Tréninkový deník: červen 2019

Patnáct červnových tréninků krav magy (normální počet za měsíc je osm) bylo korunováno úspěšnými zkouškami na level P4. Taky jsem stihla jednu střelnici, jedny inliny (strupy od otlačení od bruslí mám na nohou dodnes, už nikdy více), jeden nádherný vandr, jeden výlet a jednu pěší cestu na trénink, jeden velmi optimisticky dimenzovaný běh na Karlštejn a dva nicotné běhy po Praze. A zcela nejabsurdnější úraz, který dokážete vymyslet - pokud o mně nechcete ztratit iluze, prostě se držte myšlenky, že jsem dobrodružný člověk žijící akční život a tohle povídání přeskočte. Každopádně pár triček a sportovních podprsenek už nebylo daleko od rozstříhání, protože jejich svlečení mi aktuálně rameno neumožňuje, uá! Sportování pošestašedesáté.

sobota 1. 6. 2019: běh (7,19 km)
26 °C, po západu slunce

Dneska začalo léto - konečně je teplo! Počkala jsem si až po západu slunce, aby se mnou vedro v kombinaci se slunkem neseklo, (a navíc jsem přes den důkladně uklidila, vydrhla balkón, upekla sekanou, pověsila nové obrazy a zatřídila dokumenty vršící se na stole,) a bylo to prima, takhle se to teplo dalo snést úplně pohodlně. Limitovaly mě boty, kterým jsem odvykla (přece jen ten nulový drop u barefootů je na úvodním asfaltu hodně znát), ale jinak to byla čistá radost. Až jsem užasla, jak dlouho už jsem nebyla běhat. 7,19 km, 52 min 46 sec, 7:20 min/km, 149 m+, Vivobarefoot Primus Trail FG L.

neděle 2. 6. 2019: běh (21,49 km)
27 °C, ostré slunko po poledni

Umyslela jsem si, že poběžím na Karlštejn. Popojela jsem si autobusem do Modřan k Vltavě... a šla na to. Bylo fakt hrozný vedro, ale přesto si myslím, že na mě má slunko méně ničivé účinky než dříve. Do Radotína to bylo po rovině a bylo to fajn, pak jsem ale naběhla na červenou a začalo se velikým kopcem, který jsem sotva vyšla. Dál se cesta vlnila, takže výsledné tempo připomíná víc než běh chůzi, ale mně to nevadí, protože se mi povedlo dosáhnout zamýšleného výsledku: běžela jsem tak dlouho, až mě začaly bolet nohy. Chápejte, pro mě to je velká věc, protože jsem většinou limitovaná tepovkou nebo celkovou únavou, a na bolest nohou málokdy dojde. A tady jo, a to až tak, že místo do Karlštejna jsem raději uhnula do Dobřichovic, takže výsledná vzdálenost je o pár kilometrů menší, než bylo v plánu. Příště do svých plánů ještě musím zahrnout koupání v řece - jezy na Berounce byly plné cachtajících se lidí. Léto! 21,49 km, 3 hod 15 min, 9:05 min/km, 424 m+, Salmin Trail T3.

úterý 4. 6. 2019: výlet podél Orlíku (12 km)
30 °C

Že prý si uděláme výlet z hotelu do pivovaru a že je to po zelené značce. Mň mň mň. Jako jo, vždycky jsme tu značku nakonec našli, ale takhle zarostlou turistickou stezku už jsem dlouho neviděla. A když jsme se napojili na cyklostezku, nechtělo se nám naši cílovou vesnici obcházet, a že po poli by taky měla vést nějaké čárkovaná cesta... no, nevedla. A jo, bylo vzrostlé obilí. Takže pivo v pivovaru bylo zasloužené, a že jsme zpátky uprosili kamaráda, aby nás vzal autem, a do pětimístného auta se nás naskládalo třináct, bylo jen hezkým zakončením.

středa 5. 6. 2019: krav maga
P3/P4 u Honzy Kodeše

Dneska jsme vynechali rozcvičku (takové ty věci jako "rozehřátí" v dnešních 30 °C vážně nebyly potřeba) a najeli rovnou na zkouškové kurikulum P4 a stihli jsme ho úplně akorát projet celé. Konečně z toho začínám mít dobrý pocit, že to zvládneme, protože už víme, co se skrývá pod jednotlivými názvy technik. Takže už umíme i takový ten kop dozadu s otočením; slajdovaný kotoul s výměnou nohou při zvedání; stabbing defences nejen při jednotlivých útocích, ale i v kombinacích s přímkou. Naopak se od nás Honza dozvěděl, že u pádu z židle je i varianta bez kotoulu - my to děláme s Koblížkem, a tak si to ověřil na videu, že se to tam jednou opravdu objevilo. Jo, dneska fakt super.

čtvrtek 6. 6. 2019: krav maga
G1/G2 u Honzy Koblihy

Honza se mě dneska zeptal, jestli potřebuju něco zopakovat na zkoušky, a když jsem to odmítla - po včerejšku jsem vážně o hodně klidnější - tak jsme celý trénink různě krokovali a dělali kombinace při ústupu i postupu dopředu zakončené kruhovými kopy. A mně teda dneska bylo hrozně - dnešní dusno a 30 °C bylo strašné, furt jsem se ještě neaklimatizovala.

pátek až neděle 7. - 9. 6. 2019: vandr za Prahou
5-9 lidí, léto

Povídání zde. Bylo to moc prima, myslím, že se mi i povedla trasa, a oba večery jsme měli oheň, prozkoumali jsme bývalou vojenskou základnu protiletadlové obrany Klondajk, spali na vyhlídce za silného větru... paráda.

úterý 11. 6. 2019: krav maga
G1/G2 u Honzy Koblihy

Dneska bylo venku přes třicet a v tělocvičně mnohem hůř, tak na nás byl Honza docela hodný. Protože jsme si s Lenkou neřekly o nic ke zkouškám, jeli jsme hodně krokování a kombinace s kruhovými kopy a údery; a pak přece jen P4 obranu proti vysokým kopům obouruč a taky jednoruč s odstoupením a kopnutím do rozkroku. Nakonec velmi lehké sparingy, nebo spíš střídavé nácviky kombinací.

středa 12. 6. 2019: in-line
Ladronka, 32 °C

Do konce měsíce bude náš oblíbený bazén kvůli nějaké akci praskat ve švech, a tak jsme se rozhodly jít místo plavání na brusle. Slibuju, že tu chybu už neudělám. Výsledkem dvou velkých okruhů na Ladronce je sedřená kůže na obou nohou z boku, jak se mi tam opíraly brusle o nohu, protože nože nejsou na botě přidělané rovně, a celkově mě z toho docela bolela chodidla a holeně, jak na to vůbec nejsem zvyklá. Takže jsme to zakončily dvěma velkými okurkovými limonádami, a to bylo fajn.

středa 12. 6. 2019: krav maga
P3/P4 u Honzy Kodeše

Opět jsme stihli projet celé kurikulum. Tentokrát se z toho necítím tak sluníčkově - zjistila jsem, že vím, co mám dělat, když mi někdo tu techniku ukáže, ale že to nepřiřadím k názvům (teda jde mi hlavně o ty různé obrany proti úderům, kterých je tam mrtě v různých kombinacích).

čtvrtek 13. 6. 2019: krav maga
G1/G2 u Honzy Koblihy

Dneska bylo pořád ještě dost nesnesitelně. Hodně jsme trénovali kruhové kopy (nízké i vysoké) v kombinacích, abychom si je zvykli používat ve sparingu, a taky abychom na ně byli schopní reagovat kontra. Jo a opakovali jsme statická i tažená škrcení - s tlačením dopředu nás Honza filmoval a pak to na mém videu analyzoval, prý to mám loktem prosekávat hlouběji a pěst mi má pořád krýt hlavu (takže ostrý úhel v lokti, ne tupý jako u mě), a taky prý málo vycházím z linie. Na konci sparingy, ale ty byly hodně lehárko, bylo fakt vedro. 

pondělí 17. 6. 2019: krav maga
P3/P4 u Honzy Kodeše

Zase jsme stihli projet všechny techniky P4 na zkoušky. Už se s Lenkou chytáme i po názvech technik! Dneska byla docela novinka, že stabbing defence vs. combination of punches se mají dělat jednou rukou, takže levá proti levé a pak ta stabbing defence. (Přičemž proti háku se to jede bez toho stabbingu.) Jo a taky jsme zjistily, že třeba Honza po dodělání techniky odchází od nepřítele na opačnou stranu než my, ale to je prý fuk, on to má z kick boxu, protože při tom stihne dát o úder víc.

úterý 18. 6. 2019: krav maga
G1/G2 u Honzy Koblihy

Dneska jsme zpočátku zopakovali stabbing defences, ale jen ty jednoduché (ne v kombinaci), a pak jsme se vrátili k našim technikám. Začali jsme zopakováním úhybů a duckingů, pak nácvik kavalíra a z toho jsme přešli do odzbrojování nože, a to jak z přímého a protlačeného bodnutí, tak i z kruhových úderů shora a zdola.

středa 19. 6. 2019: běh
30 °C, parno před bouřkou

To byl den! Ráno jsem si našimi těžkými čipovými dveřmi přejela nohu a poranila dva prsty, ale naštěstí už to odpoledne ponožku a tenisku sneslo; a pak jsem si do běžeckého batůžku přendala leccos, ale ne klíče od bytu, a samozřejmě jsem si toho všimla až doma u vchodových dveří. Do toho bylo pěkné parno, takže jsem běžela hrozně pomalu, (a bylo hodně znát, jak dlouho už jsem neběžela,) a bouřka s deštěm přišla až ve chvíli, kdy jsem začala řešit ty klíče. Kolega mi je vzal aspoň na půl cesty. A o tom, jak jsem pak v ráži naštvaná sama na sebe začala uklízet a hned v první pračce vyprala papírový kapesník - a vysávala jsem samozřejmě před věšením prádla - zas někdy jindy.

čtvrtek 20. 6. 2019: krav maga
G1/G2 u Honzy Koblihy

Míla mě ujišťoval, že všichni trenéři mívají PMS, ale já to u našeho dost těžko nesu, obzvlášť když přijdu utahaná z práce. Každopádně dneska jsme se dozvěděli, že z nás má noční můry, "Honzo co to děláš, to i holky líp spárujou než tohle!", a pak taky že ten, co bouchá, ať bouchá, ten druhý se nesmí bránit, takže se nemusí bát, je to jak bouchat do odražeče. Projížděli jsme scooping defences pro různé útoky a s různým zakončením - jak proti úderům, tak proti kopům. Na konci z toho byl regulérní sparing. A bylo asi tisíc stupňů a rukavice a holeně jsme navlíkli hned po rozcvičce. Fakt moc dobrý dneska.

sobota 22. 6. 2019: krav maga - opakovací seminář P3 a P4
vedl Ondra Moravec, 2 h P3 + 1,5 h P4

Tohle bylo trochu znervózňující. Dostaly jsme s Lenkou totiž od Honzy za úkol zjistit na opakováku spoustu technik, jak se mají doopravdy dělat - jenže Ondra s námi chodil některé techniky konzultovat! Začínaly jsme totiž opakováním na P3, ačkoliv máme zkoušky už rok hotové (a před nimi jsme doplňkově chodily právě k Ondrovi), takže po nás nejprve chtěl vědět, jak jsme techniky dělali na zkouškách, třeba z jakého postoje a tak. No a pak jsme se ptaly u jedné techniky z P4, jak to je, protože na izraelském videu je to s nástavbou z Gčkového kurikula, a Ondra řekl, že videa neviděl, a pak chodil za námi, že když to máme nakoukané, tak jak jsou další techniky. Hehe. Ale jinak z toho nemám špatnej pocit, i ty techniky P3 jsme vcelku daly dohromady, takže bychom se snad vyhnuly katastrofě, kdyby nás Tamir spojil P3-P5 dohromady. Jsem zvědavá, kolik nás na zkouškách bude - tady jsme byly jediné holky a celkově nás bylo cca do dvaceti, ale třeba přijede hodně lidí z jiných měst.

pondělí 24. 6. 2019: krav maga
P3/P4 u Honzy Kodeše

Projeli jsme celou P4 a kus P3, snad už bych dala dohromady všechna vytrhávání rukou. Ale vynořila se spousta nejasností k P4, skoro u každé techniky je nějaký detail nejasný z videí. Honza slíbil, že se na ně zeptá při zkouškách Tamira, tak snad bude mít kdy. Uf uf, blíží se to - tohle byl poslední trénink na Lukách. Díky, Honzo, bez tebe bychom to kurikulum dohromady asi nedaly.

úterý 25. 6. 2019: krav maga
G1/G2 u Honzy Koblihy

Dneska s námi Honza projížděl tactical games z P4, což je super - už jsme delší dobu podobné stres drily nedělali a třeba u tyče dělám v té rychlosti chyby. (A u nože - při kruhovém bodnutí shora jsem tam dvakrát skočila jako při tyči, bohové...) Navíc teda bylo ukrutný horko, takže to bylo fakt náročný, i když nás Honza hodně nechával napít a vydechnout, a taky jsme měli pěkně dobité ruce z těch nožů. Každopádně jeden z nejlepších tréninků z poslední doby.

Chcete slyšet nejhorší výmluvu proč nejít ve středu plavat, ve čtvrtek střílet a na krav magu a kdo ví, jak to dopadne se sobotními zkouškami? Tak čtěte dál a nejezte nic drobivého, protože byste se mohli udusit, až se mi budete zplna hrdla smát.

Venku panují tropická vedra - v úterý 34 °C, ve středu 37 °C... a moje ložnice je orientovaná na jihozápad, takže je tam k večeru hrozně. (Ale zbytek roku vídám z balkónu krásné západy slunce.) A protože mě k tomu trochu bolí záda a protože je v obýváku příjemnější klima a úchvatně tvrdý, pohodlný gauč, spím teď tam. Gauč je rozkládací a v rozložené podobě bezpečně drží, když je přiražený ke zdi.

No a když jsem si v úterý před spaním četla opřená o stěnu, nevšimla jsem si, že jsem ho o kousek odsunula, a v noci jsem se tak mocně převalovala, až jsem se dostala na kraj a záda gauče se složila do svislé polohy, protože tam měla tu píď místa od stěny, kterou potřebovala. Probudila jsem se úderem o zem zapasovaná ve škvíře mezi gaučem a stěnou a rameno jsem měla skříplé tak nešikovně, že jsem si další ráno musela levou ruku položit na volant pomocí pravé, a ještě jsem měla problém tím volantem točit, když jsem zároveň potřebovala řadit.

Jinými slovy, ve středu jsem byla schopná nadzvednout levou ruku o dvacet čísel.

Dojela jsem si hned ten den za fyzioterapeutkou, která mi to zatejpovala, ale ve vedrech panujících venku se mi tejp sloupnul ještě ten večer. Bohužel mě nenapadlo si to rameno nemazat, aby kůže nebyla tak promaštěná - sice jsem si to před tejpováním dezinfekcí myla, ale nestačilo to. V pátek mi už tejp podlepila lepidlem, takže mám sice vytrhanou polovinu vlasů, protože jsem v kabelce jak na potvoru neměla žádnou gumičku, a taky jsem se další den lepila k prostěradlu, ale tejp bude držet oočividně až do soudného dne.

No, každopádně - už jste někdy slyšeli horší historku?

sobota 29. 6. 2019: krav maga zkoušky P4
vedl Tamir Gilad, zkoušel Michal Doležal

Velký Den. Byla jsem pekelně nervózní - znám svoji tendenci stresovat, a když jsem si doma nanečisto projížděla techniky, abych věděla, kde všude mě pochroumané rameno nepustí, nevzpomněla jsem si na pár maličkostí. Jenže jsme tam s Lenkou byly hodinu před oficiálním začátkem, a protože předchozí stupně přetahovaly, začínali jsme o hodinu později, takže jsem si všechno stihla ujasnit (hlavně při čem je pěst otevřená a při čem zavřená), takže jsem nenastupovala úplně vyklepaná. Taky nás uklidnil Honza, který stihl vyzpovídat Tamira ohledně nesrovnalostí z videí, protože Tamir prohlásil, že na videích jsou blbosti a že to bude chtít všechno vidět postaru.

Zkoušky jsme jeli zároveň s P5 a Tamir koukal celou dobu na ně, takže na nás dohlížel Michal Doležal z Roudnice. Já v Roudnici skoro dva měsíce cvičila a Michal mi na trénincích seděl, takže to samo o sobě bylo dobré. Navíc když jsme viděli, jak Tamir podrobně všechno zkoumá, byli jsme o to raději - například se začínalo pádem z židle, a i když si nás Michal všechny prošel a obhlédnul, Tamir nebyl ani v půlce u P5, a tak si nás Michal prošel ještě jednou, abychom tam jen tak nepostávali. Překvapilo mě, jak moc v pohodě tenhle pád i následný slajdovaný kotoul na parketách byl.

(Na druhou stranu, asi za to mohl adrenalin - nebolelo mě ani to rameno, i když mi pak během pauzy a taky přes noc pěkně zatuhlo.)

Tamir vždycky hlásil, kdy se máme prohazovat, a vůbec to nevycházelo tak, aby každou techniku dělali oba lidi. Mám dobrý pocit z toho, že vím minimálně o dvou, které na Lenku nevyšly, zatímco já dělala všechno - na P2 jsem pár technik nedělala já a měla jsem z toho vůči Lence pěkně černé svědomí, takže jeden dluh byl konečně smazán.

Jedna akční, fotila Lenčina maminka

Michal mi po zkoušce řekl, že při obranném kopu dozadu nemířím špičkou k zemi, a že to nedělal prakticky nikdo. V tom případě mi ale chybí know-how, jak toho docílit, protože jsem se na to cíleně při každém kopu soustředila, protože vím, že to bývá častá chyba. Pak mě taky upozornil, že základní poloha rukou při scooping defence není nad břichem, ale v semipasivu, jenže tohle jsme okoukali z videí; a pak jsem zažila slušný pocit zadostiučinění, když si nás Tamir svolal a začal vysvětlovat, proč se používá která obrana, a že použít ze semipasivu scooping je blbost, že tam už se hodí jiná obrana, a že je to pro střední výšku rukou - takže to, co jsem dělala já. Pak při drilu - obraně proti různým útokům nožem od 4 útočníků mě Ondra Malčík upozornil, že vůbec nezohledňuju vzdálenost, a měl pravdu - pak už jsem skoro všechny útoky řešila kopem. Honza Kodeš mi poradil, abych při obraně proti útoku tyčí shora obouruč víc propínala ruku v lokti.

A to snad bylo z výtek všechno, i když nevím, jestli u mě něco měl Michal reálně napsaného. Ale to je další věc, která mi asi trochu vadí, že mě nehodnotil Tamir se svým stupněm E5, ale Michal se stupněm G5. Já vím, že učí dobře, ale není to Izraelec, který řeší kurikulum a videa, podle kterých jsme několik měsíců u Honzy najížděly s Lenkou techniky. A jasně, není hloupej a nepotřebuje si nic dokazovat a nikoho nevyhodil, protože tam nikdo nebyl vysloveně špatnej, ale ten princip, no.

Neprojeli jsme útoky tyčí a gilotinu a dostali jsme skoro hodinu pauzu, než si P5 projela své techniky, a pak teprve nastaly stres drily ve skupinách po pěti a pak taky slow fight a sparing na 30 %, 50 % a 100 %, a o té pauze se ze mě vyplavil všechen adrenalin a já začala usínat a zatuhlo mi rameno a byla jsem pak hrozně ráda, že jsme na závěr neměli žádné posilko jako P3 před námi.

Každopádně - jsem hrdá P4! A Lenka je nejlepší sparing ever a Koblížek a Honza Kodeš jsou nejlepší trenéři a já jsem fakt ráda, že jsem kdysi před lety krav magu objevila. Jaj, to jsou vzpomínky, jak jsem poprvé šla na ukázkový trénink a přišlo mi to celé děsně profi, ale cizí, a váhala jsem, jestli do toho jít, nebo ne... rozhodla jsem se, myslím, dobře.

S naším trenérem Honzou, Tamirem a Lenkou. P4, bejby!
(fotil Honza Kodeš)

neděle 30. 6. 2019: běh (2,73 km)
25 °C, po ránu, na slunku

Dneska mělo být (a bylo) 38 °C, a tak když jsem se probudila před osmou, slupla jsem banán a vyrazila využít vstřícných teplot, dokud byl čas. Jenže - rameno! Kdo by čekal, že bude běh limitovat rameno? Já jsem samozřejmě hrozný pako, protože jsem si vzala barefooty, a ty otřesy byly tak nesnesitelný, že jsem se na svém sedmikilometrovém okruhu obrátila zpátky po prvním kilometru, a i tak to bylo zlý. A ono teda i to vedro už bylo značný. Každopádně běh teda ještě chvíli ne... 2,73 km, 7:04 min/km, 42 m+.