...nebo Vltava? Něco jiného bylo v letáčku a něco jiného na diplomu. Někoho by to mohlo zarážet, ale já byla přesvědčená, že jsem v Českém ráji, až do chvíle, kdy jsem došla ke Kokořínu, takže dokud to nebude třeba Amazonka, tak je mi to jedno.

Rok se s rokem sešel a já mám za sebou další dětský tábor v roli zdravotnice. Letos se všechno mimořádně vydařilo a hned bych se tam vrátila. Článek níže se skládá z mých stručných postřehů, z příprav, z vyprávění o jedné utajené scéně a pak z předlouhé kroniky, kterou jsem tam denně sepisovala pro rodiče. A poslední fotka je nejlepší, takže na ni nezapomeňte zaskrolovat!

"Tohle místo vypadá na mapě hezky," pravila jsem, když jsme přemýšleli, kam pojedeme dál. Byla tam jezera a meandrující řeky a já chtěla vidět vydry a jaguára. Moje teorie byla totiž jasná - když u řeky hrozí, že člověka jaguár sežere, tak ho tam přece musí jít i pozorovat? Jenže nás jaguár bohužel nesež... teda, bohužel jsme jaguára neviděli, ale vydry ano. To jste věděli, že vyhrožují chrochtáním?