Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Silvestrovské putování z Broumovska do Orliček
Komentáře k článku: Silvestrovské putování z Broumovska do Orliček
helca: Pekny, ale ta zima! Ty mokry boty, uplne si to zalezla pod dekou predstavuju. Fuj.
eithne: Ty mokré boty byly moje volba, podruhé bych si je vzala taky - já hrozně nesnáším pohorky, totiž. A bylo to fakt pěkný, já ty studené nohy umím docela dobře z vnímání odfiltrovat 
boudicca: Z promáčených bot mě zebou nohy za tebe, stačí si to jen představit! 
Už dávno jsem pochopila, že pro mě by podobné vícedenní zimní výlety nebyly, protože bych se na nich prostě nezahřála. Ale čte se to moc hezky. Těším se na další povídání.
eithne: Se zimou zas takový problém není - jasně, chvílemi člověk mrzne, ale pak stačí jít chvíli do kopce a je mu zase teplo A v noci v péřovém spacáku a péřových botičkách bylo úplně nejlíp (bavíme-li se o té druhé noci, teda)
boudicca: No jo, když já zvládám teplo jenom naakumulovat, ale vyrobit si ho sama neumím. 
Takže i když jsem zabalená a třebas mi je i vedro při pohybu, tak mi dříve nebo později začnou mrznout ruce na nohách a na rukách. Na lyžích je to ok, co dvě hodiny se jdu nahřát do hospody nebo na záchody, ale na delších výletech zmrzám úměrně délce výletu.
Venku jsem spala jednou, v hotelovém iglú v Rakousku. Několik vrstev kožešin, super tlustý arktický spacák a stejně jsem se klepala půlku noci zimou. A to jsem spala jen v termoprádle a čepici, jak radil průvodce.
Jestli máš tipy na lepší prokrvování těla, sem s nimi!
eithne: Na prokrvování těla je skvělý alkohol. Samozřejmě se musí pít až v ten moment, kdy jsi dobře zaizolovaná, tedy ve spacáku, ale pak ti pomůže rozproudit krev a zahřát tu izolační vrstvu.
Článek o spaní v iglú si pamatuju a při té myšlence je mi zima. Ta představa velkého prostoru ohraničeného ledem... ne, to je moc 
Jako... já se v zimě pod stanem taky většinou až tak nezahřeju, ale stejně mi to za to stojí
sargo: Myslím, že bych si tu nahřívací deku, na které se tu povaluju, musela rozfajrovat o hodně víc, aby mi to začalo připadat romantické Představa té zimy přebíjí holt všechno ostatní. Ale moc ti přeju, že si to tak pěkně užíváš 
eithne: My ale máme teplé oblečení, víš. Vlastně mám pocit, že mi tam zima moc nebyla, ale možná jsem už na to jen vytěsnila vzpomínky - já si většinu výletů pamatuju hlavně obrazově
evi: U těchhle počtení vždycky zjišťuju, jak jsem vlastně zimomřivá, protože mi z těch fotek nočních ležení jde celkem mráz po zádech Ve skutečnosti vám ale závidím, že tohle umíte absolvovat, protože se vsadím, že v létě na těchhle krásných místech musí být hrozné davy lidí. S domácími mazlíčky to mám možná podobně jako ty - teda aspoň tak nějak zastávám názor, že pes patří do boudy (kde ten náš žil od mých deseti do pětadvaceti let, načež ho vystřídala kočka) a ne do panelákového bytu, česká města a Praha zvlášť mi vůbec přijdou dost přepejskovaná. Hlavně asi nejvíc neuznávám lidi, co maj jako mazlíka obrovskýho hafana, kterýmu je úplně šumák, co na něj venku pokřikujou, neposlechne ani omylem a žene se mi po dítku, které mu nic nedělá (kromě toho, že se za mě schovává ) Pes z tvého vyprávění tedy působí jako veliký sympaťák! Zvlášť když ještě hřeje