Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Jedenáctiletá smečka proti neozbrojené učitelce
Komentáře k článku: Jedenáctiletá smečka proti neozbrojené učitelce
slanka: Uf. 
Tak Ti musím říct, že jsem to přelouskala jedním dechem. Být učitelkou je opravdu fuška. Ale vzhledem k tomu, že jsi to chtěla dělat, nenech se odradit prvními dny. Ta doba, než se otrkáš v novém zaměstnání, je vždycky hrozná. Pak už získáš praxi a půjde Ti to jako po másle. Já bych ale místo řvaní zkusila tresty. Třeba vyvolání k tabuli a následná pětka. Sice nejsem psycholog a nevím co je špatně či správně, ale takovéhle pětečky množící se v žákovské mají kolikrát větší účinek než řvaní. Přece by sis kvůli dětem nezničila hlasivky. Ale stejně Tě obdivuju, být učitelka...na to bych neměla. Já se svejma nervama bych skončila asi po týdnu na antidepresivech 
. Nemluvě o tom, že zapomínám na drobnosti, takže takové věci jako zamknout šatnu (na to bacha, děti jsou kolikrát na takové chybičky u učitelů dost háklivé) či nechat děti nadepsat sešity - to bych určitě zapoměla. Takže snad máš velký zápisníček a úkolníček pro dospělé.
A je fajn, že ses tomu postavila a zvládla to i se žaludečníma obtížema. Ty dokáží kolikrát hodně znepříjemnit i obyčejný den, natož první pracovní.
Neboj se vlka nic, pokud sis vždycky přála být učitelkou, věřím, žes k tomu měla důvod i potřebný talent. Tohle je jen začátek, děti zkouší co si mohou na novou paní učitelku dovolit a když je nenecháš přesáhnout meze, bude to ok. Přeju hodně štěstí v dalších dnech v nové práci!
eithne: Slánko, díky. S těmi tresty je to těžké - zaprvé ještě vůbec netuším, co děcka dělala ve čtvrté třídě, zadruhé se mi nechce rozdávat moc drsné známky, protože si rodiče budou stěžovat a bude z toho mít problém učitelka, kterou zaskakuji, a za třetí mě žádné tresty nenapadají. Kluci byli rozjívení po prázdninách a občas jim ulítlo sprosté slovo - a co já s tím? Káťa je prý nechala slovo třicetkrát napsat. To se mi nepozdává. Já bych je nejraději nechala dřepovat, ale to je fyzický trest. Tohle všechno musím ještě nějak promyslet, a to co nejdřív. Jenže před tou obhajobou se mi do toho tak nechce...
slanka: Je to patová situace - jak trestat a za co konkrétně. Proto bych učitelem nemohla být, neměla bych na to nervy ani náhodou. Ale co bychom byli kdyby nás na škole neměl kdo učit? Čest tomuhle povolání, i když znám lidi co se z toho zbláznili a pak týrali každého studenta - za všechno. Určitě se řvaní nevyhneš, někdy to použít budeš muset, tak bych si asi v soukromí šetřila hlasivky, ale ani v té škole bych si je moc neničila. Já se mám ráda.
Ale teď jsem dostala nápad! "Jednou a pořádně" zařvat a když to nepomůže, hned vzápětí dát celé třídě písemku. A to si panáčkové rozmyslí, jestli budou otravovat. Takhle totiž ztrestají nejen sebe, ale i spolužáky, kteří je za to milovat zrovna nebudou. A víc než nějaká "poznámka od úči" je potrestají nepříjemné pohledy a urážky spolužáků, kteří jim to dají pěkně sežrat. Tohle myslím, že je docela fikaný trest. Někdy stačí i pohrozit písemkou a vzhledem k tomu, že se většinou děti učí až na testy, tak se vsadím, že látku bude umět jen málokdo a budou tedy všichni naštvaní. Takže shodit v očích spolužáků a pak uvidíš jak to bude pokračovat. Hlavně je nenech si udělat z hodiny džungli. Když si vzpomenu na střední, tak takoví ti učitelé co vždy jen zakroutili hlavou a nic neřekli neměli šanci, nikdo je neposlouchal. Musíš si získat ten respekt a pak už to půjde jako po másle. Takových pár písemeček za sprosťárny, pranice a kecání o hodinách Ti ten respekt vyslouží.
slanka: P.S:To co probírali ve 4.třídě zjistíš teď z knížek a s těmi špatnými známkami.... Já si myslím, že postačí taková jedna dvě písemky a pak už bude pohodička, děcka pochopí a začnou sekat latinu. Doufejme..
djová: Moc držím palce, ať se rychle zaběhneš a hlavně, ať máš lepší pocity!
Když já jsem začínala...
eithne: Ale což... za tři týdny tu končím a na magisterském stejně neplánuju pokračovat na peďáku 
djová: Moc ráda na to vzpomínám... Ač mám aprobaci na třetí stupeň, hrou osudu jsem se ocitla na sídlištní škole v Praze (kam jsem nikdy nechtěla) v šesté třídě a hned jako třídní, měli nejhorší prospěch, každý je "zatracoval" v porovnání se dvěma paralelními třídami, já rok po škole... Ale nemohla jsem si přát lepší třídu, byli parta, vzali mezi sebe skoro každého (měli jsme hodně cizinců), nakonec byli v prospěchu nejlepší, jezdili jsme každý rok na výlet nebo školu v přírodě, a to i v devítce!!!
hospodynka: Obdivuji lehkost, s jakou jsi sehnala práci. Kamarádka už bakalář je a nechtěli jí ani na vesnici, že není dost kvalifikovaná
Páťáci jsou hodná zvířátka, ne telátka jako prvňáci či druháci a ještě ne pubertální příšery jako sedmáci. Určitě budeš dobrá učitelka
eithne: DJová: Děkuju. Nevím, jestli mi na to ty tři týdny, kdy tam budu, budou stačit. Ale za tu zkušenost to rozhodně stojí.
Hospodyňka: Práce přes známé 
Učitelky to mají v Praze - myslím si - se sháněním snazší, protože je tu těch škol mnohem větší koncentrace. Tohle byla náhoda, že se ke mně doneslo. Pro ně je to výhodné - já dostávám tabulkový plat, zatímco za suplování se platí dvojnásobek, takže díky mně ušetří.
jarmik: Podle mého je Tě škoda na administrování omluvenek. Měla bys doatat vlastní předmět a učit jenom coby specialist. Nějaký takový máchovský - že by to kombinovalo testy přežití na vražedných túrách s rozbory národních klasiků
boudicca: Bojuj, bojuj. Můžeš se utěšovat, že když je člověkovi blbě, všechno se mu zdá být blbé. Takže až budeš zdravá, určitě ti to připadne fajn Nebo taky ne... Učitel je děsně nevděčná práce
eithne: Díky všem
Jarmiku, takováhle česká škola existuje jenom v Himalájích. A nevím nevím, jaké klasiky rozebírají tam. Ale kdybys měl nějakou takovou v plánu založit v Praze, dej mi vědět, to místo bych brala všemi deseti 
evi: Ty bláho, já už jsem úplně zapomněla, jaká to vždycky byla na začátku roku administrativa, všechno si podepsat a tak. Ale pamatuju si, že to všechna děcka měla ráda, protože dokud se jenom úředničilo, tak se nezkoušelo a nepísemkovalo. Řekla bych, že po prázdninách jsou rozjívené všechny děti a že na to právě tyto první "nevyučovací" dny jsou dělané - aby si zas zvykly na školu, režim a tak. Takže být tebou se nestresuju a přitvrzuju postupně, co si pamatuju, tak nás na začátku roku taky nikdo moc nebuzeroval, i když byl ve třídě hluk, vždycky to přišlo až postupně. Jakmile začneš vykládat látku, tak to bude v pohodě, řekla bych. A myslím, že budeš dobrá učitelka, ty nejsi ta usedlá nudná matróna v pantoflíčkách s bambulkou, ty budeš ten typ, co je s dětmi spíš kamarád, protože má sám mladistvý náhled na svět. A vzpomínám si, že jako děti jsme tyhle učitele měli nejraději. Jasně, neklepali jsme se před nimi hrůzou, protože jsme věděli, že to jsou pohodáři, ale zas si nevzpomínám, že by nás kvůli tomu nic nenaučili. Možná spíš naopak. Ještě pořád žiju v naivním přesvědčení, že autoritu není třeba si budovat tvrdými tresty z pozice někoho, kdo už neví, jak dál (a to děti vycítí), ale spíš rázným, zásadovým a hlavně inteligentním přístupem. Já rázná nejsem, takže učit bych nemohla, já bych tam fakt měla džungli, navíc nevěřím, že jsem schopná druhému něco vysvětlit, nemám na to dostatečnou trpělivost. Ale myslím, že tobě to problém dělat nebude
aailyyn*: Když mně ty děti přijdou jako zvěř. Když si vzpomenu, jaký jsme byli my. My jsme ty učitele prostě programově nasírali. A respekt si nevyřvali ani náhodou. Učitel, který to zase zkoušel stylem kamarád, pohořel, protože měl ze třídy do patnácti minut kůlničku na dříví. Chyba nemůže být v učitelích, že nemají přirozenou autoritu. Sice se nedá autorita získat jekotem, ani si nemůže kantor nechat skákat po hlavě, ale to by musela být fakt hodně hodně silná osobnost. Těžko říct, co se po... kazilo, že na základkách a středních je takové divné ovzduší. Fakt na ty doby vzpomínám nerada a jsem ráda, že už jsem odtamtud konečně vypadla.
lentilka®sdeluje.cz: Noooo... Že by zákaz fyzických trestů? Za dob císaře pána dal kantor zpovykancům rákoskou nebo je nechal půl hodiny držet pravítko na napnutejch rukou a respekt byl hned...
angie*: Neboj, děti jsou sice děsný zvířata, ale postupně se to zlepší, budeš vědět jak na koho... První dny to bývá hektický, ale zajedeš se
eithne: Hospodyňka, Sargo: Díky za vaše relevantní návrhy 
Lentilka, Angie: Děkuju
Aailyyn: Na základku i gympl vzpomínám hodně ve špatném. Neměla jsem to tam ráda a i když jsem nebyla sígr, nýbrž spořádaný podlavicový čtenář, ovzduší tam bylo vážně hrozné. Tady to tak překvapivě ještě ale není - ty děti jsou taky ještě hrozně malé. Jenom je potřeba jim věnovat svoji plnou pozornost po celou dobu. Jsou tam takoví, kteří si pozornost vynucují tím, že zlobí; ale hlásí se na každou moji otázku a chtějí odpovídat a zlobí jen tehdy, když vyvolám někoho jiného. Jsou malí, ale ještě nejsou zkažení, ještě pořád jsou zvídaví. Pořád ještě odpovídají, že je některé předměty baví, že se na ně těší. Takovéhle věci mě tam moc těší.
Evi: Docela jsi to trefila Přístup mám opravdu spíš přátelský a docela to funguje. Sem tam si zařvu "ticho!" a pomáhá to. Jinak řvát nepotřebuju, už jsem si vymyslela pro děti tresty. Sice jsem si myslela, že mě učení bude víc vnitřně naplňovat, což se neděje, ale úplně hrozné to není
zmrzlinka: Mám z toho stiahnutý žaludok už teraz. Keď budeš otvárať školu podĹa Jarmikovho návrhu, ozvi sa - pošlem Ti dieťa. A mohla by si vziať aj Hospodyňku.