sargo: Pořád ještě mi ta vzdálenost připadá... děsná. Z hlediska nezávislého pozorovatele musím říci, že online zpravodajství z jednotlivých kontrol bylo zábavné (i když zároveň trochu děsivé, ale to je obecně slovo, které tu asi budu mít sklony nadužívat, ať z pozitivních či negativních důvodů).
- souhlasím, ta vichřice byla děsná. V nějaké podobné jsem druhý den vezla tři německé stopaře po dálnici. Vypadali zděšeně (ne, z toho slova nevyjdeme), ale už věděli, že jim nerozumím, tak ani neprotestovali. (Ano, užívám si velmi ten kontrast zážitků s tou samou věcí )
- fotky jsou super, je paráda, že jsi se k nějakému focení dokopala. Kromě záhadné ruky s mobilem asi vede "najdi rozdíly" Ne, vlastně vede "vyfotíme si ten strom, jestli má cenu tam chodit"
- osobní šarm dobrý, Štěpánko! (Z toho vidno, že v tom fakt nejsi sama
)
- organizátoři vážně dobří - to musela být tlupa!
- říkala jsem si, abych to se sms nepřeháněla kvůli baterce, ale už jsem pochopila, že jsem byla za žabaře. Ale snaha byla, fakt. Kdykoli jsem byla na netu!
- ten dvůr s bránou je mi povědomý! Není tam asi čtyřicetimetrový oktagon?
- krajina je tam vážně krásná, ještě si tam uděláme řadu různých výletů...
- pobavilo mě, že jsi všechny kopce čekala horší. Po Himalájích a nedávném Turecku - nepochybně.
- jak to děláš, že na všech fotkách vypadáš tak v pohodě?
- tak proto špunty do uší! Musím přiznat, že tato položka v seznamu mi opravdu připadala velmi exotická a tipovala jsem to na talisman pro štěstí.
- budu si pamatovat: po 130km na Eithné nemluvit. (Ale sms byly překvapivě sofistikované. )
- finále fakt pecka, je skvělý, že to bylo bez limitu - ne že bys nenasadila vskutku elegantní čas, ideálně vypravěcí - literát se pozná
Tolik nesouvislé výkřiky - četlo se to vážně jedním dechem Mohu jen zopakovat, co už jsem asi vykřikovala na icq - že je vážně psina, když si ten víkend představím, co všechno se stihlo, nestihlo, stalo, nestalo, událo, prospalo, projezdilo... a ty jsi celou dobu jen šlapala a šlapala.
Jsi prostě dobrá
jarmik: Celé to začíná tím, že taková hrůza jako "stovka" má ke všemu ve skutečnosti 145 km. A v tomto duchu stále dál...
Velice se mi líbí ty fotky se zasněženou polní cestou a otevřenou oblohou vzadu.
"Náš 30hodinový vztah byl povrchní, protože mě oslovil Štěpánko"
hospodynka: Zasněžené fotky se mi líbí nejvíc. Akorát nechápu, proč se to jmenuje stovka.
eithne: Sargo: Ty víš, jak si mě získat Ten strom byl fakt daleko, to bylo tak dvě stě metrů! Jako! O Štěpánce se tady nebudeme bavit... Organizátoři jsou prostě úžasní, k tomu není co dodat. Ty kopce, hele, to mě nenapadlo, že to možná porovnávám s horama. Ale fakt mi přišly všechny přiměřeně rozumné... možná už jsem prostě natrénovala a jak v nich nemám náběh na infarkt, tak už mi přijdou v pohodě? A na poslední fotce vypadám jak zombík, to teda nevím, co ti na tom přijde v pohodě. Tenhle typ úsměvu je prostě to poslední, co zvládnu, když už mimika vůbec nefunguje
Díík
Jarmik: Ono to kdysi totiž jako stovka začínalo, myslím. Možná. Ale tak rozhodně to je sto (něco) kilometrů, žejo. Dík
Hospodyňka: Viz Jarmik. Děkuji
lubis: Děkuji za pěkné počtení.
Jsi skvělá a Olaf je Bůh.
Oběma Vám gratuluji k vynikajícímu zvládnutí P100 2013
patrik: Ahoj Eliško,
úžasná reportáž i výkon. Po tom, co jsme vás nechtěně pomalou chůzi setřásli, jsme přemýšleli, zda jste se nevrátili zpět do tepla hospody... čelovky jsme za námi neviděli, tak jsme si představovali, jaký mistrovský taktický kousek se vám podařil k uvolnění lavic 8-)
V neděli i ponděli jsem se díval na výsledky a tebe ani Vaška tam neviděl.
Takže gratulace!
eithne: Lubis: Díky díky
Patrik: Já to tam ale vůbec nepochopila, protože jsem nevyrazili zas TAK pomalu, takže my jsme spíš měli za to, že jste někdy zpočátku zabloudili a že jste za námi, protože nám bylo fakt divný, že bychom od vás neviděli světla... Ale dobře jste se tam s Andreou sešli, koukala jsem, že jste se museli oddělit ne až tak daleko před cílem, protože máte vcelku podobné časy.
Jarda: Díík
patrik: Jěště jsem si myslel, že u Karlštějna jste se zdrželi focením.
Andrea si chtěla odpočinout na cca 10minut u Hálkova pomníku a poslala mě dál.
ondra: Nádhera, při čtení jsem se bavil přímo královsky. Jen teda nechápu, co bys byla ochotná nazvat prudkým kopcem, když ti jsou málo i takové zrůdnosti jako výstup z Nazaretu nebo kros ze silnice na Šanci. Ze závěrečného bludiště jsem měl loni úplně stejný pocit, a to jsem to šel za světla. To musí být nějaká lokální časoprostorová porucha! K výsledku ještě jednou gratuluju, jsi fakt dobrá!
luboš (novykopisty): moc hezky popsaný, do přečtění mě mrzelo, že jsem P100 nešel, během čtení jsem byl rád, začínalo se mi dělat šoufl ... tady z kancelářský židle ... mě prostě stačilo http://novykopisty.blog.cz/1311/113-km-podzimnim-decinskem , takže P100 možná jednou, až Loučení budu zvládat bez halucinací ...
Blahopřeju k výkonu!
zmrzlinka: Ty si neskutočná, potrebuješ stovku, čo je vlastne skoro dvestovka, aby si v pohode došla
Keď si predstavim, že by si došla v Prahy do Krkonoš (teda pamätám, že si to šla, ale nie bez spánku)a vy sa točíte okolo Prahy takú vzialenosť.
Gratulácia najväčšia!!!
epona: Klobouk dolů!!! Vůbec nechápu, jak se to dá zvládnout. Máš můj neskonalý obdiv-
eithne: Patrik: Já focením nezdržuju, já fotím v chůzi, myslím, že to podle kvality nočních fotek musí být znát
Ondra: Hele já mám pocit, že je to asi fakt tím, že už nedostávám do každého kopce infarkt, že mi to už tak nepřijde... ono se to změní, až tyhle akce začnu celý běhat
Luboš: Tak on málokdo zažil třetí tmu, to se nesmíš řídit reportáží nejpomalejších účastníků na trati
Zmrzlinka: No viď! Taky jsem si říkala, že jaktože jsem dokončila tohle, když jsem nedokončila daleko kratší pochody! A teda páni, to by fakt bylo až do Krkonoš? To je úža představa, to někdy budu muset vyzkoušet
Epona: Moc děkuju To nechápe nikdo, jak se to dá zvládnout - do doby, než to zkusí sám