Má citlivá dušička nebude mít pokoj, pokud se alespoň pár slovy nezmíním o dnešním dni plném protivenství a nepochopení ze strany zkoušejících. Toto není o příkořích na mně spáchaných, toto je pokus o sumarizaci dnešního dne.
Nechtěla jsem mít tři zkoušky v jednom týdnu a už vůbec ne TYHLE tři zkoušky. Co se dá dělat.
Chtěla jsem se na ně aspoň pořádně učit. Ale...
"Neměla bys pít tolik kafe."
Poslechla jsem. Nasypala jsem si ho do jogurtu.
Film: Nouzový východ. Divadlo: Nosferatu. Nedoporučuji ani jedno.
Nevím, zkrátka nevím, proč musím mít ve škole největší problém s předměty, které mě opravdu baví. Syntax českého jazyka je úžasná disciplína, kterou bych se ochotně zabývala i ve vzdálené budoucnosti. Bohužel, ze tří termínů zápočtů jsem dneska měla třetí - neúspěšně.
Původně jsem chtěla napsat blog o tom, jak si Hiršal žije, když překládá zrovna Morgensternovy počiny. Například Noční rybí zpěv mě fascinuje už doby, co ho znám. Google mi však osvěžil i Morgensternovy Trychtýře, které jsem neodolala přidat, a zcela nově poskytl Veliké lalulá. A potom metodiku překladů Trychtýřů... a už se to vezlo. Po několika hodinách brouzdání netem po Morgensternových dílech tak přikládám (několikrát krácený) výcuc toho nej :-)
Čistě pro zajímavost a možná i trochu z vlastního zoufalství nad vlastními výsledky vám předkládám zadání testu z vývoje německého jazyka, který jsme psali v pátek. Nebyl by mi někdo schopný říct, k čemu tohle potřebuje běžný základo- či středoškolský učitel vědět?
Neodolala jsem a připojila se k řetězáku u Elory a Koblihy. Melancholická nálada a hlasitá klidná hudba jsou pro mě nejlepším nástrojem na sebezničení - obávám se, že jsem se otevřela víc, než se mi bude líbit, až to po sobě budu číst znovu ;-)
Znám všeho všudy dvě mimina (no dobře, jedno už skvěle konverzuje, zabrousím tedy do minulosti) a zkoušela jsem si je několikrát v duchu porovnat. A nepodařilo se mi to. Tak alespoň trochu něčeho o nich :-)
Dosud jsem ho hrála jedinkrát, bylo to v roce 2000 a tehdy pro mě bylo největším problémem trefit míček. Za posledních devět let jsem možná v mnohém dospěla a tak vůbec, ale můj Velký Badmintonový Problém přetrval 