Když jsme se loni vraceli z Ruska, nikdo moc nevěděl, kam pojedeme další rok. V mém osobním výběru bylo Norsko, Írán a Černá hora, Lukáš prosazoval Norsko a Klára Pobaltí na kole. Nikdo nevěděl přesně a nikdo nic moc neřešil.

Minulé zkouškové jsem dělala tři zkoušky v jednom dni. Byl to slušný zářez a byl by ještě lepší, kdybych je bývala byla udělala.
Neb jsem člověk ambiciózní a svým stínem se již dávno nenechávám omezovat, nakupila jsem si na poslední týden zkouškového sedm zkoušek z šesti předmětů. Jedinou noc jsem spala více než dvě hodiny, spánkem přes den se trénuji na světlé norské noci. Aklimatizace, by jeden řekl. Pro sebevzdělání cokoliv ;-)

První tři červnové týdny se nesly v duchu skoro-oddychovém. Vysvětlení zaheslování rubriky a další kratochvíle ;-)

Do dne a do roka a mám za sebou další - svůj čtvrtý, oficiálně pátý - pokus o složení zkoušky u našeho nejlepšího a nejúžasnějšího Peterky, co jich na světě je. Uvidíme, jestli i nadále budu pokračovat ve své desetibodové tradici...

Všude kolem je spousta věcí se svou osobitou historií. Jen aby promluvily, vyprávěly...

Malé resumé. Květen je nenáročný rozjezd, červen se přiostřuje a září, přátelé, to bude sekec. Tam už se nezakecaj.

Král Krysa je skvělá městská noir fantasy, která udělá ze čtenáře milovníka drum'n'bassu, aniž by ho kdy slyšel.

Když se nedaří, tak se nedaří.

Ono se to nestává, ale mně se to stalo.
Potkalo mě štěstí.
Potkala mě klika tak nehorázná, že si ji ani nezasloužím - konkrétně za svoji aktivitu v tomto předmětu dozajista ne 8-)

Čtyřikrát jsem v cíli rozdávala botičky. Myslela jsem si, že by mohlo být fajn si vyzkoušet Prahu-Prčice ujít: opravdu z Prahy, trasu Karla Kulleho, sedmdesátku.