boudicca: Nedávno přímo před vchodem k nám do domu zkolaboval pán. A já si uvědomila, že vlastně moc nevím, co se v podobných situacích má dělat. Je až s podivem, že se základy první pomoci nevyčují na školách nějak více, než jedna bloková výuka po 2 hodinách za celé čtyřleté studium. Ten kurz zní super, zvlášť, když se pohybuješ v podobném prostředí.
eithne: Mně na VŠ omdlela přímo pod rukama kamarádka a někdo začal diktovat - zvedni hlavu, podlož jí nohy, zkontroluj, jestli dýchá... tak jsem poslouchala a dělala, co bylo řečeno. Když jsem pak o pár let později probíhala u nás parkem a ležel tam zkolabovaný chlapík, nevyděsilo mě to už tak (o něj se teda už staraly dvě paní s kočárky, ale stejně). Jako - něco vím, pro městské použití. Tohle mi přišlo užitečné spíš pro mé cestování po pustých horách nebo dejme tomu ještě pro nějaké hrozné silniční neštěstí.
boudicca: Já viděla omdlených lidí víc, včetně své vlastní sestry, to je ještě docela v pohodě. Ale když je tam krev a složí se někdo cizí, tak člověk neví, jestli dříve kontrolovat tep, nebo volat sanitku. Jednou se zastavoval vlak, protože pán hned vedle mého kupé dostal hroznej epileptickej záchvat. Když tak nad tím přemýšlím, tak mám podobných zážitků na kontě vlastně až dost.
eithne: Já zažila tátův epileptický záchvat, nic příjemného. Jenom se divím, že kvůli tomu zastavoval vlak, protože s tím toho stejně nejde moc vymyslet... Jo, ale jinak máš pravdu. Akorát u cizích i se svým kurzem bych asi taky chvíli váhala co dělat, protože s sebou nenosím rukavice a asi bych se hodně zdráhala sahat na cizí krev. No jo, jak už tu padlo, snad to nikdy nebudeme potřebovat.
zlomenymec: Eeeeh, to jakože by mi granát ustřelil pravačku a já bych si ji levačkou musel zaškrtit?
Já jsem kdysi absolvoval jenom základní kurz první pomoci (viz http://zlomenymec.pise.cz/411-vse-co-jste-kdy-chteli-vedet-o-prvni-pomoci.html a pokračování), ale už jsem z toho zas docela dost zapomněl. Tyhle věci by měly ve školách učit mnohem víc, jak píše Boudička.
eithne: S tím taky souhlasím, že by se to mělo učit ve školách. My první na základce ani na gymplu nikdy neměli... Nechávat to na dobrovolnosti lidí, že si seženou patřičné kurzy, mi přijde hrozně nedostatečné. Jasně, operátor na telefonu ti bude diktovat, co máš dělat, ale bude to nepřesné a se zpožděním...
iva: Teda, ty máš tak hrozně hodnou babičku
Kurz první pomoci dobrý, my je míváme 1xročně, ale fakt to jedem spíš na ten "městskej civilizační standard" a TANR, s granátama moc nepočítáme
Každopádně klobouk dolů, já si jednou rukou dokážu max. natáhnout kohoutek u pistole a to se spíš počítá do poslední pomoci
eithne: Moje babička je nej
Jednou rukou natáhnout kohoutek pistole je rozhodně součást první pomoci! Ve svých poznámkách z kurzu mám třeba "krycí palbou zajistit možnost odsunu zraněného" a taky "ošetřovat vždy směrem k hrozbě - při změně situace zpět do Direct Threat Care je možné opětovat palbu bez ztráty času"
iva: Já stejně vždycky úplně nejvíc doufám, že tohle nebudu nikdy potřebovat
Tobě přeji samozřejmě totéž
tlapka: Kéž bychom to všichni uměli a nikdy nepotřebovali. Tyhle situace mě hrozně stresují už jen při té představě.
eithne: I mě. Ale radši být vystresovaná a připravená než vystresovaná a nepřipravená
epona: Já už tedy po kurzu první pomoci nosím rukavice v kabelce. Zatím jsem je (naštěstí) nepotřebovala.
eithne: Já si po kurzu - jako už tolikrát - říkám, že bych je tam mohla začít nosit. No. Schválně vyzkouším, jestli se mi vejdou do mé kápézetky plné analgetik a jiných užitečných prášků do městského prostředí.
rebarbora: Tomu říkám chvályhodně strávený víkend A svíčkovou jsi teda taky stihla?
Taky bych si měla zopakovat alespoň zásady první pomoci, protože toho není nikdy dost a štve mě, že se na to nikde neklade větší důraz, jakože o ochraně osobních údajů nás poučují na každém rohu, ale záchrana života??? Jinak zaškrcování utržené ruky rukou druhou je hodně velká drsňárna a už se vidím, jak něco takového v praxi provádím
Myslím, že je pravděpodobnější, že bych v té chvíli asi omdlela bolestí
eithne: Svíčkovou jsem nejenže stihla, ale dostala jsem i výslužkou domů, ach och
Jinak já spoléhám na nekonečnou moc adrenalinu a na omdlévání v podobných situacích nevěřím
markéta: Eli, tyjo, rukavice jsou super nápad! Jinak souhlasím s tím, co tu už víckrát padlo, že by se to mělo učit ve školách mnohem víc. Je dobře, že takovýhle kurzy existujou, ale kdybys o něm nepsala, nikdy by mě vlastně nenapadlo na nějaký takový jít. Teď už jo!
P.S.: Schválně! Mám správně svou adresu?
eithne: Mají i osmihodinové kurzy civilní první pomoci, to by mě taky lákalo. Není to teda úplně zadarmo, ale někdy bych do toho s tebou šla, až třeba budu mít nějaké peníze, nebo tak
cayenne®blbne.cz: Mně se zatím naštěstí situace, kdy bych něco takového využila, vyhnuly. *ťuk ťuk na dřevo* Jsem ráda, že se v mém okolí lidé neskládají. Každopádně kurz první pomoci mám v plánu už nějakou dobu. Aspoň pro ten pocit. Kdyby něco. Ostatně je to jeden z mých 101 úkolů. Tak doufám, že ho stihnu splnit. Ale taktické prostředí raději oželím, aspoň zatím
eithne: To je dobrá volba pro jeden ze 101 úkolů Mě verze pro taktické prostředí moc bavila, ale chápu, že to je v praxi ne úplně využitelné