Ferda Mravenec

Sekora, O.: Ferda Mravenec. Praha: Nakladatelství J. Hokr, 1936 (asi). 70 stran.

Kapitoly:

Nejprve o jednom hochu, který šel lesem.
O sáňkách na mraveništi a prázdné krabičce.
Jak Ferda neměl deštník a jak pan Hlemýžď nepěkně nadával.
O tom, jak se pan Hlemýžď zlobil ještě více a svižník na něj volal: "Co tak utíkáte, strejčku?"
O tom, co by Beruška ráda, ale musí se nejprve optat maminky.
O tom, jak panu Cvrčkovi nehrálo radio a jak se paní Ploštice ostýchala.
O Brouku Pytlíkovi a o tom, jak se hází lasem.
Jak se ochočí divoký kůň, aby pěkně poslouchal.
Jak se Beruška pořád jen smála a pak se na Ferdu ani nepodívala.
O nejpěknějších hračičkách pro malé dětičky.
Jak komáři Ferdovi tleskali a Beruška se urazila.
Jak byl hlemýžď rád, že mu Ferda drbal záda.
Proč velevážená žalobkyně foukla málo do pampelišky.
Jak se to panu Zlatohlávkovi v radiu nepovedlo.
Jak to vlastně bylo.
O té velké noční slavnosti.
O velkých kouzlech pavoučka Poutníčka a Ferdově rozloučení.

Ferdu odnese jeden hoch z domovského mraveniště a když mu Ferda uteče, nedokáže již najít cestu zpátky. Když se chce schovat před deštěm, znepřátelí si pana Hlemýždě a toto nepřátelství ještě prohloubí, když si ho zapřáhne do kočáru a prohání ho po louce. Nakonec seskočí a postaví si domek s cedulí "Ferda Mravenec - práce všeho druhu".

Potká Berušku, která viděla jeho jízdu v kočáru a vyjádří přání mít také takový a protože se Ferdovi moc líbí, hned jí nabídne, že jí takový udělá; Beruška se ovšem nejprve musí zeptat maminky. Ferda se naučí lasovat - teorii se naučí od brouka Pytlíka - a chytí a ochočí zeleného koníka, který si ho oblíbí. Potom kočár i s koníkem dá Berušce, která nepoděkuje a ujede. Za Ferdou přijde Cvrček, aby mu Ferda spravil rádio, což pro Ferdu není problém, čímž se dostane do povědomí ostatních hmyzů. Cvrček mu potom přivede Ploštici Pestrou, která má svátek a chce něco dát spoustě svých dětí, a zaplatí mu za to, aby mu pro ty děti udělal hračky. Ferda se činí a udělá celý lunapark. Další den se šel Ferda Mravenec s broukem Pytlíkem koupat. Potkal Berušku a protože ji chtěl překvapit, plácnul ji do zad, Beruška začala křičet o pomoc a ferdu zatkli. Ferdu zavřeli do domku Hlemýždě a po soudu měl dostat pětadvacet ran na zadeček. Trestnou lavici ovšem připravovali jeho kamarádi kovaříci a tak ji přivázali na záda Ferdova koníka, který Berušce utekl a vrátil se k němu, a ten s Ferdou utekl. Na velké noční slavnosti mu potom umožní odletět na vzducholodi vyrobené mistrem pavoučkem.

Ferda je v knížce sympatický mládenec, trochu raubíř, přesto šikovný a praktický. Beruška je rozmařilá a motivace jejího jednání je mi velkou záhadou. Brouk Pytlík je dobrácký nešikovný teoretik a téměř se v díle nevyskytuje. Každý zvířecí druh má v knížce svoji charakteristiku, kterou dodržuje celá masa, pokud není rozepsána na jednotlivce (komáři, kovaříci), nebo ji nese jediný zástupce, který je v textu popsán (Beruška, Hlemýžď, Cvrček).
Sekora hodně vychází z objektivních informací o hmyzí říši, kromě popisu rození brouků ponechává i jejich činnosti a vzhled podle živých předloh.
Autor se poměrně často obrací na čtenáře a klade si řečnické otázky. Využívá hovorové a expresivní výrazy (kujón, bimbula škaredý, hračičky a legracinky), které text přibližují dětskému čtenáři, občas je ve funkci predikátu i citoslovce. V text

u je hodně souvětí, všechna ovšem jednoduše vystavěná, a jednoduché věty (a větné ekvivalenty) jsou spíše pro opakování nějaké informace (Za chvíli přišel k díře, která vedla do země. Taková nějaká divná díra.).
Konec je částečně otevřený pro další díly - Ferda odletí do ciziny. Ovšem poslední odstavec je věnován potrestání Berušky, na kterou komáři házejí blátěné kuličky za to, co provedla.

Ukázka (str. 50):

Najednou se na Ferdu snesli čtyři škvoři-ušáci. Jak dopadli na zem, složili dlouhá, průhledná křídla do malé torbičky na zádech, vytáhli z pouzdra strážnický obušek, hned jím pro jistotu každý Ferdu přetáhl, a zahřměli:
"Tak, co se to tu děje?"
"Ach, páni strážníčci, byla jsem přepadena!" začala bědovat Beruška. "Tento zlosyn se na mne najednou

vrhl," slyšíte, co to ta Beruška povídá?
"Skočil na mne zezadu a jak mne tloukl, tak mne tloukl..." propánečka, vždyť ji Ferda plácl jenom jednou! "A byl by mne snad utloukl, kdyby mi tady hodní páni komáři nepřiletěli na pomoc!" ale vždyť to vůbec nebyla pravda!
Ale komáři byli rádi, že je někdo před strážníky pochválil, nafoukli se a dělali, jakoby zachránili sto berušek před smrtí.
"A ty jsi mi pěkný kujón," spustili na Ferdu ušáci. "Ty tu provádíš pěkné věci, však ti lotrovina kouká z očí!"
Mravenec hleděl jako nevinné jehňátko, ale nedovedl vám ze sebe vyrazit ani slůvka, aby se bránil.