Sportování podevětašedesáté. Jedno lezení, jeden výlet v Jizerkách, jeden swimrun závod, dvakrát bazén, dvakrát střelnice, 117 km na kole, 98 km běhu a začátek kravmagového semestru. Z mikropříběhů tu je taky mobil zapomenutý na návštěvě, oprávněná, a přesto nespravedlivá pokuta za parkování, hipsterství v kavárně a jednodenní kurz první pomoci od ZDrSEMu. Pořád mě bolí pravé koleno, ale jinak je mi skvěle a všechno mě to hrozně baví. Září.

Řeklo by se triatlon bez kola, ale vůbec ne, tohle bylo mnohem zábavnější: během závodu se plavalo šestkrát a dohromady to dalo kilometr a půl. Jo a nebyla tam depa, takže se běželo v mokrých hadrech a plavalo v botách. Samozřejmě jsme si na to objednali nejošklivější víkend za několik měsíců: šestnáct stupňů, vítr a déšť. A bylo to skvělý.

Krav magový kemp. Akce plná dřiny, bolesti, alkoholu – zábava jen pro ty nejdrsnější z nás. Nebo se tak aspoň snažíme tvářit :)

Do práce jsem začala jezdit na kole nebo běhat, a sportovní deníček tak vypadá jako omalovánky. Jedna padesátka, na které jsem se hecla a vyhrála jsem ji. (Hecla jsem se tak moc, že mě ještě teď na konci měsíce bolí pravé koleno při pokusech o běh.) Byla jsem na tři dny v Krkonoších za turistikou a společenským životem. Třikrát jsem byla plavat + jednou si zkoušela plavání v botách a oblečení na Slapech, protože Swimrun závod se blíží. Vrcholem srpna již tradičně byl živohošťský kravmagový kemp, letos s tématem Shabak, tedy izraelská tajná služba. Sportování poosmašedesáté.