Čtenářská reflexe.

Etapové hry. A když dobře splníš všechny úkoly, dostaneš diplom a cukrlátko a budeš hrdě stát pod vlajkou v půlkruhu ostatních a budeš vítěz. Projdi stanoviště. Nezpomaluj! Splň úkoly. Čti pořádně, co máš dělat! Zapamatuj si zadání! A teď přemýšlej, no tak, no tak! Chceš přece vyhrát... nezpomaluj! Utíkej, běž k dalšímu stanovišti! Co je napsané na něm? Nefňukej, že to nezvládneš! Zvládneš všechno

Nebyla byla jedna hvězdárna, na které neměla prvomájový víkend službu velmi úderná sestava. Takže se nestalo, že se tam sešlo patnáct lidí, aby společně zapili prvního máje, aby neuschli.

V prváku a druháku jsem během dubna na otázku "Cože, ty už máš zkoušky?" s úsměvem odpovídala: "Ne, ještě. Ze zimního."
Takže vlastně nic divného, že mám v dubnu zkouškové už v plném proudu, nezvyk to není. Jenom se to v indexu bude zapisovat na řádek patřící letnímu semestru...

Víkend, díl druhý: lanové centrum.

Víkend, díl první.

WILDE, Oscar: Obraz Doriana Graye.Praha: Mladá fronta, 1999. 248 stran.

Znáte takové ty dny, kdy se scházejí ty nejhorší proměnné v co nejkratším čase?
Jsou to ty věci, které se stávají vždycky jednou za čas a nikdy to není příjemné, ale stávají se. A když přijde den, dva, tři... a ony chodí hezky pohromadě, tak je to vážně k zešílení.

...je něco, co mě v zimním semestru vážně bavilo. Na semináře jsme měli dr. Palkoskovou, kterou nezměrně miluji, a ta během prvních minut zcela převálcovala moji antipatii vůči diachronní jazykovědě, kterou jsem pojala na katedře germanistiky, a já se na hodiny vždycky těšila.
V letním semestru jí ale seminář otevřeli jen jeden a ten byl plnější snad ještě rychleji než Janovcova syntax.