BÝT ZAMĚSTNANÁ
Zaměstnaná jsem a mám o tom celou rubriku, protože z toho jsou historky, o které by svět neměl přijít. Trochu jako z doby studií. Čím to, že systém mění život ve frašku? Ale v pořádku, mě to baví, baví mě celá moje práce. Přesto mám určité plány, které vychází z pocitu, že bych chtěla být někomu doopravdy užitečná, ale ty do třiceti určitě neuskutečním, takže si je zatím nechám pro sebe.
BYDLET
Bydlet... heh, no, bydlím. Rozhodně ne nastálo, ale to mě netrápí. Zjistila jsem, že se moje povaha neslučuje se spolubydlením, čímž je i do budoucna vyřešeno, že už si budu po dospělácku vždycky platit nájem sama, takže je to vlastně děsně seriózní záležitost.
MĺT DĺTĚ
Mít dítě asi jen tak nebudu. Já neměla kdysi vidět tu křivku s poruchami u mimin závislých na stáří matky! Dítě si ale pořídím až ve stálém vztahu s celoživotní budoucností, vůbec se mi nelíbí trend 'dítě za každou cenu - jejda, asi se chceme rozvést - bitka o dítě'. Nespěchám.
UBĚHNOUT MARATON
Maraton jsem uběhla dvakrát a prozatím mi to stačilo. Uf. Sbohem, silnice. Možná si dám časem další cíl uběhnout stovku pod 15 hodin, ale pro vlastní pocit sebeidentifikace to není důležité, takže to nikam zahrnovat nebudu.
VYLÉZT NA STĚNĚ OBTĺŽNOST SEDM MĺNUS
Sedm mínus jsem na stěně vylezla už mnohokrát, kdysi jednou i sedmičku. K takovým obtížnostem momentálně směřuju, mám pravidelnou spolulezkyni, takže se posouvám hodně rychle. Pořád mě to baví a naplňuje, líbí se mi vidět, co všechno dokážu.
NAUČIT SE ZÁKLADY ŠPANĚLŠTINY
Začínám v říjnu. Přihlásila jsem se do JIP Flora, v práci si domluvila dřívější odchody, takže mám kurz v hodinu, ve kterou jsem ještě schopná vnímat, a po návratu z Norska jsem dokonce začala se samostudiem, které mi jde a baví mě, takže se moc těším. Kdysi dávno jsem si myslela, že mám na jazyky talent, než ve mně český školní systém tyhle pocity špatnými známkami udusil, a teprve teď si znovu začínám uvědomovat, že přece jen asi určitý talent mám a hodlám ho plně využít. Umět španělsky byl můj sen od dětství, a protože chci jednou procestovat Jižní Ameriku a Mexiko, neučím se nadarmo.
NAUČIT SE ZÁKLADY RUŠTINY
Rusky jsem se chtěla naučit v době, kdy jsem cestovala po bývalém Sovětském svazu. Byla jsem v zemích, kde jsem si anglicky a německy nemohla říct ani o vodu, zatímco rusky bych se domluvila krásně - na Altaji, v Kyrgyzstánu, v Gruzii a dokonce i v Turecku, jenže učit se rusky není moderní, a tak jsem tu myšlenku nikdy pořádně neuchopila. Teprve až myšlenky na změnu práce mě přivedly k tomu, že se rusky opravdu chci reálně naučit. Mám to v plánu za rok, abych netříštila pozornost mezi dvěma jazyky - za rok už se španělsky budu učit spíš konverzací a čtením, takže to nebude problém.
NECHAT SI SPRAVIT OČI
Priorita číslo jedna, hned jak budu mít dost peněz. Obětuju tím určitě nějaké potenciální dovolené, ale po tomhle toužím už příliš dlouho. Připadám si jako nekompletní člověk, protože jsem zcela závislá na křehkém externím předmětu, bez nějž bych byla bezmocná. Navíc s brýlemi nedokážu sportovat, ale čočky mi v očích trochu vadí. Až budu mít po operaci, pojedu do hor a budu usínat pod hvězdami a opravdu je uvidím celou tu dobu, než zavřu oči a usnu...
UDĚLAT SI ŘIDIČÁK
Do toho, smějte se mi! Poslední dobou pociťuji, že bych auto dokázala využít (ten pocit jsem nikdy dřív neměla), a navíc je pro změnu povolání řidičák nutností, takže hned jak našetřím další peníze po operaci očí, půjdu na to.
NAUČIT SE ZÁKLADY SEBEOBRANY
Když jsem byla hodně malá, chodil můj brácha na sebeobranu a já se byla na jedné hodině podívat. Zapamatovala jsem si tam dva chvaty, které využívám dodnes - jeden často a jeden mám do zásoby, protože útočníka zraňuje, když se udělá pořádně. Je mi líto, že jsem jako dítě na žádné podobné lekce nechodila, a chci si to vynahradit, protože si připadám bezbranná a to se mi nelíbí. Ještě úplně nevím, kterým směrem se vydat, ale nejvíc se mi zamlouvá asi krav maga.
NAUČIT SE STŘĺLET, PŘP. SI POŘĺDIT ZBROJÁK
Chtěla bych umět střílet, vážně chtěla. Je to ale finančně náročný koníček a z předchozích bodů jasně vyplývá, že se další dva roky nepodívám nikam dál do světa a i tak budu živořit, pokud si budu chtít splnit všechno, co mám v plánu. A já budu, protože všechno je zdokonalování mě samé, a to řadím v prioritách ještě nad cestování, které řadím nad hmotné statky - i nad ty poměrně důležité. No. Takže jo. Chci umět střílet, chci vědět něco o zbraních, protože si myslím, že to je užitečné, ale v prioritách to aktuálně není vysoko. Ale snad na to přijde řada.
Jo, a taky bych chtěla vymalovat předsíň. Ale spíš si počkám, až se budu muset přestěhovat, protože nerada maluju.