Eithne | Eithné píše

Z horského národního parku Horton Plains jsme se vydali na jih do nížin, a to k národnímu parku Sinharaja, kde mělo být tolik zvířat, až se nám ani nevejdou do foťáku! A bylo: třeba pijavice, těch byla spousta. Naštěstí přišly i sympatičtější kousky - cibetky, mangusty, sambarové, světlušky, štíři...

Víkendový výlet v Krušných horách. Měly jsme tam všechno: déšť i sluníčko, borůvky, jahody i maliny, smaženici z vyžebraných vajíček a nasbíraných hříbků, přespávání ve squatu i v lese pod plachtou, oheň i strašidelnou příhodu, a taky spoustu zábavných historek o tom, jak neumíme jezdit vlaky ani autobusy.

Po přeletu z Malediv na Srí Lanku jsme se vydali do centrální části ostrova - do Sigiriye. Měli tam divoké pávy, malilinkaté jelínky a obrovitánské veverky, opice, chrám s netopýry a hlavně, hlavně divoké slony. A taky jsme cestou platili pokutu, protože jsme rebelové.

Tři dny na Kokořínsku. Bylo mokro i sluníčko, chůze i válení se, ohně a buřty, hry, klouzání v blátě a chození.

Poslední dva dny na Maledivách. V tomhle díle jsou bezkonkurenčně nejlepší fotky za celou dovolenou, a tak mi s nimi trochu ujela ruka. (Šedesát tři.) Rozloučení s fantaskní podvodní říší a odlet na Srí Lanku.