jn: Strašně ráda si čtu Tvůj blog. A vždycky po takových heroických výkonech jako je tento vzpomínám na Tvůj první pochod Praha -Prčice. Legendární článek. Vždycky vzpomínám, jak Vám pán, co vás vzal na konci autem přivezl k nádraží a pochybovačně se ptal, zda dojdete k vlaku....
Dost posun od dob Prčice
eithne: Jé, děkuju. No jo, od dob marných pokusů dobytí Prčic jsem se asi opravdu posunula trošku dál. Taky si na to občas vzpomenu a docela se divím, jak moc je lidské tělo vytrénovatelné. Jak mě tam vždycky bolely nohy!
brutally-honest: Klády! Vždycky je všude fotím a lidi se tomu občas diví, tak se mi líbí, žes taky neodolala, tyhle se povedly dost pěkně :- ) Svítání krásný a ty jsi nejhustější, samozřejmě :- ))
iva: Už dlouho se chci zeptat a pořád sbírám odvahu, jelikož nechci bejt za blbce.
Ale císař nemá nové šaty, císař je nahý, tak já klidně budu za blbce a zeptám se:
Co to je, ta tajná kontrola. Když o ní víte, tak přece není tajná, ne?!
eithne: O tajných kontrolách se neví dopředu - jsou někde na trase, aby si to lidi nezkracovali jinudy. No a když k nim přijdeš, tak ti zapíší průchod do kontrolní karty (dokonce ani počet políček tajných kontrol v kartě obvykle nesouhlasí s reálným počtem) a mívají i občerstvení, takže za mě rozhodně dobrý.
evi: Tak gratuluji k bronzové medaili! Všechny ty akce Olafa Čiháka jsou podle tvých popisů naprosto geniálně zorganizované. Já fakt někdy budu muset vyrazit aspoň na tu nejkratší trasu. Akorát že tam, kde ty odbydeš 40 km trasy jednou větou, bych se já o tom musela barvitě rozepsat na pět stran
eithne: Já bych se rozepsala na pět stran, kdybych nebyla tak sklerotická a něco si pamatovala Ale jo, Olafovy rozhodně na návštěvu doporučuju, jsou to ty nej, nic lepšího u nás neseženeš
sargo: Paráda, paráda! Veliká gratulace - ke všemu. K medaili, času, celému tomu všemu, a vůbec, čte se to skvěle a ty jsi fakt dobrá!
eithne: Já ti děkuji
...pořád ještě se občas chodím tou medailí do vitrínky kochat