Dva moc krásné vandry - jeden sólo a jeden s batoletem a jeho rodiči. Do práce jsem začala jezdit na kole, a nejenže mi to překvapivě nevadí, ale jsem rychlejší než MHD a odpoledne i než autem. Letmé nakouknutí do pekla při "běhu" k Bětce, což byl necelý půlmaraton v 34 °C, které mi fakt neudělaly dobře. Zjištění, že si v krav maze budu muset udělat kvůli ramenu přestávku. Několik proběhnutí a taky několik plavání, což se obojí bude hodit, protože jsem sebe a Soňu na září přihlásila na Swimrun závod. Po roce na stěně. A hlavně - hlavně jsem vytapetovala předsíň! Sportování posedmašedesáté.

 ...aneb jak se asi spí v hamace?

Na skok v Krušných horách. Plánovala jsem tam být déle, jenže jsem došla na konec hor, jejda. A protože jsem měla těžký batoh plný instantního jídla, ale prázdnou bombu, vůbec nevadilo, že jsem se vrátila domů dříve, než jsem chtěla.