Patnáct červnových tréninků krav magy (normální počet za měsíc je osm) bylo korunováno úspěšnými zkouškami na level P4. Taky jsem stihla jednu střelnici, jedny inliny (strupy od otlačení od bruslí mám na nohou dodnes, už nikdy více), jeden nádherný vandr, jeden výlet a jednu pěší cestu na trénink, jeden velmi optimisticky dimenzovaný běh na Karlštejn a dva nicotné běhy po Praze. A zcela nejabsurdnější úraz, který dokážete vymyslet - pokud o mně nechcete ztratit iluze, prostě se držte myšlenky, že jsem dobrodružný člověk žijící akční život a tohle povídání přeskočte. Každopádně pár triček a sportovních podprsenek už nebylo daleko od rozstříhání, protože jejich svlečení mi aktuálně rameno neumožňuje, uá! Sportování pošestašedesáté.

Loni na podzim jsme dohodli na první červnový víkend klasický vandr, a že jako bez dětí, že si od nich rodiče aspoň odpočinou. Od té doby ovšem stihly Maruška, Bětka i Helča znovu otěhotnět, takže se původně plánovaná sestava trochu proměnila. Kromě drsňáka Marušky jsme vyrazili já, Zuzka, Jana a Jakub; v sobotu se připojili Alenka s Jirkou; a v neděli nám přijeli naproti Ondra s Markétkou. A bylo to moc prima.