Krav maga knife extreme summer camp

27. červenec 2017 | 21.17 |

Pět dní na Moravě s noži a s lidmi, kteří vám říkají, jak se mají používat? Tomu se přece nedá odolat. Šest až osm hodin denně bodání, sekání, řezání a vykrývání se stejně nadšenými lidmi a taky spousta dobrého jídla a dlouhé a veselé noci.

(Den po návratu jsem se přihlásila i na srpnový kemp a rovnou ho zaplatila. Sice po koupi auta nemám žádné peníze, ale nájem se platil až o týden později, hahá!)

FB42
(Všechny fotky použité z článku jsou převzaté z alba KRAV MAGA IKMF CZ zde.)

Na Facebooku jsem vyhlásila spolujízdu z Prahy, abychom s Lenkou nejely autem samy, a přihlásili se Martin a Pavel. Martin navíc chtěl řídit, což bylo dobře, nechtělo by se mi vysvětlovat neznámým lidem, že mám řidičák necelé dva měsíce, ale že řídím spolehlivě, i když trochu rychle. Hlavně bych to asi nevysvětlila, protože jsem měla úplně zcestnou představu o tom, co znamená "rychle". S Martinem to bylo "na druhý konec světa za pět minut", a to i když jsme zrovna stáli v koloně. Teda když jsme zrovna předjížděli kolonu. Lenka vzadu dupala na brzdy, já si to užívala. Takhle to taky za pár let vypiluju.

Cestou jsme se zastavili ve Vysokém Mýtě na večeři. Ostatní se mi smáli, když jsem na jídlo čekala nejdéle, ale skončila jsem jediná přejedená, takže jsem se zbytek cesty smála já jim.

FB54
Buďte hodní na svého řidiče. Anebo ne.

Kemp se konal v penzionu Bělecký Mlýn, krásném stavení s hezkými pokoji, kde výborně vařili. (Po zkušenostech z wintercampu, kde vařili špatně a ještě měli malé porce, jsme si s sebou nabalily spoustu vlastních tyčinek, ale kromě jedné čokolády nepadlo nic.) S Lenkou jsme dostaly maličký dvojlůžák s přistýlkou, na kterém jsme byly samy, (díky, Niki,) a i tak tam bylo málo místa. Lenka se rozhodla spát raději na přistýlce místo na pohodlné posteli, což doteď nechápu. Pokojík byl tak malý, že postelemi byla pokrytá naprostá většina plochy, což se později ukázalo být praktické hlavně v pozdní noci, když šel člověk spát přiopit - aby se dostal do postele, stačilo upadnout.

Bar měl teoreticky zavíračku každý den v deset. Strávili jsme večer s kluky z auta a taky s Přemkem a Niki nad pivy (teda Niki nepila, protože registrovala přijíždějící a řešila platby), a bylo zábavné sledovat, jak se kluci nahánějí se svými spolubydlícími, protože ke každému pokoji byly jen jedny klíče. Navzdory špatné náladě slečny za barem nám nalévali do půl dvanácté. Slečna se nezdála být moc sympatická, a to až do dalšího večera, kdy si ke konci šichty přisedla k nám na panáky.

V noci jsem toho moc nenaspala, protože se naplno projevila nevýhoda střešních pokojíků, kde při otevřeném oknu pršelo přímo na mě a při zavřeném oknu se nedalo spát kvůli horku, navíc odkopanou mě žrali komáři, takže jsem skončila pod povlečením bez peřiny. Když jsem ho z deky sundavala, v dece nevysvětlitelně problikávaly nějaké diodky, a ačkoliv jsem nebyla opilá, ve dne a za střízliva se mi experiment nepovedlo zopakovat. Lenka se mi za to doteď směje.

Lenka2
Smích? Přejde.

Při snídani jsem se definitivně zamilovala do našeho penzionu, protože v rámci snídaňového bufetu měli i volská oka. Trénink začínal v půl desáté, takže bylo dost času na slehnutí - protože vajíčka, žejo. Jenže volská oka, žejo. Ještěže ta pauza. Nakonec byl trénink trochu vlažný, trénování s Michalem Otipkou jsem nikdy nepřišla úplně na chuť, nesedí mi jeho rozcvičky a způsob vysvětlování technik.

Pak jsem se přejedla při vynikajícím obědě a pak mi nezvládli udělat cappucino, protože jejich stroj ho sice udělat uměl, ale oni neuměli zacházet se strojem a slečna na to neměla čas/náladu. Jako. Po obědě nás většina seděla venku pohromadě na zahrádce a tak to bylo pokaždé, skvělá atmosféra celého kempu byla daná i komorností, mimo instruktorů nás tu bylo méně než třicet.

FB05
Odpolední trénink s Tomášem se začíná

FB37
Klasický stres dril - Lenka buší do lapy a čas od času ji nožem napadne Martin

Odpolední trénink už byl boží. Vedl ho Tomáš Zitta a dělali jsme hrozby nožem. Nejvíc se mi líbil kavalír, což je technika odzbrojování, při které si s tím druhým můžete dělat, co chcete, učili jsme se ho přetáčet na břicho a policejní zakleknutí. Na trénink jsme si měli vzít i vlastní nože, případně Tomáš rozdal nějaké ostré, nebo aspoň kovové, a na konci jsme měli všechny techniky zkoušet velmi pomalu a opatrně s nimi, abychom věděli, jak se budeme cítit tváří v tvář opravdové zbrani. My teda s Lenkou ani jedna nůž nemáme, takže jsme skončily s tupým kovovým, a je mi to zpětně trochu líto, tohle už je slušný odvaz. Po tréninku jsme skončili spálení od slunka, odření, okopaní, spokojení a sprcha je úžasný vynález.

Po večeři měl Timbi povídání o pěti letech, kdy sloužil ve francouzských cizineckých legiích. Promítal k tomu fotky, bylo to hodně zajímavé a celkově jsem si odnesla dva poznatky - že zatímco se v médiích prezentují současné války jako něco, kde už Evropani a Američani dávno neumírají, tak to tak není, a že nutně potřebuju do afgánských hor, které jsou nádherné.

FB04
Něco málo z tréninků. Já bych to Lence možná i věřila... než mě odzbrojila a zmasakrovala.

FB02
Protože ona to umí. (Kavalír, mimochodem.)

Ten večer jsme zůstali na pivu trochu déle a pak pokračovali panáky různých alkoholů, protože jsme jim postupně vypili všechny otevřené láhve, a když bar zavřel (ten den nám ho nechali otevřený do jedné, to jsme se skamarádili s tou servírkou), přinesla jsem láhev Tullamorky a pak to začalo být zajímavé. Zůstalo nás jen pár, takže jsem se seznámila s Ausem, Jemencem, který studuje v Praze a kterému kluci nalili panáka úplně magavelkého, takže on jim pak taky... poslední, co si pamatuju, je, jak se kluci objímali.

Ráno jsem se probudila ve svojí posteli a nebylo mi špatně. Chvíli jsme hledala kalhoty, než jsem je našla složené ve skříni. Na snídani za mnou přišel Jirka: "Mám otázky a chci odpovědi." No. To bych si musela něco pamatovat. Aus se na snídani krátce zjevil, ale na dopolední trénink nedorazil. Ale večer na pivu jsme zjistili, že ačkoliv jemu bylo i zle, paměť mu sloužila dobře, takže Jirkovi konečně vysvětlil, jak se stalo, že místo na pokoji spal ve stodole u těžké techniky s krabicí pod hlavou a že já na pokoj došla sama, že Aus se odpojil o patro dřív, takže to může potvrdit. Tyjo. Dobře on. A dobře já!

FB33
Trocha toho našeho vřelého dívčího přátelství...

FB52
Tohle je dobrá ilustrace důvodu, proč jsem Lence začala říkat Blonďatý

Asasin, když jsem ji poprvé potkala a ještě nevěděla, jak se jmenuje

Ten den měl dopolední i odpolední trénink Timbi a byly to nejvíc nejbožejší tréninky ze všech. Žejo, Timbi instruktoruje nůž i na víkendových seminářích a je znát, že to všechno umí a že to umí vysvětlit.

Dopoledne jsme dělali situace rukojmí a ochrana 3. osoby. Odsud bych vypíchla takedown při hrozbě na dálku, kdy je útočník mezi mnou a 3. osobou. Spočívá to v tom, že jak útočník hrozí nožem, obránce k němu zezadu přiběhne, podtrhne mu nohy k sobě a zvedne je cca k pasu a ideálně ho ještě v letu kopne mezi nohy, což my jsme nedělali, protože to už bychom se opravdu zabili. Ono je i tak hrozný pocit, když letíte hlavou k zemi a s nohama nemůžete nic udělat. Měkký pád vpřed bychom měli všichni ovládat, ale ne vždy bylo provedení excelentní. Ale překvapilo mě, že jsem takhle v pohodě sundala i Martina, který je o nějakých dvacet kilo těžší a o půl hlavy vyšší než já.

Jeden z vtipných momentů se odehrál, když Timbi předváděl hrozbu nožem, když s někým půjde po ulici a budou se držet za ruce. Ten kluk ho zcela samozřejmě chytil tak, aby si propletli prsty - hehe. No a protože jsme byli ve trojici já, Martin a Lenka, padaly tam od Martina hlášky typu "já teď nevím, jsem chlap, nebo ženská?" A ano, občas byl ženská. Jako. Zajímalo by mě, kdyby tahle situace někdy nastala a já svého blízkého šikovným chmatem strčila za sebe a sama začala řešit hrozbu nožem, jestli by byl i poté ochotný se se mnou držet za ruce.

FB10
Zombie hra bez lap nabízí netušené hladiny adrenalinu v krvi

FB25
(Kdybyste bádali, proč se všichni tváříme jak retardovaní, tak je to kvůli
chráničům zubům. Na fotkách to vypadá ještě hůř než ve skutečnosti.)

(Ještě po obědě se se mnou točil svět, když jsem zavřela oči.)

Odpolední trénink byl ještě lepší. Zopakovali jsme si dopolední techniky, u kterých Timbi zhodnotil, že je prima, že si pamatujeme aspoň základní principy (tedy odstrkovat útočníkovu ruku s nožem od těla a zkusit se při tom nepodřezat), a pak jsme se vrhli na boj na zemi s nožem. Jako. Co jsou podle vás dvě nejlepší části krav magy? Podle mě boj s nožem a boj na zemi. A když se to spojí... Timbi mě a Lenku několikrát chválil a pak že prý co jsme za stupeň a Lenka že P1 a on že aha, to teda hodně super. ("Eli, to musíš napsat na blog, jak nás chválil! Napiš tam, že říkal, že jsme úplně nejlepší! Že by se od nás chtěl taky něco naučit! Prostě to zdramatizuj!!")

Po boji na zemi jsme ještě projeli obranu nožem proti lidem bez nože (moc si nedokážu představit, že bych byla nůž proti neozbrojenému člověku ochotná použít, teda) a multiple útočník. Tyjo. Náročný, ale boží.

FB26
Multiple

FB20
Netuším, co je to za techniku... nebo co mi provedla. Zajímavé.

Ten den jsme měli i noční trénink s Přemkem a Tomášem Zittou, zaměřený na použití světla jako obranného/útočného prostředku. Lenka si na to pořídila novou vojenskou baterku, kterou nenávidím ještě teď. Stačilo bliknout proti očím a člověk oslepl, což sice bylo účelem, navíc nám Přemek poradil, ať při útocích zavíráme jedno oko, abychom pak viděli aspoň něco, což překvapivě hodně dobře fungovalo, ale stejně fuj. Jako jo, kam se na tohle v noci hrabe pepřák, taktické pero nebo nůž. Jeden kluk si tam vzal tričko s fosforeskujícím potiskem, ten byl hodně vtipný, když se po obraně světlem snažil nenápadně zmizet.

Večer přijel Šaolin a přivezl si harém, těmi jeho čtyřmi holkami se počet účastnic zdvojnásobil. Dobře on.

Sobotní ranní trénink vedl Michal Otipka, takže jsem neměla velká očekávání, ale tenhle byl super, obrany proti přímým bodnutím a slash. Navíc mu pomáhali Tomáš a Přemek, takže u nás pořád někdo byl, aby nás opravoval a vysvětloval a přišlo mi, že jsme se naučili všechno, co jsme se naučit měli. Po tréninku nám Niki rozdala kempová trička, která jsou tradičně zcela boží.

FB36
Úhyby před útoky nožem

FB39
Obrana proti přímým bodnutím

Z odpoledního tréninku, který mi jinak přišel trochu vlažný, jsem si odnesla jeden z nejcennějších poznatků. Brněnský Filip, který trénink vedl, nás totiž na začátku upozornil, že ačkoliv se učíme spoustu technik s převzetím do kontroly, je to v reálné situaci nemožné použít, že to nezvládneme, že to nezvládne prakticky nikdo, takže ať se na kontrolu vykašleme, odrazíme útok a utečeme. A protože jsme se všichni tvářili skepticky, rozdal nám do dvojic gumové nože a nakázal nám, ať útočník bez rozmyslu bodá a obránce ať se ho pokusí vzít do kontroly a odzbrojit. Takže. Pobodaní jsme skončili všichni, většina z nás hodně, a do kontroly nevzal nikdo nikoho. My jsme zvyklí na předvídatelné, plnohodnotně vedené útoky, ale při přepadení nožem je útočník ve stresu, takže místo dlouhých přímek bodá, jak to zrovna vyjde.

FB38
Obrana proti bodnutí na střed... asi.

Poslední večer jsme zůstali sedět u piva dlouho, a když došlo pivo, přinesla Lenka becherovku. Konverzace se odvíjela převážně v angličtině, a když ne, tak jsme Ausovi aspoň tlumočili. Snažil se ten večer zůstat u nealka, ale byli jsme přesvědčiví a becherovku s tonicem si docela oblíbil. Někdo se opil víc a někdo míň a já jsem hrozná měkkota, protože Lenka vypadala další den tak hrozně, že jsem se jí ani nemohla smát, ačkoliv ona se mně o dva dny dříve smála zcela bez skurpulí.

Tu noc jsem spala sotva tři hodiny a u snídaně jsem se hrozně motala. Někdo mi nalil kafe a nechal poslední volské oko. Kafe. Víc kafe.

Ranní trénink měl Timbi, nůž proti noži a multiple. Bylo to asi nejvíc boží ze všeho, co jsme na kempu dělali. S Lenkou jsme válely, protože jsme si většinu technik zkoušely už na semináři na jaře, a zrovna když jsme dělaly sliding, který je těžký a myslím, že v praxi nepoužitelný, protože se musí udělat úplně bezchybně, aby to nedopadlo špatně, tak kolem procházel Timbi a a že prý "super, hodně dobrý", ačkoliv u ostatních opravoval skoro všechno. Dobře my!!

FB03
Nůž proti noži

K obědu byla svíčková se čtyřma, což před závěrečným odpoledním drilem nebylo zrovna taktické. Stejně jako na wintercampu šlo o okruh se stanovišti, kde byl člověk napadán různými neotřelými způsoby. Mně dal zabrat už jen počáteční sparing se Sehym, protože jsem do té doby spárovala dvakrát, což není dobrá výchozí pozice. Dál nás čekala zombie hra se třemi zombíky, hrozba nožem, kruhový útok nožem, použití nože proti třem neozbrojeným útočníkům, multiple bez nože... Jeden kluk přiběhl zpátky, ještě než jsem vyběhla, a měl krvavý šrám u oka. "To ta holka ve dvoře, co dělá kruhový útok nožem...!" No jasněže to byla Lenka, já se hrozně smála, když jsem k ní přibíhala. Jenže se měl krýt, žejo. Jinak jsem většinu věcí řešila kopáním mezi nohy, které funguje. U použití nože proti přesile po mně Timbi chtěl, abych na ně řvala, že mě jinak nepustí dál, jenže bylo milión stupňů a já měla jazyk přilepený k patru a sotva jsem dýchala a veškerou energii jsem směřovala do útoků a nedostal ze mě ani slovo a stejně mě pustil dál. Jo.

Já pak měla za úkol dělat přímá bodnutí. Stanoviště jsem měla v průjezdu pod hnízdem vlaštovek s mladými a moc jsem si to užívala. Několikrát mě napadení (a v prakticky všech případech i velmi pobodaní) chválili, že nečekali, že do toho půjdu tak zostra. Asi dobrej oddíl. Mimochodem ten chudák, co ho Lenka škrábla nožem, byl pomstěn při souboji na lihovky (aby byly vidět zásahy) - jizvu od fixu má Lenka na paži doteď.

instagram
Byla bych úchvatnej násilník. Akorát jsem nedokázala řvát na holky.
Vlastně nechápu, jak s námi kluci můžou trénovat, protože s těmi
křehkými a ofrněnými jsem měla i já problém je bodat doopravdy.

Kemp byl boží. Den po příjezdu jsem se přihlásila na srpnový kemp v Čechách, a protože jsem ho rovnou platila, musela jsem si dojít vyzvednout nové dioptrické brýle až po výplatě o dva dny později, ale kdo by odolal? Tohle je velmi báječný způsob, jak trávit dovolenou.

Techniky mám rozepsané v červencovém tréninkovém deníku zde.
Všechny fotky jsou z facebookového alba KRAV MAGA IKMF CZ zde.

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

Komentáře

RE: Krav maga knife extreme summer camp iva 29. 07. 2017 - 18:48
RE(2x): Krav maga knife extreme summer camp eithne 31. 07. 2017 - 09:56
RE(3x): Krav maga knife extreme summer camp iva 04. 08. 2017 - 22:33
RE(4x): Krav maga knife extreme summer camp iva 04. 08. 2017 - 22:34
RE(4x): Krav maga knife extreme summer camp eithne 05. 08. 2017 - 23:09
RE(5x): Krav maga knife extreme summer camp iva 06. 08. 2017 - 23:59
RE: Krav maga knife extreme summer camp tlapka 30. 07. 2017 - 13:07
RE(2x): Krav maga knife extreme summer camp eithne 31. 07. 2017 - 09:57
RE: Krav maga knife extreme summer camp hablina 30. 07. 2017 - 18:07
RE(2x): Krav maga knife extreme summer camp eithne 31. 07. 2017 - 09:57
RE: Krav maga knife extreme summer camp sargo 01. 08. 2017 - 23:32
RE(2x): Krav maga knife extreme summer camp eithne 02. 08. 2017 - 15:09
RE: Krav maga knife extreme summer camp evi 03. 08. 2017 - 15:07
RE(2x): Krav maga knife extreme summer camp eithne 04. 08. 2017 - 17:50
RE: Krav maga knife extreme summer camp rebarbora 14. 08. 2017 - 18:32
RE(2x): Krav maga knife extreme summer camp eithne 14. 08. 2017 - 22:05