evi: Neskutečná nádhera! A obrovské gratulace k prvnímu letošnímu překonání sedla. Já bych to nedala... ačkoli ty parádní výhledy... ne, prostě nedala. Díky za poutavé pokračování!
sargo: Uf. Jsem hin jenom z toho čtení. Zase jeden z těch velmi užívacích dílů Ale ty pohledy... nádhera veliká. Vydejte z toho kalendář
eithne: Evi: Dík Já tam málem zdechla, ale stálo to za to, stálo. Mrzí mě ten vršek, na kterém jsme s Honzou nebyli, ale na to už prostě chyběly fyzické síly a nedalo se s tím nic dělat.
Sargo: Když koukám na ty fotky a vzpomínám, jak vyčerpaná jsem byla, chce se mi lehnout na zem a odpočívat ještě teď Ale ty pohledy, ty pohledy!
Zmrzlinka: Pro mě taky, pro mě taky!!
ivca*: Héééj to neplatí, kdybych bývala nezhučela u La Togpo do řeky a nehnula si přitom se zádama, tak jsme měli stejnou cestu kompletně až z Padumu ...ale tak stejně bychom už nebyli první, tak mě to nemusí mrzet
eithne: Pěkně. Kdy jste tam byli, na jak dlouho?
A co se dá v téhle pustině udělat se zablokovanými zády? Škoda, že jste o ten trek přišli, ale když zjevně ještě žiješ, asi to dopadlo dobře, to je taky fajn