Mělo to být úplně jinak. Protože jsem už počátkem zimy propadla pocitu, že jsem obklopena hloupými lidmi, chtěla jsem vyrazit na sólo Silvestr pod stan, trpět zimou a hladem a především prožít zjištění, že společnost sebehloupějšího člověka je lepší než společnost mě samé. Jenže pak jsem se dva dny a dvě noci opíjela v Rychlebských horách a zjistila jsem, že mám vlastně lidi děsně ráda, a když mi cestou do Prahy zavolala Bětka, jestli nechci Silvestr strávit s ní a dalšími kamarády v roubence v Krkonoších, bylo rozhodnuto.

U zříceniny Rychleby jsou naučné cedule, které povídají o historii i legendách, a protože jsou určeny mladším turistům, začínají oslovením 'milé děti' a končí ponaučením. Ilustrované jsou divnými, infantilními obrázky. Myslím, že taková stylizace se k tomuto povídání bude úžasně hodit.

Prodloužený víkend se stovkaři v Krušných horách. Podzimní příroda, opuštěná krajina a skvělá společnost.

Začalo to jako pracovní výlet - takový teambuilding - mě, Terky a Markéty. Což zní děsně profi. Že Terku znám už jářku osm let a že se všechny tři sbližujeme přes facebookovou skupinu "Jednorožci pro dnešní den", už tak cool nezní, takže o tom se rozepisovat nebudu. Každopádně jsme se dohodly, že pojedeme na výlet, vlastně na takový piknik s přespáním na rozhledně na Smrku v Jizerkách.

Plán byl zcela geniální. Po několika týdnech nesnesitelných veder jsem měli odjet na prodloužený výlet a trasu jsem vedla velmi nápaditě kolem Mže, aby se bylo celou dobu kde koupat. A tak jsme si s výhledem na řeku přečetli Harryho Pottera a Kámen mudrců.

Byla jsem o víkendu na výletě. Byl to jeden z těch výletů, o kterých vlastně není moc co psát, protože byl krásný - neobsahoval vůbec žádná protivenství a nijak jsem při něm netrpěla. A copak já umím popsat něco takového?

Výlet s Bětkou, s oblíbenými básníky, s botami i bez bot, se zhasnutými čelovkami a se svitem Měsíce, se zelenými lesy a s poli plnými ječmene, s večerním ohněm a spaním pod širým nebem, s nekonečnou zásobou dobrot a se sluncem nad hlavou.

Na druhý květnový prodloužený víkend jsme s Erikou, Standou, Radkem, dvěma psy a o den později dorazivším Jirkou vyrazili do Žďárských vrchů.

Ze středečního hovoru: "Ahoj babi, já si k tobě přijedu večer pro snowboard, jo? Nás na víkend pozval kamarád do Liberce a budeme tam chodit na Ještěd..."

Na Silvestr a několik dalších dní jsme s Martinem vyrazili do Krkonoš. Od středy do soboty jsme byli v chatě nad Rokytnicí a chodili na výlety a bylo to krásné.