helca: Jednou nohou v hrobe 🤭 Uplne to vidim, razem je koleno ten nejmensi problem.
Postel jsem ti mohla prevlict! Batole vcera vystrkovalo ruku z postylky a laskave mi ukazovalo, kde to nemam spravne zastrkany. Takze bys to mela i s inspekci.
Hele, to si rikas, kdyz nekoho potkas s berlema v Hornbachu? Jakoze me by fakt nenapadlo, ze je simulant. Maximalne tak ze je chudak, ze je ten kram tak obri a nachodej se tam vzdycky kilometry, nez najdes vsechno, co potrebujes. A i paraplegici chodej do bazenu, tak co by nesel berloun? Tam bych se akorat bala, ze se cestou do vody silene rozmaznes na mokrejch dlazdickach.
Doufam, ze uz se ti to dobre dohojilo!
helca: Pamatujes si, ze Evicka z tabora si ulomila koleno? Rikala, ze ji vsichni poustej sednout, ale ze odmita, protoze ji ta noha pak blbe trci vpred. Mozna to je pochopitelny a nechaj te stat?
Ale jako sedej si. Me zase desi, ze se vedle me sesype pri zabrzdeni nekdo o berlich. Mam ho jistit? Nebude si pripadat nesvepravne? Mam ho drzet? Mam ho nechat spadnout? Neublizi si jeste vic? Jakoze, sedni si. Kdo to neustoji, ten by se nezvedl. Ono urcite i nekterejm duchodcum dela dobre, kdyz jednou poustej sednout oni, zr jeste nejsou tak stary.
eithne: Nojo, ale já chtěla mít čistou postel co nejdřív, a ačkoliv jsi byla první návštěva, bylo to až dlouho poté Ale je fakt, že zastrkaný jsem to asi správně neměla. Batole do každé rodiny!
U "já si říkám" a "co si asi oni říkají" používám dvojí metr jak vyšitej. Na druhou stranu mě by nikdy nenapadlo ječet na paní, která požádá v autobuse o sedadlo, protože je těhotná a je jí zle, že určitě těhotná není, páč to na ní není vidět, což je scéna, které jsem byla svědky a zaryla se mi hluboko pod kůži.
Já si myslím, že staří lidi v MHD drží balanc mnohem hůř než mlaďoši o berlích. Evičky zlámanou nohu si nepamatuju, ale ta trčící noha, to je vždycky kříž. Já už ji naštěstí ohnu na 90 °, takže jsem v klidu. (Simulant!) Ale jo, jinak jsem si sedala vždycky jen na místa, která byla správnou nohou do uličky.
Díky moc Ještě se hojím, ale je to na správný cestě.
atraktivnistrasilka: Jaj božíčku, tolik smůly na jedno koleno.
Mohu tě ujistit, že spousta z těch situací, co popisuješ, by ve mně nevyvolaly žádné pochyby o tom člověku o berlích. Například v bazéně bývá takových lidí o berlích nebo na vozíku fakt spousta, právě proto, že bazén je pro ně většinou ta jedna snesitelná forma aktivního pohybu. O berlích bych ho hobbymarketu klidně šla, páč když mám berle a do toho mi rupne žárovka (třeba), tak se tam klidně odkulhám, abych nemusela být na hajzlu potmě. Tyhle situace mi fakt vůbec nepřijdou divné. Já lidi s kompenzačními pomůckami takhle vídám úplně běžně a naopak je obdivuju. Jedinkrát jsem na týden byla nucena používat berle kvůli výronu kotníku, byl to pro mě čirý děs a nikam jsem nechodila (taky jsem nemusela, bylo mi asi 18 a prostě jsem nešla do školy), i když jsem teoreticky mohla. Ono mít berle automaticky neznamená, že nic nemůžu. Tak to beru i u ostatních.
Tak či tak, přála bych ty berle každýmu aspoň na dva dny, pak si člověk jinak váží svých rukou, to potvrzuju.
Ad nemocnice - já naprosto chápu tvoji preferenci ohledně samostatného pokoje. Jestli jednou budu rodit (ne teda že by teď bylo co), už vím úplně přesně kde - právě z toho důvodu, že tam automaticky dávají na pokoje po jedné, pokud není nějaký extrémní nával. Je to tam standard. Jinak bych byla první a nejhlasitější v řadě, kdo nabídne prachy za nadstandard jen kvůli tomu, abych měla pokoj sama pro sebe. Přežiju blbý jídlo, přežiju i sdílenou koupelnu, ale ten pokoj prostě potřebuju svůj, to vím. Tyhle věci mám asi podobně... A když byl Mikyn na operaci s tím nádorem, celkem třikrát, pokaždé na pokoji vychytal nějakého hýkače. Já to chápu, oni tam jsou lidi i po větších operacích - třeba odstranění štítné žlázy, různých karcinomů oblasti hlavy a krku... ale fakt to tam pak není fajn, a Mikuláš teď naposled ani jednu noc nespal, nedalo se to. Byli na pokoji 4 a jeden tam chudák bolestí blouznil, druhý divoce zvracel po narkóze.
Tým sousedi s batoletem a blbě odhlučněnou plovoucí podlahou tu. To "naše" batole taky začalo třískat s věcmi, které nejsou hračky. Ale já na tyhle sousedy začínám být trochu alergická celkově. To je taková kombinace řvaní na dítě - řvaní na psa - pes doma sám vyje - hlasitá soulož v koupelně - baci baci do podlahy v šest ráno o víkendu - dítě brečící čtyřikrát za noc. Dítě za to nemůže, ale objektivně jsou to kvůli tomu ovlivnitelnému zbytku vůbec nejhorší sousedi, co jsem měla.
atraktivnistrasilka: Samým rozhořčením jsem na konci zapomněla popřát brzké zotavení po operaci! A hlavně, ať je to už finální kuchání, to bych ti přála. Tohle trápení už vystačilo na obě kolena.
eithne: Jak je možný, že já v bazénu nikdy nikoho o berlích nepotkala? Ale dobře, tak já to ve středu teda zkusím. Už abych se na to začala mentálně připravovat. Celkově se snažím aktivity neomezovat, (jakože nákupy a vynášení košů a tak,) ale opravdu mě to stojí víc psychických sil než těch fyzických.
(I když když jsem zkoušela, jak daleko o berlích ujdu, jakože takovou malou zdravotní procházku, tak noha ušla dva kilometry, jen to hvízdlo, zatímco v rukou jsem pak neudržela příbor )
Mikyna je mi upřímně líto. Já už měla blouznící i pokakanou spolubydlící a to mi vždycky je líto jich i mně. Zvracecí po narkóze jsem neměla, to jsem byla já.
Porod je zase ještě úplně jiná záležitost, tam mi samostatný pokoj připadá ještě mnohem důležitější. Přece jen tam je to i o nějakém zážitku. Kuchání nohy je o tom být už hlavně doma.
Vaše batole a vaše sousedy bych psychicky nedala. Už jsi o nich párkrát psala a já si pokaždé říkala, že bych na to neměla nervy. Já i u sebe doma, kde opravdu slýchám jen nadsedy, občas musím být se sluchátky nebo se špunty v uších, protože prostě potřebuju naprosté ticho. A to ti moji nejsou hluční nonstop - to jen to dítě, anebo když mají návštěvy. (Ano, Vánoce byly peklo. Na celé svátky za nimi přijeli příbuzní z ciziny.)
Díky moc za přání! Kéžby
atraktivnistrasilka: No vidíš, jak posiluješ ruce. Ne, úplně to chápu, i pro mě to bylo na ten týden, dva horší psychicky než cokoli, a to jsem byla prakticky jinak mohoucí, akorát jsem nesměla šlapat na tu nohu s pochroumaným kotníkem. A kdybych na ni šlápla, tak se taky houby stane, že jo.
Jo, zvracení po narkóze ani nářek bolestí prostě neovlivníš. Je to trochu jiná úroveň pruzení než nahlas zapnutá telka, nejlépe třeba Prima, Nova a tak. V pardubické nemocnici chlapci naštěstí telku na pokoji neměli, ta byla jen ve společenském koutku na chodbě.
Se špunty jsem zkoušela spát. Mě rozčiluje, že to dítě prostě brečí několikrát za noc. Je to tak celý ten rok, co tu bydlíme, ale za ten rok dítěti krapet zesílil ječák, a už je to hodně nepříjemné. Spánek u mě kvůli tomu pláči (on je to teda spíš hysterický jekot většinou) přechází do nepříjemných nočních můr, až se pak nakonec probudím úplně. Jenže mně ty špunty během noci z uší vypadávají, což mě taky strašně štve - já jsem v tomhle trochu autista, a jakmile mi chybí špunt, neusnu, dokud ho prostě nenajdu a společně s tím druhým, který mi v uchu zůstal, neuklidím (znovu nasadit nepřichází v úvahu, protože mi usnutí se špunty trvá déle, nejsou mi příjemné, a to si někdy k ránu většinou nemohu dovolit, hrozí neusnutí). Vnímám obrovský rozdíl v kvalitě svého spánku, když někam jedou a dítě přes noc není doma. Dítě za to samozřejmě nemůže, ale souseda, který si ten byt renovoval sám, bych za tu neodhlučněnou plovoučku pověsila do průvanu. Vždyť já často slyším i to, co si doma povídají... Svátky u nás taky byly hlučné, sousedce přijeli rodiče a nějak se tam všichni zhádali, do toho řvalo dítě a štěkal pes - byla to švanda.
eithne: Jóó, když mně vypadne špunt z ucha během spánku, tak mě to spolehlivě probudí. A taky ho musím najít a vrátit, jinak neusnu. Jenže já jsem prostě závislák.
Ach jo... ticho pro všechny
helca: Never, ze je porod o zazitku! Porod je od prvniho vysetreni zejmena o tom co nejrychlejc vypadnout. Z boxu, z sestinedeli, z porodnice.
Na rozdil od hospitalizace bezny na tebe jeci novorozenec hned u hlavy a jeste je to tvoje vina 😁 Jinak je to stejny. Furt nejakej nastup, mereni, nikdo se nevyspi, boli kdeco a fakt tam nechces bejt 😀
sargosargo: Ta kytara! To je pecka naprostá, skvělý, báječný, miluju kytaru Prosím pěkně zahrát Listopad
(Málo jím a málo spím a málokdy tě vídám... - a vida, dokonce je to ze života
)
Berle zní jako pekelná pruda, co chodítko, fungovalo by? To je otázka, kterou asi jednou rozseknu. Berle bych se svýma prackama nedávala. A jak funguje jedna berle? Chodit někam bych si hlavu skutečně nelámala - obrat "ať si každý myslí co chce", který jsem konečně uvedla do praxe, vřele doporučuju, žije se s tím mnohem líp
Jsem ráda, že to proběhlo tak nějak civilizovaněji než minule, tak se drž
eithne: Hraní před lidmi je úplně jiná disciplína! To nedávám ani na piáno, ve kterém jsem mnohonásobně lepší Ale dobře, zařadím to do repertoáru, taky ji mám ráda.
Chodítko jsem nikdy nezkoušela, ale pro mě by nemělo benefity. O jedné berli jsem jeden den u doktorů a v práci strávila a dostala jsem za to takový pojeb, že už to nikdy neudělám. Hlavně kvůli zádům, ale i ta noha tak má prý menší úlevu. Mně to přišlo fajn.
"Ať si každý myslí, co chce" se snažím trénovat, na to jsou skvělé výlety s Ebříky, ti mi v tom jsou zářnými vzory Ale jak se stále znovu přesvědčuji, furt mi to moc nejde.
Díky! Proti všem minulým operacím a následkům je tohle skutečně nejlepší průběh
zlomenymec: houpy*
Ad televize: Nesnáším, když se chci v televizi koukat na reklamy a oni tam na chvíli pustí nějaký pořad!
Je to zlo. Navíc vše je dabované, což je kromě Červeného trpaslíka a Simpsonů vždycky horší zážitek. A kdybych měl koukat na nějaké Ordinace nebo Prostřena, tak asi i s operovaným kolenem domů poběžím
Ad bolest: Jestli existuje nějaký Bůh, tak na tohle bych se ho rád zeptal - jakože jasně, bolest je užitečná, varuje tě před nebezpečím a že jsi zraněná a tak, to beru. Ale probohy, fakt je nutné dát lidem možnost prožívat takovou bolest, že by nejradši vyskočili z okna? Nemohla se ta hranice nějak snížit? K čemu je to sakra dobré, zažívat tak hroznou paralizující bolest?
Ad Unreal Tournament: https://media1.tenor.com/m/3LF5Gwi_ZeMAAAAd/sad-kid.gif
Ad HoMaM II: A trojku ráda nemáš? Já dvojku nehrál, jen 3 a4
Arcane doporučuju, je to skvělé (první série, druhou jsem zatím neviděl). K sehnání je to, ehm ehm, všude možně
Jaká že to byla LEGA? :O
Ad ticho: JAK JÁ TI ROZUMÍM. Ticho a děti nejdou moc dohromady. Když jsme se nastěhovali do prozatímního bytu, tak jsme zjistili, že vedle nás bydlí rodina s 2 dětmi. Jedna dcerka je lehce školní, druhá předškolní. A... nejsou vůbec slyšet. Je to neskutečně zvláštní, ale já je vůbec neslyším, až si říkám, jestli tam fakt někdo bydlí. Pokud někdo někoho ruší, tak maximálně my ostatní - resp. přítelkyně s jejím astmatickým kašlem... (uno_reverse_card.jpeg)
Tulácké ráno je moje oblíbená! A hráz! Nauč se i hráz!
Ad lidi kolem tebe: Máme tě rádi, Eithne!
A ty berle prosímtě používej co nejvíc, šmarjá panno, ať máš to koleno a stehy a všechno v pořádku
eithne: Na Simpsony jsem se nikdy nedívala, ale kromě Červeného trpaslíka ještě uznávám dabing MASHe. Ježiš, Ordinace nebo Prostřeno, to zní jako nový druh pekla.
Bolest je kámoš. Když to bolí, víš, že ještě žiješ. Aspoň nám to říkali na krav maze. Ale mně by nevadilo, kdyby se o pár stupňů snížila
UT mě mrzí, hrozně jsem se na to těšila, ale teď do toho vůbec nemám chuť. HoMaM jsem kdysi trojku (nebo čtyřku?) zkoušela, páč chtěl hrát společně kamarád, ale vůbec mě nechytla. Jsem zpátečník
Arcane se líbí všem, ale já vůbec nevím, kde shánět, když už není Uložto. A Netflix si předplácet nechci, abych na něm netrávila čas.
Lega mám dvě. Maličkého jednorožce (toho mám dokonce dvakrát) a pak velkého ledňáčka, že prý když pořád jezdím po světě pozorovat ptáky. Je to nejpozornější dárek za mnoho let
Ticho... ticho. Váš odhlučněný byt nemohu nezávidět, a samozřejmě vám k němu gratulovat. Odhlučněné byty pro všechny
Přihazuji Hráz do seznamu
Děkuju
zlomenymec: Co UT? Nechytlo tě to náhodou mezitím?
Arcane bych ti mohl kdyžtak nějak opatřit, přes úschovnu nebo tak :O
eithne: Já teď byla dva a půl týdne na dovolené v cizině - články již brzy i na vašich monitorech! A předtím jsem byla nemocná a bylo mi špatně, že jsem ani u počítače sedět nezvládla, takže UT nemělo kdy
Arcane bych sice ocenila, ale tohle zní pro tebe skoro až nelegálně a já bych nerada, aby kvůli mně lidi páchali nelegální věci, takže si spíš někdy předplatím na měsíc něco, kde to budou mít. Ale moc děkuju, vážím si toho
eithne: To jsem ti chtěla napsat: Arcane je fajn! (Předplatila jsem si Netflix. Jsem fakt nemožná
)
matěj h.: Hlasuju pro Homam 3, dvojku si matně pamatuju ze základky, ale jak jsme narazili na trojku, nic jinýho nemělo šanci. Občas (jednou za x let) si to zahrajem i dnes.
Na kytaru jsem se konečně po desetiletích snění začal učit předloni, potlačil jsem ego a našel si na netu na prvních pár měsíců učitele. Byl to Petr z těch dvou videí o hudební teorii cos postovala. Jinak jestli začínáš, obdivuju, že rovnou vybrnkáváním, já už si celkem zahraju, ale ze hry prsty mám zatim respekt. Takže ač je Tulácký ráno na 2do, zatim se musím spokojit s křížem.
Tak ať je to pokud možno ta poslední operace. Třeba jednou někde na stovce. Měj se fajn
eithne: Já začínám vším dohromady. Funguje mi to tak líp, že získám povědomí a ono to pak začne nějak fungovat. Když se upnu na jeden (byť správný) postup, tak mě hrozně frustruje, když se zaseknu, a většinou je to konečná. Teď když mi nejde vybrnkávání, vracím se k jednoduchým písničkám, a když bojuju s prtokladem na F (jsem fakt začátečník), tak zas můžu chvíli vybrnkávat.
Díky moc! Těším se
porestartu: jaká je šance, že taková operace člověka vyléčí, a jaká, že to bude k ničemu?
eithne: Tahle otázka je zvláštně postavená. Bez té operace bych nemohla pořádně chodit. Díky ní můžu. Samozřejmě ale je to koleno už tolikrát vyspravované, že je mnohem náchylnější k dalším úrazům.
rebarbora2: Panenko skákavá, já žila v domnění, že ta operace kolene byla jen jedna Doufám, že touhle dobou, kdy jsem se konečně dostala ke komentování, už to máš zhojené a přeju, aby už žádná další operace nebyla potřeba a ty sis běhala jako kamzík
eithne: Moc děkuju Zhojené to není ani zdaleka tak, jak bych ráda, ale asi můžu být ráda za stav, v jakém to je. Co jiného můžu dělat