Vzpomínka na první absolvovaný ročník beskydských vrcholů. Také jediný, který jsem došla. Trať měla 90 km a 3800 m převýšení.
Tradiční hvězdárenský vandr po zříceninách. Barevné stromy, trochu mlhy a něco málo zkondenzovaných mraků :-)
Říjnová voda má své kouzlo. I když člověk jede jen Orlici (VVC) a jen na víkend: Ve vzduchu létají volavky a dravci, pod vodou se míhají ryby a hladina zrcadlí zezlátlé stromy... tedy aspoň do doby, než do ní někdo spadne. Byla studená. Ve všech případech.
MAE - mobilní astronomická expedice. Očekávají vás suchá data, vědecké postupy, několik barevných hlav, lanové centrum, tombola suvenýrů z Ruska a zkrátka vyprávění, jak to chodí na letních výjezdech demonstrátorstva hvězdárny pod širé nebe pro zlepšení jejich orientace na obloze.
O tom, jak se cestuje vlakem, kam ve skutečnosti vede transsibiřská magistrála, že v zatáčkách není vhodné prát prádlo a kde se v Moskvě dobře najíst.
Opustili jsme hory a přesunuli se do Gornoaltajsku. A dál, dál - do Bijsku a Novosibirsku, abychom mohli pokračovat do Moskvy.
Petrolejové lampy v divadle Komedie.
Slezli jsme z hor do nížin a Altaj se s námi rozloučila ještě posledním překvápkem - však bez něj by to nemohlo být ono.