Osmihodinový kurz základů první pomoci v taktickém prostředí. Alias po nezbytné teorii jsme se tam váleli po podlaze, zaškrcovali si nohy a nesměli se při tom zvedat, protože jsme byli pod palbou.

Povídání o tom, jak je svět s krav maga hezčí. A že je občas potřeba udělat si radost. Čtyřnásobnou.

Příklad:

"Eliško, ty jsi takové hezké nezadané děvče, je to stále ještě tak?"
"Alfíku, ty jsi ale pořád teplej, je to stále ještě tak?"
"Ano, je to stále tak. Ale taky jsem dostal pozvánku pro dva na klavírní koncert s následnou recepcí na německé ambasádě... a potřebuju garde."
"Jdu, kdy? Jsem moc krásná a nezadaná!"

Jenže vychovávat je nuda, žejo.

 ...aneb každý někdy nemá svůj den.

"Já tě učešu, mně se nelíbí, jak máš ty vlasy zatočený. Tááák... Jé, ty je máš zatočený i teď, jenom je to ošklivější."

Zcela necestovatelský článek, jehož podstata spočívá v tom, že jsme se přestěhovali na Černý most. A jestli moji kamarádi tvrdili, že Modřany, kde jsem se narodila, nejsou Praha, co je tohle?

Až budu vzpomínat na tohle léto, budu mít pocit, že jsem nic nedělala, že jsem nikde nebyla. Jenže ona to tak docela není pravda...