Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Můj poslední půlmaraton
Komentáře k článku: Můj poslední půlmaraton
angie*: Na ty zátěžovky rozhodně běž, protože mi připadá, že by to mohlo být přínosné. Při nejmenším se líp poznáš, jak na co reaguješ a když na to přijde, třeba to i v něčem pomůže (myslím tím třeba v přístupu - v čem na sebe máš být opatrná a třeba co se dá změnit...)
Nečetlo se mi dobře, že ti to dalo takovýmhle způsobem zabrat. Buď na sebe opatrná.
lentilka®sdeluje.cz: A tu preventivku taky absolvuj. Né, že se na to vykašleš, až se ti udělá líp. Neznělo to úplně dobře, ten hrudníkovej problém...
jarmik: Téma se přesně trefilo do mých aktuálních běžecko-hypochondrických úvah! A sice si říkám, co přesně dělá běh s tělem a co mi chce tělo svou reakcí sdělit. V sobotu jsem si zkusil ve Varech uběhnout půlmarathon, ale po 16 km jsem si vyhodnotil, že už dál ne. Přestože jsem to čel pomalilililinku, tak mě to totálně vyřadilo na tři dny z provozu. Nejvíc je mi divný, že mě nebolí ani svaly ani klouby, ale prostě se vypíná imunita, ten stav vypadá jako silná alergie.
eithne: Angie: Už studuju jednotlivé laboratoře a co všechno zkoumají, rozhodně to mám v plánu. Jsem na to moc zvědavá, co jsem o tom četla, tak je to pěkná makačka 
Lentilka: Jsem objednaná na pozítří. Ono zajít po deseti letech k doktorovi asi vážně neuškodí... No a právě proto, abych se na to nevykašlala, jsem blog neodlehčila a nezbagatelizovala - můžu si teď chodit připomenout, proč mají ti doktoři cenu.
Jarmik: O tom jsem slyšela. Já už před maratonem četla články o tom, jak polovina účastníků po doběhu nastydne, ať je sebevíc teplo, protože to vyčerpání z běhu hrozně oslabí imunitu. Po maratonu jsem ale byla v pohodě, tak jsem si říkala, jakej jsem nadčlověk; ale teď po Říčanské výzvě jsem taky na dva dny lehla. Bolest svalů je podle mě přímo úměrná námaze, kterou při běhu vynaložíš, zato ale to onemocnění je spíš směs okolností (teploty, větru, vlhkosti, zdravotního stavu před během, námaze...). Nebo si to aspoň myslím na základě různých (nevím nakolik hodnověrných) článků, které jsem o tom četla.
Každopádně tělo ti chce sdělit, ať mu dáš laskavě pokoj, samozřejmě 
zmrzlinka: Keby ste chceli pocut par viet preco je behanie hrozne z prostredia, kde nikto nebeha, dajte vediet A Ty si odpocin ! Ani som nestihla reagovat na minuly clanok aka neskonala pohoda a uz si nas zasobila hrozou prveho stupna... Sice to nebol hlad a uplna nepriazen pocasia, ale strasidelne to je dost aj tak.
Drzim palce na skoru regeneraciu.
A toho roku nebola ziadna zahranicna cesta v lete ?
hospodynka: Velice mrzuté - nedávno jsem někde četla, že po jakémsi běhu mladý sportovec zemřel. Prosím, nech si udělat všechna myslitelná vyšetření, šetři se a odpočívej.
jn: Chtěla jsem napsat čistě jen podporující reakci, ať si chvíli odpočineš, nic si z toho neděláš a tak... ale pořád se mi do toho vkládá otázka - co ti tělo sděluje, jak píše Jarmik. Hodně čtu o čínské medicíně (sama jsem chodila kvůli problémům a chodím s dětma), mají naprosto jiný přístup ke sportu (teda jen klasický starý čínský přístup, bojové sporty apod.) - berou, že každá aktivita, při které se člověk výrazně zpotí ubírá čchi, proto nedoporučují klasické běhy, výkonový sport, ale spíš tai-chi apod. Třeba ti vyšetřením nic nezjistí (v to doufám a držím palce) a znamená to "jen", že tělo potřebuje trochu hýčkat. Držím palce.
eithne: Zmrzlinka: Jen těch pár vět přidej, jsem zvědavá, jestli tam bude něco, co jsem ještě neslyšela 
Letos žádné zahraničí, bohužel. Všichni jsou různě po světě separátně... dlouhodobě... holt jsem se asi definitivně přestala pohybovat mezi studenty s celým létem volným.
Hospodyňka: Zrovna včera jsem se při prohledávání internetu kvůli zátěžovým testům proklikala až na prezentaci "náhlá úmrtí při sportu". Docela zajímavé čtení.
JN: Já právě moc neuznávám sporty, při kterých se člověk nezpotí. O tom, co se mi tělo snaží sdělit, samozřejmě ale přemýšlím hodně a často, bez toho bych si těžko troufala na stokilometrové pochody. Určitě si chci ještě zjistit něco o regeneraci a přizpůsobit se, asi to dělám špatně. Díky!
eithne: Ebřík: To protože je hrozná! 
Sargo: Ale tak aspoň tu nemám poslední článek před měsícem 
nebezec teoretik: "Vzhledem k tomu, že se už delší dobu vůbec nezlepšuju, mi to dost vadí a zajímalo by mě, čím to je."
Prilis hodne, prilis casto, prilis rychle... Stejne rychle treninky jako zavody. Za srpen (a v cervenci a cervnu to neni o moc mene; a nepocitaje 100km pochody) mas nabehano 178 km, coz je asi stejny objem, jako pri treninku na maraton pod 3:30. bez dalsich behacich sportu, bez 100km pochodu.
Telo se nezlepsuje pri behani, ale pri odpocivani a regeneraci mezi behanim. Pokud je behani hodne, nema kdy regenerovat, stagnuje, casem zacne upadat a pak prijde bud unavove zraneni anebo pretrenovani. Jasne jako facka. Mozna to uz nastalo...
eithne: Jé, maraton pod 3:30, teď jsem se zasnila...
Jasně, k tomu přílišnému tréninku už jsem taky došla. Několik dní mi nebylo úplně dobře a neběhala jsem a najednou mě nebolí nohy, když jdu do schodů. To je letos snad poprvé... Ale je mi to stejně divné, protože když se rozhlédnu po okolí, tak vůbec neběhám moc. Kde je ta míra, kterou si člověk může dovolit? A podle čeho se stanovuje doba (a způsob! jaký má být způsob?) regenerace?
Takže otázky přetrvávají, i když určitě zvolním... což asi i souvisí se všemi těmi dálkovými pochody, které mě v nejbližší době čekají
Každopádně díky za názor!
nebezec teoretik: Ono zalezi, jake je to okoli a v jakem vykonostnim pomeru jsou vuci tobe (+ ucastni-li se tolika dalkovych pochodu). Bude-li okoli pouze behat (a nikoliv k tomu i pochodovat), je to sakra rozdil (100km/mesic). Zaroven, behaji-li treba bezne maratony pod 4 (zvolil jsem si tenhle limit, ale muzes si dosadit cokoliv pro porovnani), bude jejich komfortni tempo a objemy jine od tveho.
Z prispevku jsem vytusil, ze te proste bavi behat jen tak (pro zadychani a zpoceni se) a nejake tepovky a systematictejsi trenink neresis. To je OK, pokud to uz neni za nejakym zdravotnim limitem... Paradoxne, ty stavy pretrenovani jsou asi castejsi u nadsenych hobby bezcu ("me se to netyka, to jen profiku") nez opravdovych atletu.
Docela dobrym ukazatelem dobreho tempa je tepovka, behani ve vysokych tepovkach (-treninky behane stejne rychle jako zavody) neni uplne to prave orechove. A chces-li zrychlit, misto kliku zkus behat kratke sviznejsi useky.
Tak hodne stesti, hodne zdravi a "hodne" ubehanych kilometru.
evi: To se vážně nečetlo pěkně, je to o strach, tak se těším, až nám tady napíšeš, že jsi v pohodě. A jsem zvědavá na popis zátěžovek, známý na něčem takovém byl kvůli plánované větší operaci (jestli ji jako ustojí) a nedal to, prý už prostě nemohl v tom tempu šlapat dál. Ale prý to nebylo tím, že by to neudýchal, ale že prostě kvůli trvalým zdravotním problémům nemá natrénováno, nemá žádné pořádné svalstvo, kterým by to ušlapal, a nohy prostě vypověděly službu. To tvůj problém nebude
eithne: Nejsem v pohodě, jsem chudokrevná. Konečně mám pořádnou výmluvu, proč jsem takový máslo...
A tím pádem asi ty zátěžovky nemají cenu, protože doufám, že železo trochu srovnám a budu moct začít trénovat nanovo a na úplně jiné limity. Nebo třeba ne, každopádně jít na zátěžovky v tuhle chvíli by mi přišlo jako plýtvání penězi.
evi: No jo, chudokrevnost je na nic, tím jsem si prošla před pár lety, když jsem koketovala s vegetariánstvím - železo z kytiček mi prostě nestačilo 
A je fakt, že ty stavy jsem měla dost podobné, jako popisuješ ty, akorát když se mi to stalo zničehožnic doma, aniž bych vyvíjela nějakou námahu, tak to bylo dost děsivé. Ale tablety se železem to vyřešily během nějakých třech týdnů. Tak jse zvědavá na tvé příští výkony! 
eithne: Já jsem taky zvědavá. V neděli po Dni cesty jsem si za odměnu dala k večeři tatarák, hodlám svoji dietu brát patřičně vážně Ne, ale už nějaké změny pociťuju, a jestli je to opravdu tím železem (ale čím jiným?), tak je to naprosto úchvatné. Jenom houšť a větší kapky!