Kostarika: Mnohé hororové historky z příprav

"Ahoj Elo, jak se máš? Uvažovali jsme, že bychom v červenci na dva týdny někam jeli..." Jo, letím s Ebříkama do Kostariky. Bude to tam krásný a jako preview tu mám obrázky toho, co tam bylo pozorované. Doufám, že to tam uvidíme všechno a mnohem víc! Ale protože zbytek výpravy už bude doufám v čistě pozitivním a odpočinkovém duchu, podělím se s vámi na úvod o historky o tom, jaké to je, snažit se někam letět v době covidové.

Honza mi napsal desátého června... a že opravdu poletíme, a kam poletíme, jsme se dohodli ještě ten den. Akorát jsem spěchala na krav magu, a tak jsme letenky koupili až pozítří.

Neměla jsem moc kapacitu cokoliv plánovat, ale aspoň jsem si založila předodletový 2do list, kam jsem si dělala poznámky; a ono se to tak nějak všechno postupně řešilo samo.

dokumenty:
cestovní pojištění
kostarické covid pojištění
pase de salud
PCR test pro Německo
potvrzení pro Lufthansu o necovidovosti
auto
(speciální očkování netřeba)
(mezinárodní řidičák netřeba)

pořídit:
triedr Kowa 8x30yf
ledvinka
moskytiéra
stan
trička v tlumených barvách
klávesnice k mobilu
mobil (Google translátor, mapy, Tečka, LP)
pádla, člun

Co vám budu, spoustu toho vyřešili Ebříci, něco jsem si popůjčovala (díky patří Pluťákům, Sargo a Ebříkům), něco nakoupila a bylo.

První velká akce bylo auto. Toho se odvážně ujal Honza a začal zjišťovat možnosti, takže jsme brzy narazili na to, že nám ho nikdo nepojistí, pokud s ním budeme jezdit mimo silnice, přičemž my s ním chtěli dobývat džungli. (Jakože po cestách, což je ale málo.) Druhá věc byla, že se auta na místě půjčují bez zadní rolety, aby bylo vidět, že uvnitř není nic, kvůli čemu by ho stálo vykrást, protože turisti si mají nechávat věci v hotelu; jenže my samozřejmě těch hotelů až tak moc neplánovali.

Já se odvážně ujala kupování člunu. (Nechtěli jsme brát Ebříků Pálavu, protože jsme počítali s tím, že nám ho tam dřív nebo později z toho auta ukradnou.) Nejprve jsem ho zkusila koupit v Topsportu a byla jsem ráda, že ho opravdu jen kupuju a že ho vybral Honza, protože o člunech nevím zhola nic. Po dvou dnech od objednávky člunu mi ovšem z obchodu volali, že včera prodali poslední a že mi bohužel musí stornovat objednávku.

Našla jsem si tedy Trekshop, kde daný model inzerovali skladem, a objednala ho odtud. Za dva dny mi přišel mail, že dodavatel tenhle model již nemá, a tak mi musí stornovat objednávku. ("Ale mám na to ještě tři týdny, tak to určitě stihnu z jiného e-shopu." "Letíme za dva.") Nakonec jsem vybrala jiný člun obdobných parametrů a objednala ho přes Mall, protože v nouzi poznáš spolehlivost gigantů, a - pozor, zvrat! - člun jsem si po pár dnech opravdu vyzvedla.

(Tip pro příště: pro dvanáctikilový člun jít do výdejny s Ikea taškou. Ta velká krabice se fakt nenesla snadno.)

Protože první model byl bez pádel a pumpy, zatímco stávající Fishman 350 byl v setu s nimi, jsem ty extra koupené zase vrátila; a poslední, co mi zbylo na starost, bylo vyzkoušet, jestli ten člun nožní pumpou opravdu půjde nafouknout a že přitom (v tropické teplotě a vlhkosti) neumřeme. Tak jsem v předsíni nafoukla člun a šlo to překvapivě snadno. A pak jsem měla v předsíni nafouknutý člun. Nějak jsem si naivně myslela, že když odšpuntuju uzávěry, tak se zase vyfoukne, a mírně mě zaskočilo, že ne. Že jako mám POŘÁD v předsíni nafouknutý člun. Takže jsem ho pak ještě specielně vyfukovala.

Kromě klávesnice k telefonu, jejíž předchůdkyně se odebrala do křemíkového nebe letos na Šumavě, jsem si pořídila triedr na pozorování zvířat a merino tričko tmavě šedé barvy, abych neplašila divokou zvěř (v Ekvádoru jsem měla modro-růžové, což se neosvědčilo). A taky jsem potřebovala sehnat nějaký cestovní mobil.

Největší magnáti přes elektroniku jsou samozřejmě Sargovi, kde jsem uspěla na první pokus, ale nebylo to zadarmo. (Obrazně řečeno; jinak mě to prý bude stát akorát několik koláčů.) Totiž já, celoživotní androiďák z přesvědčení, jsem dostala iphone.

A já se ptám: Kde je tlačítko "zpět"? Jak seřadím ikonky aplikací volně do prostoru? Kde seženu našeptávání při psaní a vypnu automatické opravy? Kde, jak, co, proč? Pomoc!

Druhá věc je, že jsem si dokupovala kabel, a sice jsem od začátku tušila, že nebude dobrý nápad jít přímo do iStoru, ale pětikilo za kabel mě překvapilo i tak. ("Co všechno máte od Applu?" "Jenom ten telefon. Nechci si brát svůj Android, protože čekám, že nám tam všechno ukradnou." Pán pokýval hlavou a přestal mi nabízet další applí produkty.)

Pak jsem si ještě byla pro novou simku, protože jsem starou nenašla, (ono hledejte volně loženou nano SIM,) a tam jsem pro změnu paralyzovala prodavače svým tarifem, zhruba patnáct let starým, a ještě víc tím, že jsem ho nechtěla změnit.

Pro cestu do Kostariky je nutné vyplnit příjezdový formulář (pase de salud), který jde vyplnit nejdříve 3 dny před příletem.
Pro vyplnění pase de salud je potřeba mít pojištění u kostarické pojišťovny kvůli nákladům na léčbu covidu, zabookovaný hotel na první noc a znát čísla sedadel letecký společnosti.
Hotel klapnul krásnej a se slevou, cajk.
Online check-in se dá dělat nejdříve 23 hodin před odletem, takže z těch tří dnů nám moc nezbylo.
A pojištění... pohodlně se usaďte a poslouchejte, jestli mi budete rozumět přes tu gumovou hadici v puse. Nechci si poškodit sklovinu skřípáním zubů.

MZV má na stránce o Kostarice odkaz přímo na kostarickou státní pojišťovnu, kde doporučuje se pojišťovat, a tak jsem šla nejprve tudy.
Kolonky měly nápisy ve španělštině i angličtině, tak jsem pilně vyplnila, co se dalo, a pak jsem zjistila, že zbytek stránky je jenom ve španělštině, a tak jsem nahoře klikla na anglickou vlaječku... a ta mě odmrštila na úvodní stránku pojišťovny. Ve španělštině.
Znovu jsem prošla přes odkaz z MZV a znovu vyplnila formulář. Pak jsem si otevřela google translator, abych si ověřila, že "regeresar" a "avanzar" znamenají to, co si myslím, a zjistila jsem, že to je "vrátit se" a "pomsta". Teda když místo "avanzar" napíšete "avenzar". Ale docela to sedělo. Pomsta mě dovedla na další stránku, kde jsem si mohla vybrat mezi levnějším a dražším pojištěním, jedním za 140 a druhým 260. Jenže čeho? V kostarických colónech by to bylo deset českých korun. Takže asi dolarech, ale proč to tam nenapíšou?
Pro ověření jsem napsala Ebříkům a Honza mi poslal odkaz, přes který ho to stálo 107 USD. Tak jsem to naťukala tam... a napoprvé mi to napsalo, že to nemohlo být zaúčtováno a schváleno. Napodruhé už mi to prošlo a po chvíli mi i přišel souhrn do mailu...
Jasně, já vim, že debil jsem tu já, ale stejně: proč proboha v některých zemích týden začíná nedělí?? Datum cesty jsem při kontrole opravit zvládla, ale datum narození mi o den ujelo, protože jsem zvyklá v kalendáříčku kliknout na poslední den... a ona ta jejich neděle byla sobota.
Nejprve jsem jim zkusila napsat odpověď na mail, ve kterém mi přišla uzavřená smlouva. Nedoručitelné.
Pak jsem zkusila jedinou adresu, kterou měli na stránkách uvedenou (a kterou jsem hledala několik dlouhých minut, protože s pokusy o angličtinu je jen ta sekce s povinným pojištěním pro cizince). Nedoručitelné.
Jako přece nebudu volat do Kostariky na helpdesk, obzvlášť když tam mají čtyři ráno? Tak jsem zkusila poslední jimi preferovanou možnost: napsat jim na Whatsapp. Mile mě překvapilo, že po proklikání automatem mi operátor odpověděl anglicky, méně, že konverzaci ukončil, než jsem se dostala k pasu a poslala mu fotku (se správným datem narození). Druhý operátor mi opět odpověděl anglicky, jupí, a opět si vyžádal fotku... a pak mi napsal, že s tím nezvládne nic udělat. Ale dal mi mailovou adresu, ze které se mi nic nevrátilo jako nedoručitelné! A co víc, v noci (Kostaričani vrací úder!) mi přišla opravená pojistka.

Další legrace bylo sehnat si PCR test pro vstup do Německa (Kostarika ho nepožaduje). Totiž:
- do Německa jsem musela mít test ne starší než 48 hodin
- výsledky PCR testu jsou garantovaný do 48 hodin
- ty výsledky jsem musela nahrát Lufthanse na web minimálně 12 hodin před odletem
Mě většinu času poléval pot, jestli jsem zvolila to správné okno, kdy se dojít otestovat, aby výsledky byly dostatečně mladé (například v případě zpoždění odletu), ale aby stihly přijít... tu třetí odrážku jsem zjistila až osmnáct hodin před odletem, jinak bych stresovala ještě mnohem víc.
Uznání našim testovacím kontejnerům v Modřanech na parkovišti: sice mě test zadarmo stál tři stovky, ale certifikát jsem dostala po dvaceti hodinách, uff.
Takže pak už mě jen vomejvali ve chvíli, kdy jsem se nebyla schopná probít na stránkách Lufthansy přes zadání jména a čísla letenky. Po mém zoufalém výkřiku mi naštěstí Honza poradil, že se nejmenuju ELISKA, ale ELISKAMS.

Na tomhle místě musím podotknout, že letět s někým jiným, kdo by neřešil všechnu tuhle příšernou byrokracii dřív než já a nenašeptával mi, co mám dělat, bych asi dostala infarkt ještě před odletem. Díky, kamarádi.

 Takže teď... klep klep na dřevo... už mám snad všechno potřebný vyřízený a teoreticky bych měla zvládnout zítra odletět. Držte nám palce, ať jde všechno tak, jak si malujeme.

Jo a jestli jste zvědaví, co tam vlastně plánujeme dělat - tak vám to neprozradím, chachá! Protože to budeme řešit buď v letadle, nebo na místě. Ale letíme dlouho a Ebříci mají knihy s místními ptáky a savci, takže to určitě zvládneme vyřešit velice snadno.

Já se tak těším!

---

Myslíte si, že batoh špinavý od lezeckého mága jako palubní zavazadlo by mě měl stresovat, protože je magnézium neurčitý bílý prášek, nebo protože je hořlavina?

následující