V neděli se Ivča zmínila, že jede na Sázavu a ať jedu taky. "A kdo jede?" "Nějací Alfíkovi spolužáci..."
Tak jsem se vypravila na vodu s lidmi, které neznám, ale kteří jsou z matfyzu.

Poslední zkoušky, poslední boje. A budu třeťák :-)

Karafiát, J.: Broučci. Louny: Eduard Fastr, 1930. 136 stran.

Lindgrenová, A.: Ronja, dcera loupežníka. Praha: Albatros, 1987. 173 stran.

Sušice - Strakonice. 16 lidí, 8 lodí, 17 pádel. Dva komíny. Počet cvaknutých neodhadnutelný.

Velice a převelice ráda (možná ještě trochu víc) dostávám pohledy. Dobu však ovládly e-maily, smsky a zprávy na facebooku a dlouho, ukrutně dlouho jsem nedostala žádný pohled.
Tak jsem začala rozesílat pohledy sama a lidi mi najednou začali psát, nejspíš proto, aby mi nezůstali nic dlužní. Motivace mě nezajímá, chodí mi pohledy a užívám si to nehorázně, rochňi rochňi 8-)

Mobilní astronomická expedice. Stejně jako loni jsem pobyla až od čtvrtka a stejně jako loni jsem pozorovala jen jednu noc. Leč pozorovala jsem pilně a tento článek shrnuje suché vědecké postupy...

Poslední díl. Domů a pak už jen telefon, promiň, Sabrino, nepřijedu.

Aupairky mají v platu zahrnutý i pronájem pantoflí do hlavního domu, rodina je totiž štědrá. V "mých" pantoflích ovšem stále chodila Sabrina, takže nic; a protože by na mramorové podlaze zůstávaly ťápoty od bosých nohou, musela jsem nosit takové molitanové pantofle nula nula nic, které se rozpadly už před několika lety. Vzít si Sabrininy pantofle bych si netroufla.