Ano, a mám za sebou druhý termín skvělé zkoušky z teorie literatury a proto vám pro pobavení znovu předkládám otázky z testu. Jen by mě zajímalo, zda je možné vytvořit ještě víc subjektivně hodnotitelný test, než je tento. Možná se ho dočkáme na třetím termínu, kdo ví?

"A v neděli udeří tropická vlna veder..." Díky, Taťáno!
Měli jsme na hvězdárně v neděli den otevřených dveří. Jaké lepší počasí bychom si tak mohli přát než třicetistupňová vedra, ve kterých se demonstrátor peče ve vlastní šťávě v plechové kopuli při ukazování slunka?

Dělala jsem hodně zvláštní písemnou zkoušku. Ač se zadání nezdálo tak strašné, k ústní prošla třetina lidí (já mezi nimi nebyla). Když jsem to dopsala, hlavou mi vrtala otázka, jak to jen asi chtějí hodnotit? Zjevně si nějakou cestu našli.
Myslíte si, že máte na to, abyste udělali písemnou zkoušku z teorie literatury? Pojďte si to zkusit ;o)

Učím se. Opravdu - ne jako to šolíchání doteď, kdy většina vědomostí na zkoušce pocházela z doby strávené v tramvaji cestou do školy. Teď se opravdu učím - a je to nezvyk.

Na další planetě bydlil pijan. Návštěva u něho byla velice krátká, ale malého prince hodně rozesmutnila.

"Co tady děláš?" řekl pijanovi, který seděl mlčky před řadou prázdných a řadou plných lahví.
"Piji," odpověděl pochmurně pijan.
"A proč piješ?" zeptal se malý princ.
"Abych zapomněl," řekl pijan.
"Nač abys zapomněl?" vyzvídal malý princ a užuž ho začínal litovat.
"Abych zapomněl, že se stydím," přiznal se pijan a sklonil hlavu.
"A zač se stydíš?" vyptával se dále malý princ, protože by mu rád pomohl.
"Stydím se, že piji!" dodal pijan a nadobro se odmlčel.

A malý princ zmaten odešel.