Povídání o tom, jak je svět s krav maga hezčí. A že je občas potřeba udělat si radost. Čtyřnásobnou.

Příklad:

"Eliško, ty jsi takové hezké nezadané děvče, je to stále ještě tak?"
"Alfíku, ty jsi ale pořád teplej, je to stále ještě tak?"
"Ano, je to stále tak. Ale taky jsem dostal pozvánku pro dva na klavírní koncert s následnou recepcí na německé ambasádě... a potřebuju garde."
"Jdu, kdy? Jsem moc krásná a nezadaná!"

Jenže vychovávat je nuda, žejo.

 ...aneb každý někdy nemá svůj den.

"Já tě učešu, mně se nelíbí, jak máš ty vlasy zatočený. Tááák... Jé, ty je máš zatočený i teď, jenom je to ošklivější."

Zcela necestovatelský článek, jehož podstata spočívá v tom, že jsme se přestěhovali na Černý most. A jestli moji kamarádi tvrdili, že Modřany, kde jsem se narodila, nejsou Praha, co je tohle?

Až budu vzpomínat na tohle léto, budu mít pocit, že jsem nic nedělala, že jsem nikde nebyla. Jenže ona to tak docela není pravda...

Některé věci se nemění. Pro dvě sladké holčičky je stále nejlepší zábavou hodit na chůvu hromadu dek a skákat jí po zádech.