Vyúčtování Šroty

Když jsem si kupovala Šrotu, byla jsem nejistá, jestli budu mít dost peněz na její provoz, protože jsem v té době končila každý měsíc sotva pár tisíc v plusu a bez jakéhokoliv finančního polštáře - a o to pečlivěji jsem si zapisovala veškeré výdaje. U Mondea už to asi tolik hrotit nebudu... každopádně než to všechno vyhodím, tak pár poznámek.

Zelená Šrota aka Octavia 1,8 TSI, r. v. 1997, najeto 136.000 km
(pořízená v dubnu 2017, prodaná v březnu 2021)

pořizovací cena ..... 29.000 Kč
převod ..... 1.000 Kč
(prodejní cena ..... 0 Kč)

benzín 2017 ..... 9.328 Kč
benzín 2018 ..... 18.915 Kč
benzín 2019 ..... 14.784 Kč
benzín 2020 ..... 13.007 Kč

povinné ručení 2017 ..... 2.570 Kč
povinné ručení 2018 ..... 2.570 Kč
povinné ručení 2019 ..... 2.920 Kč
povinné ručení 2020 ..... 3.493 Kč

dálniční známky .... 4 x 1500 = 6.000 Kč

STK 2017 ..... v ceně
STK 2019 ..... 3.650 Kč

pokuta za parkování na fialové zóně 2018 ..... 500,-
pokuta za zastavení na fialové zóně 2019 ..... 500,-

dopravní nehoda - totálka (dostala jsem) .... -18.749 Kč
dopravní nehoda - oprava (platila jsem) ..... 1.655 Kč
 (zahrnovalo výměnu 1x PP blikače, 1x žárovky H4, 2x žárovky 21 W, 1x žárovky 5 W, opravu PP blatníku a celkovou prohlídku; cena byla 1.300 Kč za práci a 355 Kč za materiál)

oprava kontrolky ABS ..... cca 200 Kč (nemám účtenku)
oprava převodovky ..... cca 1.000 Kč (nemám účtenku)
utěsnění a doplnění klimatizace ..... 2.123 Kč
oprava píchlého kola ..... 222 Kč

Deníčkové zmínky o Šrotě:
Deníček autoškoláka
Tréninkový deník: duben 2017 (pořízení)
Zelená Šrota a naše první tisícovka
První rok řidičem
Tréninkový deník: únor 2019 (nehoda)
Tréninkový deník: září 2019 (dost na hlavu pokuta)
Tréninkový deník: březen 2020 (první silniční kontrola)
Umění plánovat (prodej)

Je úchvatný vidět, kolik jsem ušetřila za benzín tím, že jsem začala do práce v r. 2019 běhat a jezdit na kole. Teoreticky už jsem mohla i o rok dřív, ale to jsem byla v práci teprve první rok a byla jsem rozpačitá, že je tam jenom pánská sprcha. Teda ona tam prostě byla jediná neoznačená sprcha, ale já byla na patře jediná holka; a trvalo mi rok, než jsem oprskla natolik, abych do ní začala taky chodit a neřešila, jestli to nebude někomu vadit.

Nejlevnější pražský benzín na OMV jsem brala v dubnu 2020 (27,90 Kč/l), nejdražší v červenci 2018 (35,50 Kč/l). Nejlevnější benzín v Praze obecně jsem brala na Ono Štěrboholy (červenec 2017, 27,50 Kč/l) a nejlevnější celorepublikově na RobinOil v Rakovníku (září 2020, 27,30 Kč/l). Dokud jsem pracovala v Normě, měla jsem Ono blízko, a tak jsem jezdila tam, pak už jsem skoro výhradně přesídlila na OMV, které mám nejblíže domů. Pohyby cen na mé nejbližší benzínce v rámci jednoho roku se pohybovaly +-4 Kč/l.

Povinné ručení jsem měla levné, protože bylo psané na mámu. Tím pádem jsem si nenajížděla vlastní kilometry (s tím začnu až teď s Mondeem), a kdybych způsobila nehodu, sebrala bych mámě bonusy... ale na svoje jsem neměla peníze. Díky, mami. U Šroty jsem ho měla u Generali, teď jsem přešla k Allianz (a nechtějte vědět, kolik mě stojí - ale rozšířila jsem si ho na pojištění kdečeho).

Za první pokutu se samozřejmě stydím. Na fialové zóně jsem parkovala každý týden při cestě do bazénu, jenže ne vždycky jsem si vzpomněla na zaplacení a ne vždycky mě na to kamarádka upozornila. Tu jsem zaplatila bez ptaní. Druhá pokuta mě naopak strašně štve, protože byla zavřená polovina Ořechovky, kam jsem se snažila dostat, a tak jsem si přibrzdila u kraje silnice, abych se podívala do mapy, (nejsem rebel a nebudu koukat za jízdy, žejo,) a v tu chvíli projelo Eltodo a vyfotilo mě. Na fotkách bylo vidět, že jsem uvnitř a mám blinkry, ale jak mi bylo při protestech vysvětleno, fialová zóna se neplatí za parkování, ale zastavení.

Nehoda byla pouhý ťukanec, kdy mi do levého pruhu vjel bez kouknutí na světlech řidič z pravého a já si o něj vysklila pravý přední blinkr a zprohýbala plech. Pán z pojišťovny přišel škodu posoudit na moje domácí parkoviště, kam jsem odpoledne z práce přijela, a při porovnání ceny opravy v autorizovaném servisu a tržní ceny mého auta (prostě si zadal Šrotiny parametry na Sbazar) zjistil, že se částky kryjí, a tak mi to vystavil jako totálku. Tím se mi Šrota z velké části zaplatila, protože samotná oprava (mimo autorizovaný servis, samozřejmě) stála šestnáct set.

Samotných oprav na Šrotě bylo naprosté minimum, měla jsem obrovské štěstí na bezporuchový kus. Pár měsíců po koupi mi začala svítit kontrola ABS, ale stačilo vyměnit senzor na kole. Horší byla jedna cesta ze severních Čech, při které Šrota přestala couvat - nešla zařadit zpátečka. Zaparkovala jsem doma velice opatrně po čumáku, a protože jsem byla v Praze jen na víkend a v týdnu jsem pokračovala ve školení na severu, k mechanikovi mi auto vezla máma, přičemž ji táta z místa vytlačil. To mě stálo kolem tisícovky. Protože jsem zhýčkanec, nechala jsem si jedno horké léto provizorně zalepit a doplnit klimatizaci, což bylo to nejdražší, co se na autě kdy podnikalo. Poslední defekt byla píchnutá guma, kterou stačilo zalepit.

Samozřejmě, že by se za ni dalo utratit víc. Jezdila jsem celé ty čtyři roky na zimních gumách. Musela jsem odpojit od elektřiny pravé zadní dveře, protože šlo okénko jen dolů, a i tak jsem ho nakonec vypodkládala dřevěným špalíkem, aby nepadalo. V blinkrech mi to trochu zkratovalo, takže když jsem pustila blikačky, musely se pak blinkry nahazovat dost sofistikovaným způsobem. Pár měsíců byl problém zavřít levé zadní dveře - musela se vyháknout taková pacička, aby zacvakly. Ke konci nešel otevřít kufr. Na levých zadních dveřích se dost odlupoval lak a celkově už byla na mnoha místech zrezlá. Jenže to nebyly věci podstatné k ježdění a bylo zbytečné do nich investovat, když jsem věděla, že po mně už půjde na díly nebo na šroťák.

Suma sumárum: Šrota byla nejlepší první auto, jaké jsem si jen mohla přát.