Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Týnišťské šlápoty 2013
Komentáře k článku: Týnišťské šlápoty 2013
sargo: "Šlápoty", to zní tak neškodně... 
Čte se o tom hezky. Asi by se mi tam líbilo (nakonec). Ale v zásadě je to děsivé.
mapo: Pěkné - moc gratuluju holky...a rozbitý vnitřky bot u pat dobře znám z vlastní zkušenosti.
e.b.r: Bětčin první dálkový pochod? To jako ušla 120 km v kuse bez předchozího postupnýho zvyšování vzdálenosti? To je dost hustý. Já bych prostě narazil už u "v jakejch botách pudu" - teda nemluvě o "no to se mi fakt nechce dělat" 
)
e.b.r: Každopádně se začinám docela bát jestli spolu ještě někdy někam pudem. To to moje pravidelný skuhráni po 20 kilometrech, jak už mě bolej nohy, moc nevyzní ...
eithne: Sargo: Ach ty názvy... na Jarním Šluknovsku závěje sněhu, Pražská stovka měla 120 km... to člověk tak nesmí vnímat 
Mapo: Díky
Lentilka: Ale není, v zásadě. Vážně.
Ebřík: Nojo, jenže Bětka je nadčlověk. Obávám se, že je vhodný parťák spíš k Ondrovi než ke mně, já ji musela hrozně brzdit. Ale nestěžovala si, naštěstí No a jako ani dálkové pochody nic nemění na tom, že jsem v horách nejpomalejší člen výpravy, ať je v ní kromě mě kdokoliv. Takže pokud ti nevadí, že se na mě furt čeká, tak s tebou zas někam moc ráda pojedu
bětka: Děkuju za zápis, člověk se cítí dobře, když něco takového ujde, ale ještě líp, když o tom někdo tak pěkně napíše. Je to hezké vidět ten text v kuse se začátkem a koncem jen kousek od sebe, ačkoli byly na cestě samozřejmě chvíle, kdy jsem měla pocit, že zakoušíme nekonečno -levá pravá levá pravá odehnat mouchu levá pravá...
Honzo, dík za uznání, zrovna včera jsme s Lukášem říkali, že někam společně musíme vyrazit.
bětka: Možná bych Elišce v prvních kopcích utekla, ale obávám se, že bez ní by asi na 50. kilometru zvítězil přesně ten pocit, že to se mi teda fakt už dělat nechce.
Přesně jako u toho chlapíka, co jsme mu ztratili fixu a on pak brumlal pod vousy: " No, prostě tam už nebyla....
Doprdele to už je hodin....
...
...už mě to taky pěkně sere..."
Takže ještě vlastně: Díky za motivaci!
eithne: Bětka: To je totiž úplně to, jak se říká, že od nějaké vzdálenosti už nejsou pochody záležitostí nohou, ale hlavy. Já bych to zas klidně zalomila v Dusznikách, kdybych se nestyděla to říct nahlas
Hospodyňka: Tak moc další, že už jsem těm pochodům pořídila vlastní rubriku
helča: A to jsem si po 30 km v Beskydech s převýšením necelých dvou tisíc připadala strašně drsně.
Ale vlastně, já nesla plnou krosnu věcí! Jo, to bude ono. 
Méně drsně už si připadaly mé revmatické palce. 
helča: A ještě-fotka s titulkem Před Hvězdou-to jsi ty? Vypadáš úplně jinak. A strašně pohodářsky
eithne: Vypadám jinak, protože mám zakázáno se ostříhat
Třicet kiláků s dvěma kilometry převýšení s krosnou na zádech mi přijde drsné až až, to bych asi zdechla...
helča: Však jsme měly (s Lálou) namále.
Jo ták, ahá, no tak to se těším na další vývoj. Už si tě pamatuju jenom matně, takže jsem pořádně zvědavá. Zákaz je časově neomezený?
eithne: Pravděpodobně do doby, než mi rupnou nervy a vezmu to strojkem. Aktuálně jenom potají stříhám ty nejdelší cancoury za krkem nůžkami, aby to mělo aspoň nějaký tvar
helča: Tak tvarování by mělo bejt povolený. Jinak dopadneš jak já. Vida, na tvarování jsem se ještě letos chtěla objednat.