Přijde mi to neuvěřitelné, že jsem tři roky nebyla nikde s batohem na zádech. Během té doby jsem si na mapách aspoň klikala trasy, které si "jednou" přejdu... a tohle byla první z nich. Těší mě, já jsem Eithné a můžu chodit.

Stalo se dobrou tradicí vypadnout během roku na dva týdny z pracovních povinností a odjet někam, kde se o nic nemusím starat. A protože se mi Krkonoše už okoukaly, zvolila jsem tentokrát Podyjí.