, jestli by se na to nehodily spíš klidnější typy, ale vybírat si nemůžu 
angie*: Normálně jsi šikovná. A máš pochvalu, že ses i sebe začala konečně starat.
Se spoustou těch bodů se ztotožňuju a lituju, že jsem se to naučila až v posledních letech na vysoké, kdy jsem řešila školu zároveň s prací a sžíváním se s polovičkou a jeho dvěma dětma. Ale ono to tak asi je, že se to člověk donutí zvládat až v době, kdy to nezvládá 😁
A posílám sluníčko, jenom tak ☀️
eithne: Jasně, dokud to není potřeba, tak se na duševní hygienu člověk vybodne a žije prostě pohodlně - tohle je v mnoha ohledech docela přísné, třeba se všemi limity kvůli spánku a tak. Ale u mě už nebylo zbytí
Jsem moc ráda, že jsi napsala. Konečně aspoň něco ze života! Pořád mi chybí tvůj blog. Vždyť ty jsi mě ovlivnila na mnoho let krav magou, to se nezapomíná 
angie*: Děkuju před rokem, dvěma jsem zvažovala, ale asi by to už nebylo zajímavý nadávala bych na práci nebo chválila chlapa
atraktivnistrasilka: Dobře shrnuto. V zásadě souhlasím se vším, osobně mám ale největší problém se spánkem. Přirozeně jsem aktivní večer, což ale znamená, že ráno potřebuji vstávat o něco později. Jakmile vstávám dřív a jdu potom třeba na odpolední do práce, večer přijdu domů vyšťavená, a ač mozek by pořád chtěl něco podnikat, tělo nemá energii. Dopadá to tak, že se pak v posteli převaluji hluboko do noci. Tohle se mi hodně stávalo, když jsem si ráno dala jízdu v autoškole a od dvou do osmi pak šestihodinovku v práci. Ještě jsem nepřišla na to, jak se s tím popasovat.
A mimochodem, jsi hustá. Protože škola a práce je dost náročné kombo, zvlášť, když chceš oboje dělat poctivě.
eithne: O spánku sov je ta knížka Proč spíme taky moc hezky napsaná. Souvisí to s vylučováním melatoninu a adenosinu, které neovlivníš; a tak to sovy mají v moderní společnosti těžké, protože ta je nastavena na ranní produktivitu nařízenou pracovní dobou. Já mám velké štěstí, že jsem ukázkový skřivan - jsem schopná dělat klidně od pěti ráno na sto procent, ale kolem třetí až čtvrté ztrácím drajv a odpoledne už potřebuju mít spíš odpočinkové.
A jinak díky! Školu poctivě dělat nechci (teda pocitově chci, ale rozumově nechci), ale nevím, jak to dělat nepoctivě. Mám pocit, že cokoliv bych zanedbala, by se stejně obrátilo proti mně. Jsem mizerný druh flinka... (To by se hrozně dobře vyjímalo na pracovním hovoru mezi špatnými vlastnostmi - nejsem schopná práci odfláknout )
boudicca: Eithné, za školu tě tak moc obdivuji! Vždycky si vzpomínám, jak jsem se (už na navazujícím) setkávala na konzultacích po každé neúspěšné zkoušce s dámami, co studovaly dálkově. Všechny pracovaly, některé navíc měly doma děti. Vždycky jsem si připadala trapně, že na co si můžu stěžovat, když mám tu možnost chodit na semináře i přednášky a pracovat jen na půlúvazek... Uff uff, klobouk dolů před nimi tehdy i před tebou teď. Držím moc palce. Psychohygiena je dobrý základ.
Co se konkrétních bodů týče, já naopak o škole mluvit potřebovala, hodně mi pomáhalo se z toho vypovídat. S nelitováním peněz souzním. Poprvé jsem si to hrubě uvědomila, když jsem se před pár lety trmácela 7 hodin z vídeňského letiště do Prahy, ačkoliv byla možnost letět o tisícovku dráž do Prahy přímo.
eithne: Spolužačky s dětmi mám teď taky. To nechápu vůbec - kde na to jako berou ten čas? Vždyť ty přece nemůžou obětovat všechny víkendy na školu. Nad tím mi zůstává rozum stát, a je jedno, jestli jsou na mateřské, nebo pracují a děti jsou už školou povinné.
Jo a ano, můj nejlepší úlet byl, když jsme letěli z Gruzie do Varšavy místo do Prahy proto, že to bylo o 1500 Kč levnější, a pak jsme zjistili, že vlak, kterým pojedeme ještě další noc, bude stát 2200 Kč
boudicca: Přesně! Já ušetřila po odečtení lístků na autobus asi 600, z čehož 200 jsem utratila za mlsání, abych tu nekonečnou cestu přežila. Jo, to se vyplatilo!
epona: Moc hezky napsaná pravidla, asi bych si měla vzít příklad a také si něco takového nastavit.
Držím palečky, ať všechno zvládneš, máš můj velký obdiv!
A v neposlední řadě jsem si uvědomila, jak je moje Zkouška odborné způsobilosti srandovní v porovnání s Tvým studiem.
eithne: Moc děkuju 
To porovnávání já osobně nemám ráda. Nechápu, proč bys měla zlehčovat svoji těžkou zkoušku jen proto, že někdo jiný třeba dělá těžší - vždyť to nedává smysl, na obtížnosti Tvé to vůbec nic neubere. Bohužel mám zkušenost, že podobné porovnávání vede pouze k bagatelizaci cizích (nebo vlastních) problémů, což nikdy není vhodné. Takže jo, obě nás letos čekají těžké zkoušky a já Ti taky držím palce!
epona: Děkuji moc, Eithné. Chtěla jsem tím jen říct, že to prostě musím zvládnout, protože v porovnání s Tebou, je to malina (i když není). Jet v takovém zápřahu jako máš Ty, bych prostě moc dlouho nedala - a proto fakt obrovský obdiv! Tak si budeme držet palce navzájem.
zlomenymec: Líp bych to nenapsal (a to je jakože to nejlepší hodnocení, jaké vůbec kdy můžeš dostat, na tom se všichni shodneme )
Taky jsme na VŠ měli skupinu, kde jsem si radili, pomáhali, rozdělovali četbu na výpisky a tak. Bylo to moc fajn i z hlediska utužování kolektivu
A hlavně bod 4! Ten zatracený bod 4 dodržovat, ať se děje cokoliv!
eithne: Ohó, shoduji se a jsem poctěna 
My na opravdický vejšce (jakože kam jsme i chodili a tak) byli prostě kamarádi, kteří spolupracovali. Teď považuju za štěstí, že nám to tak funguje, ačkoliv jsem se s těmi lidmi viděla jedinkrát, a to v hospodě. Vůbec mi to nepřipadá samozřejmý.
Ano! Buďme na sebe hodní, všichni lidé na světě by na sebe měli být hodní
sargo: Je to moc pěkně popsaná cesta od "někdo hypotetický si asi něco myslí a má nějaká kritéria, sleduje mě přísným okem a já tomu musím dostát" ke svobodě.
V souvislosti s vlastní osobou (promiň, to tak lidi prostě mají ) mě obzvlášť pobavil bod o utrácení. Zjištění, jak malý je to rozdíl, a že možná naopak ještě ušetřím, protože jsem víc nad věcí, bylo - prostě vtipné.
eithne: Jo, tos vystihla přesně
Tohle o utrácení je vtipný, že zmiňuješ. Známe se už léta a tohle jsi mi říkala už v době, kdy jsem končila měsíc se stokorunami na účtu, a já to vůbec nechápala, připadalo mi to jako hrozná utopie. Ale stačilo počkat sedm let od prvního HPP zaměstnání a konečně tu moudrost doceňuju
helca: To je skvely, ja to aplikuju na materskou,jo?
Nemluvit o skole! To je naprosto presny. Sama inkvizice, jestli se nahodou neflakas a nemela bys bejt lepsi. Zajimavy je, ze ja bych se te uplne klidne zeptala, protoze by mi to prislo zajimavy dostat pravou odpoved, nejaky posuzovani takhle z druhy strany by me vubec nenapadlo.
Ja jsem se zacla odmenovat az v posledni fazi zivota. Obvykle necim cokoladovym a jako dost se to na cloveku podepise, tak jsem rada, ze jsem se toho ted snad zbavila. To spada i do tech zavislosti!
Svicka horici na sirku bude asi elektricka, co? To si vubec neumim predstavit.
Z satniku jsem prave vyradila vsechny ty kousky. Presne ty. Prece se to nevyhodi, kdyz je to segre kratky na ruce, sup s tim ke mne. Teplaky po pratete? Nevadi, ze bily kalhoty si nikdy nevezmu, prece to nevyhodim. Tak mam takovej kominek, co ma neco pres metr. A neco s nim udelam. Prostoru mame malo.
V penezich se lisime ve vysce prijmu, takze ja obetuju odpoledne na to, abych zdarma vyzvedla balik. Snad se casem vratim do normalu Ale postel je zaklad a pyzamo taky. A zavesy.
Se spankem se doma neshodnem, mam na to asi podobnej nazor a vlastne celozivotne si drzim minimalne 8 hodin spanku. Min mi proste nestaci. Ted mi do toho hazi vidle nocni nespavost, ale dost mi pomohlo ji neresit a cist si.. romany, beletrii. Kdyz se vztekam, ze nespim, tak nespim o to vic.
O pomoc si rikej. Kdyz si nerikam, jsem pak hrozne vztekla, ze je toho na me moc.
Tvoje sobotni dopoledne ze je malej uspech? To ja delam celej tejden! A nechodim do prace 
Ja jsem dneska vyzehlila kapesniky!
eithne: Aplikuj! Ten rozdíl není až tak velkej.
My dvě se vidíme jednou za uherák, takže bych ti asi i odpověděla upřímně. Já jako spíš nevim, když se mě třeba kolegové ptají co týden, co jako čekají za odpověď. Že jim budu vyjmenovávat, které odstavce jsem do diplomky doplnila, které smazala a jaké komentáře od vedoucího konečně dokázala zpracovat? 
Já se odměňuju spíš hezkýma věcma. Jídlo mě moc nebere - na sladké nejsem vůbec a chipsy a slané oříšky jsem si zakázala a držím to už tak dlouho, že na ně ani nemám moc velkou chuť. Třeba tou svíčkou. Není elektrická, jen má dřevěný knot - vygoogli si Woodwick, to je ona. Oblečení chápu plně! Ke mně se nic neodkládá, ale mám třeba památeční trička z různých pobytů a závodů a tak, která skoro nenosím, leda na doma.
Před spaním si čtu vždycky, pomáhá mi to vypnout mozek. I kdyby jen pár stránek. Cítím se jak Pavlovův pes - otevřu knížku a chce se mi spát
Hele, "nechodím do práce" je v případě mateřské argumentační faul, vždyť pracuješ pořád, ty naopak z tý práce nikdy neodejdeš. Proč používáte hadrové kapesníky? Ty byly tak dlouho poslední věcí, kterou jsem žehlila, že když jsem je nahradila, nevytáhla jsem žehličku několik let. To až teď na nová trička - ale ukázalo se, že jsou dost nekvalitní, takže se brzo rozpadnou. Vždycky, když berou do ruky tu socíkovskou žehličku, kterou mívali úplně všichni, si říkám, jak bohatě mi ten prastarý kousek stačí
helca: Ja se snazim naopak zadny veci nepodlehajici rychly zkaze domu nenosit. Idealne bych vyhazela uplne vsechno.
Tech pamatecnich mam taky dost. A protoze pak jsou akorat na doma, jsem odhodlana si uz zadny dalsi neporizovat. No, uvidime
Ja jsem si dokonale vypestovala reflex na mluveny slovo. Staci uvod a jsem tuha. A jo, zvladla jsem to uz pri studiich, takze pri prednaskach jsem prevazne spala, neschopna zustat vzhuru.
Hadrovy, protoze je mam rada, pri velky ryme jsou prijemnejsi na nos, nez papir, nepokacime les, kdyz mame vsichni rymu. No, to jsou ty dva duvody. Ja jednou zehlit budu, ale mozna to odlozim na dobu, az se deti osamostatni, protoze takovy sileny kvanta pradla nebude radost zehlit nikdy. Ja mam radost z toho pekne srovnanyho cistyho kousku, co se i lip posklada a lip vypada ve skrini. A beztak ty stary zehlicky zehli lip. Moderni naparovaci nedosahnou zdaleka tak vysokejch teplot jako stara zehlicka se snurou zihanou jak had.
eithne: Já ale nepořizuju pracholapky, ale hezký užitečný věci. Čajová konvice byl poslední marnotratný výdaj, protože byla nemravně drahá, ale je naprosto dokonalá. A svíčka rychlé zkáze podléhá - tuším že je na 100 hodin nebo tak nějak. Usoudila jsem, že mít hezkou domácnost, kde se budu usmívat, ať už vezmu do ruky cokoliv, je dobrej plán; netvrdím, že to není zbytečný, ale to už jsem zase u toho odměňování. Až dodělám školu, přestanu s tím 
Žehličku jsi trefila, přesně tuhle mám Ekologii u kapesníků chápu, to je jedinej důvod, proč jsem se těch hadrových zatím nezbavila. Třeba je zas jednou začnu používat.
helca: Cajova konvice je stejne esencialni jako napln. Budu muset udelat specialni vypravu pro muj earl grey bez kofeinu, nedostatkovy zbozi.
Ono u nas je jen tech nepotrebnejch veci tolik, ze neni kam slapnout. A to pracholepky nepestujeme, akorat moje kytky a svatebni vaza, ktera je uzasna, ale taky tak velka, ze do ni kytku dostanu asi jednou za zivot. Kazdopadne odmeny jsou potreba v jakykoli forme.
eithne: Pochopeno, díky 
Mám hrozně ráda tvoje dlouhý komentáře. I bez dodatků si to přeberu po svém a vždycky kladně
tlapka: Moc díky za tenhle článek. Obdivuju Tě, do čeho všeho se pouštíš, a jak to umíš ještě takhle zpracovat a srovnat si to v hlavě. Od září mě tohle možná taky čeká, tak si jistě mnohokrát vzpomenu a budu Tě mít za vzor. 
Souhlasím s tím, že spánek je základ. A peníze, pokud člověk doslova nepočítá každou korunu a jinak to nejde, se opravdu vyplatí investovat do své pohody. Během studií jsem si to neuvědomovala, protože nebylo proč, ale při stěhování jsem na to přišla velice rychle. Náš čas má velkou cenu.
Kdybych byla mladší nebo znova studovala, přidala bych si ještě zásadu "Nesrovnávej se" a hlavně "Nemusíš se obhajovat, ať už něco děláš, nebo neděláš!" Člověk aby se kolikrát cítil až povinile, že si něco chystal třeba přes měsíc dopředu a neodložil to kvůli nějaké blbosti, protože to prostě chtěl mít hotové. 
eithne: Jo, to je dobrý pravidlo! K němu jsem spěla hrozně dlouho, než mi došlo, že nikdo nechodíme v botách toho druhýho a cokoliv porovnávat je pitomost. Když jsem si to uvědomila a začala to "neobhajuj se" aplikovat, bylo to už hrozně jednoduchý - říkat jenom "omlouvám se" místo "omlouvám se, protože xy". Samo se to pak rozšířilo do sebeintegrity, že už jsem neměla potřebu druhým vysvětlovat, cokoliv jsem dělala.
Ale s tím vzorem to moc nepřeháněj, zrovna teď se v tom zas dost plácám