Moje první stomílovka! A dokončená, johoho! Loučení s turistickým rokem, dvouetapový závod, přičemž obě etapy startují ve stejný den: na prvních 54 km se vyráží v pět ráno a na dalších 116 km v deset večer. Dobu mezi lze strávit v zázemí odpočinkem. Obě tyhle etapy zároveň tvoří první dvě třetiny tzv. EKUT, extrémní kombinace v ultra trailu; na poslední třetinu, Pražskou stovku, se chystám za dva týdny samozřejmě také.

Síť drobných historek o BLK aka Boubínu-Libínu-Kleti, druhém ročníku. Krásná trasa, perfektní organizace, pár veselých momentů, skvělá společnost a chůze po kladině. Výborná akce!

Srpoš nám říkával, že když se cítíme na dně, máme ještě dvě třetiny sil, a já si to v průběhu života často opakovala, že jako abych nebyla bábovka. A vždycky jsem hrozně chtěla tu kouzelnou hranici prorazit, jenže tohle těžko měřit... a pak jsem šla na Den cesty a hranice byla proražena.

Pradědova stovka, dálkový pochod se společenským rozměrem.

100 km Javorníkmi byla velice povedená bahenní taškařice! Délka 102 km a převýšení 3800 metrů, já do cíle došla za 22 hodin a 6 minut jako 6. žena (dokončilo 8 z 10) a 54. celkově (dokončilo 68 z 84 startujících).

Nedokončená Malofatranská stovka, za 29 hodin a 34 minut jsem oficiálně ušla 91 ze 105 kilometrů. (Moje GPSka naměřila 99,5 km a k tomu 6200 metrů stoupání a 5950 metrů klesání).

Krakonošova stovka, pochod na 99 km s 3500+ m převýšení za 17 hodin a 17 minut. Byla jsem 150. z 499 startujících a 17. z 99 startujících žen.

105 km s 4200 metry převýšení. Startovalo 88 lidí a dokončilo 66, ze šesti startujících žen došly do cíle čtyři. Já byla s časem 28 hodin a 1 minuta  na 61.-62. místě. Bylo vedro a do toho dvě bouřky s průtrží mračen - a nepadal jenom déšť, ale i kroupy. A trasa byla nádherná, je to krásný kout Slovenska.

Pochod Praha-Prčice, sedmdesátikilometrová trasa Karla Kulleho, patnáctihodinový limit a výtečná společnost, která z toho udělala nejlepší akci poslední doby. Navíc jsme nasadili originální strategii - na každé kontrole jsme aspoň hodinu seděli, a tak jsme posledních dvacet osm kilometrů více běželi, než šli.

Je daná trasa a je daný časový limit dvaceti čtyř hodin. Kolik kilometrů ujdete, je na vás. Já skončila na sto šestém kilometru (2400 metrů převýšení) hodinu a čtvrt před limitem, protože už mě přestal bavit tanec na čepelích. Nejlepší kluk ušel 154,3 km, nejlepší holka 148,5 km. Ze sto patnácti startujících jsem skončila desátá až čtrnáctá a jako holka druhá až třetí.