evi: Takže především gratulace ohromná, jsi fakt šikulka. Zprvu jsem si ale říkala, co se té Eithné stalo, že neběží stovku? Ale jako on tam byl i třicetikilometrový závod, takže sis vlastně vybrala zlatou střední cestu a to já vždycky schvaluju Fotky jsou nádherné, ta krajina je fakt až mystická, i ta opuštěná pouštní a hornatá i ta s těmi městečky. Fotograf ve mně by to ale asi nedal, jen tak běžet a nefotit (když teda pominu, že neběhám). Bylo fajn sledovat v textu to, co už bylo patrné hned z toho pořadí na začátku - že jsi se celou dobu zlepšovala a předbíhala víc a víc lidí, hlavně v těch deštivých pasážích, které tady s tebou máme bohatě natrénované z tvých běžeckých článků. Jen ale - fakt byly dvě čtyřícítky rychlejší než ty? Fakt má někdo starší čtyřiceti takovou kondici? To je pro nás třicítky optimistický výhled, jen to tedy chce na sobě začít dělat, že... Předem prosím o víc takových exotických závodů! Je paráda to číst
jarmik: Úžasné čtení. Gratulace, obdiv!
Baví mě též ty taktické a logistické úvahy. Že takový dlouhý běh je hodně o plánování.
Ještě tam chybí jedna drobná informace: jak se to stane, že najednou člověk běhá 60 km v Turecku a umísťuje se v mezinárodní konkurenci. (Doufám, že to není, že člověk pár let pořád běhá a cvičí každý den jako blázen a chodí každý druhý víkend nějaký smrťácký pochod?!)
boudicca: Wow, moc gratuluji (a zvlášť k tam skvělému umístění)! Report je úžasně čtivý a srší z něj optimismus. Máš můj obdiv .
eithne: Evi: Já si totiž vybrala to nejjednodušší, co bylo k mání - sto desítka je už moc dlouhá a třicítka je zase moc rychlá. Jsem lenoch A bylo to tam taaaak krásný! Ach ach. Já se divím, že byly jen dvě čtyřicítky rychlejší než já, vytrvalost se s věkem zlepšuje a čtyřicet let je zlatý věk
Lvice: Když já potřebovala záminku, proč za tím vším krásným letět
Jarmik: Děkuji! Na tvoji otázku je snadná odpověď: u počítače je každý hrdina a někam se přihlásit nebolí Mě na tenhle závod nalákal Turek, se kterým jsem loni šla kus Pražské stovky. A protože měl dostatečně mírné limity (aspoň ta šedesátka) a nízké startovné, nebyl důvod se nepřihlásit. No a to umístění... zas takové terno to taky není, obzvlášť v perspektivě toho, že všichni dobří se přihlásili na stovku, šedesátku běžel povětšinou jejich doprovod
Hanka: Děkuju!
Boudicca: Díík! Tenhle report se mi hrozně dobře psal, protože mám ze závodu jen nádherné vzpomínky
sargo: Skvělý výsledek, úžasné fotky, všechno parádní - vážně veliká gratulace. Snad se s námi lemrami budeš ještě bavit
zmrzlinka: Ja som sledovala ešte na webe závodu ako si dobehla, potom foto na FB, blog a doteraz som negratulovala, asi ako že nemám slov Krása a čakám na pokračovanie Turecka. Tieto historky z iného sveta nás rodičov, čo trávia jesenno - zimné mesiace rýmičkami s deťmi i nakoniec i svojimi doma pekne deptrimuju, ale i potešuju
Tam, kde nie sú deti, tam je iný svet, svet pohybu, výletu, zdravia a spoločenského života....
eithne: Sargo: Díky, díky! Nejsi lemra, uděláš spoustu tisíc kroků při nakupování a při cestě do školky
Zmrzlinka: Moc děkuju! Takovéhle pečlivé sledování - a já o tom přitom vůbec nevěděla! Pokračování bude až v druhé polovině prosince, teď se ještě chystám na Pražskou stovku, to mě zas s reportáží na pár dní zaměstná
helča: Ten tvůj baťoh vypadá spíš jak kšandy.
Soucítim s velkym červenym. Tohle se mi taky pořád děje!
Šplouchání vody až na prsa je velmi vtipná pasáž. To je takový to zapomněli jsme vynásobit zásoby dvěma, co? No, ale mělas kliku.
V tom Cavusinu si máš jako oddychnout, najíst se, napít se a koupit místní suvenýry?
Pěkný! Ovšem představa, že bych měla běžet devět hodin, je fakt hnusná. Uběhnu pět kilometrů a jsem vyřízená.
eithne: Batoh jsem měla půjčený a je tak báječný, že jsem si ho před měsícem taky pořídila. Akorát ve velikosti XS, zatímco v Turecku jsem měla půjčený L. Byly to veliký kšandy.
Velkého červeného mě bavilo pozorovat, byl to takový Charlie Chaplin v barvách.
Cavusin a většina ostatních tamních městeček žije z turistického ruchu, suvenýry tam neměli nachystané pro nás. Asi. I když... jsou to Turci, tak možná jo.
Jako souhlasím, devět hodin by se mi taky nechtělo běžet. Ještěže jsem běžela jenom osm hodin a padesát tři minut!